Widgets Magazine
22:49 21. října 2019
Dívka v nákupním vozíku ve venezuelském supermarketu

Co vám bylo řečeno o hyperinflaci ve Venezuele (a co to vlastně ve skutečnosti je)

© AP Photo / Ariana Cubillos
Byznys
Získat krátkou URL
15282
Sledujte nás na

„Lidé nejsou hubení kvůli tomu, že nemají co jíst, ale proto, že musí hodně chodit, aby našli tu nejlepší cenu,“ sdělila Sputniku obyvatelka Venezuely, která si nepřála, aby bylo uvedeno její jméno, jelikož je její syn zaměstnán ve státní správě. Má totiž za to, že její telefon může být odposloucháván.

„Lidé nejsou hubení kvůli tomu, že nemají co jíst, ale proto, že musí hodně chodit, aby našli tu nejlepší cenu,“ sdělila Sputniku obyvatelka Venezuely, která si nepřála, aby bylo uvedeno její jméno, jelikož je její syn zaměstnán ve státní správě. Má totiž za to, že její telefon může být odposloucháván.

Další obyvatelka Venezuely, Belkys, s níž si Sputnik pohovořil, mluvila svým jménem. Je jí 50 let a pracuje jako švadlena. „Inflace jede výtahem, kdežto my jdeme po schodech nahoru,“ citovala žena názor odborníků na dnešní situaci ve Venezuele. 

Belkys tvrdí, že si růstu cen všimla loni. Ve Venezuele dnes všichni žijí ze dne na den. 

„Nakupuji obvykle v pondělí, když mi synové dají peníze. Obcházím různé obchody a tržnice, protože ceny mají všude různé. Kupuji sýr, šunku, vajíčka, zeleninu a nějaké ovoce. Zkrátka, potraviny, jež nepatří do takzvaného koše,“ řekla Belkys. 

Tím má na mysli dotace na potraviny, které poskytují po celé Venezuele místní výbory pro zásobování a výrobu (Comités Locales de Abastecimiento y Producción (CLAP), pozn. red.). CLAP zásobuje základními potravinami téměř 6 milionů rodin.

V poslední době se stal barterový obchod v době hyperinflace jedním z nejpopulárnějších způsobů placení. Venezuelská Centrální banka zveřejnila poprvé za pět let data inflace, platební bilance a ekonomické aktivnosti. Podle těchto údajů dosáhla inflace v roce 2018 úrovně 130,060 %, což je nejvyšší ukazatel v dějinách státu. 

Podle dat CB překročila Venezuela práh hyperinflace (přes 50 % měsíčně) v prosinci roku 2017 a od té doby stále roste. 

Americký prezident Donald Trump v srpnu roku 2017 zavedl své nechvalně proslulé první sankce proti Venezuele. Od té doby byl této latinskoamerické zemi zakázán přístup na trh mezinárodních dluhopisů, aby Caracas neměl možnost financovat a refinancovat svůj zahraniční dluh, vysvětlil venezuelský ekonom Tony Boza: „Kvůli nemožnosti vydání státních dluhopisů nemá Venezuela přístup k úvěrům, a když je přece jen získá, musí platit úroky, které neplatí žádný stát na světě, protože přídavek za riziko (od monopolu ratingových agentur) převyšuje 5 tisíc základních bodů.“

Za každých 100 bodů ratingu těchto agentur platí země, podle ekonoma, jedno procento. Venezuela jich má 5 tisíc. Znamená to tedy, že úvěr, který každá jiná země může získat za 3 % ročně, Venezuela dostane za 53 %. 

Poslední sankce však byly pro daný stát ještě větší ránou. Dne 28. ledna USA vyhlásily embargo proti společnosti Citgo, což je dceřiná společnost venezuelské státní společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA). Washington zablokoval přístup Madurovy vlády k 18 miliardám dolarů z exportu ropy, jež byly určeny na dovoz potravin, nejnutnějšího zboží a služeb.

Snížení importu způsobilo růst cen, tedy inflaci kvůli nedostatečné nabídce na trhu. Dříve měla Venezuela 98 % svých finančních zdrojů z vývozu ropy. Podle průzkumu, který zveřejnil latinskoamerický strategický geopolitický ústav Centro Estratégico Latinoamericano de Geopolítica (CELAG), závisí domácí nabídka ve Venezuele na cizí měně potřebné pro dovoz. V letech 2011–2017 se dovoz snížil až pětkrát, a to z 60 miliard na 12 miliard dolarů.

Boza se domnívá, že existuje ještě jeden závažný faktor, který vysvětluje růst inflace ve Venezuele. 

„Jednalo se o chybu venezuelské CB, když přestala zveřejňovat ekonomické údaje, stejně jako přestala zveřejňovat národní index spotřebních cen (Índice Nacional de Precios al Consumidor (INPC), pozn. red.), který je pilířem cenové regulace na trhu. Podnikatelé proto začali ohledně cen spekulovat, jelikož nemají žádné měřítko při tvorbě cen potravin,“ konstatoval ekonom. 

V této situaci by tak bylo pro podnikatele výhodnější kupovat měnu podle oficiálního kurzu a pak ji prodávat na černém trhu mnohem dráž, podle kurzu na různých internetových portálech. Podle zprávy CELAG měla mezinárodní finanční blokáda Venezuely za následek v období 2013-2017 finanční ztráty ve výrobě zboží a služeb ve výši 350 miliard dolarů. 

Luis Salas, ekonom a redaktor portálu 15yÚltimo, má za to, že jsou americké sankce proti Venezuele „středověkým obléháním“ a stejně jako každé jiné obléhání je to tedy „terorismus proti obyvatelstvu“. 
Právě proto Belkys a její sousedka strádají, jelikož každý den od úsvitu do západu slunce tráví pátráním po potravinách, aby ušetřily alespoň pár bolívarů. 

Více:

Ruská společnost: Čísla uvedená v médiích ohledně počtu našich zaměstnanců ve Venezuele jsou desetinásobně zveličena
Guyana se může stát „tajnou zbraní“ USA proti Venezuele
Média: Deutsche Bank zabavila 20 tun venezuelského zlata
Kancelář největší venezuelské ropné společnosti se přestěhuje z Lisabonu do Moskvy
Štítky:
ekonomika, inflace, Venezuela
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář