Podle The Financial Times, které odkazují na údaje Světové rady pro zlato (World Gold Council, WGC), lídry nové zlaté horečky jsou centrální banky Polska, Ruska a Číny. Ty se snaží diverzifikovat své rezervy na úkor dolaru.
Ruská centrální banka se od ledna zásobila 96,4 tuny zlata a minulý týden potvrdila, že celkové zásoby zlata v zemi dosáhly na začátek července 100,3 miliardy dolarů. Čína nakoupila 74 tun vzácného kovů během uvedeného období.
Nečekaný lídr
I když centrální banky Ruska a Číny tradičně drží palmu vítězství v nákupu zlata pro své rezervy, na první místo se nečekaně dostalo Polsko, které po druhém čtvrtletí nakupilo bezprecedentních 100 tun zlata. To se stalo druhou největší čtvrtletní akvizicí poté, co v roce 2009 indická centrální banka získala 200 tun zlata na základě dohody s Mezinárodním měnovým fondem. Avšak na rozdíl od Ruské Federace, která nakupuje zlato těžené na domácím trhu, Polsko je nuceno nakupovat kov na trhu mezinárodním.„Nákup Polska není jen oportunistický. Je podporován stejnou základní motivací, jakou sdílí mnoho centrálních bank – jako uchovatel hodnoty, diverzifikace a v některých případech ochrana před politickým rizikem,“ uvedl Alistair Hewitt, ředitel sekce průzkumu trhu z WGC.
Ekonomika: zvítězí stříbro nad kýženým zlatem?https://t.co/0z9c5CLw5p
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 30. července 2019
Trend na dedolarizaci
Rekordní nákupy zlata centrálními banky probíhají na pozadí snah řady států vzdát se dolaru v bilaterálním obchodu. Nedávno země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) snížily využití dolaru ve vzájemném obchodu o 20 %.
Dříve ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy z toho, že používají svou měnu jako nástroj proti dalším zemím. Podle něj Washington zneužívá globální rezervní status dolaru. Role americké měny ve světové ekonomice by měla být přezkoumána.
Minulý měsíc Rusko a Čína podepsaly dohodu, jejímž cílem je zvýšení vzájemného obchodu v národních měnách a snížení dolarových transakcí. Ruská média minulý týden informovala, že podíl dolaru v exportu z Ruska do Číny se poprvé snížil pod 50 % a v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl na 45,7 %. Pro srovnání – za celý loňský rok podíl dolaru v ruském exportu do Číny dosahoval 75,1 %.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)