03:54 21. ledna 2020
Byznys
Získat krátkou URL
3332
Sledujte nás na

Do roku 2030 zanikne po cele Evropě v uhelném sektoru, vzhledem ke klesající těžbě a nové klimatické politice, zhruba 160 tisíc pracovních míst. A především se to dotkne regionů Česka, Polska a Německa. K takovému závěru přišli analytici z projektu Evropa v datech.

Ze studie Evropské komise vyplývá, že v prvních pěti letech příští dekády budou pracovní místa mizet hlavně v regionech zmíněných tří zemí, kdežto mezi lety 2025 a 2030 budou ohroženy hlavně polské Slezsko a jihovýchodní Bulharsko.

Největší úbytek míst však může očekávat právě Slezské vojvodství v Polsku, kde by mohlo do roku 2030 zaniknout až 41 tisíc pracovních míst. Další tři regiony mohou mezi lety 2020 a 2030 přijít o 5 až 10 tisíc pracovních míst. Vedle jihozápadního Rumunska a jihovýchodního Bulharska sem ale spadají i severozápadní Čechy.

Soudě dle statistiky, tři čtvrtiny pracovních míst v uhelném průmyslu tvoří přímo samotná těžba uhlí. Česko v tomto ohledu patří s 18 tisíci horníky na třetí příčku po Polsku (99 tisíc) a Německu (25 tisíc). V uhelných elektrárnách má pak Česko čtvrtý nejvyšší počet pracujících (3,5 tisíce), a to po Polsku (13 tisíc), Německu (11 tisíc) a Spojeném království (4 tisíce).

„S uhlím ale souvisejí i další pracovní místa v energetice, ve firmách dodávajících vybavení, ve službách nebo výzkumu a vývoji. V Evropě takových nepřímých pracovních míst bylo v roce 2015 zhruba 215 tisíc,“ uvádí analytik Evropa v datech Jan Krupička.

Příčiny uzavíraní elektráren

Uhelné elektrárny po cele Evropě zastávají svou práci jak kvůli „přirozenému“ vyuhlování dolů, tak i kvůli limitům stanoveným skrz ochranu životního prostředí a krajiny. Většina elektráren ale byla postavena před více než 30 lety a jejich účinnost se tedy pohybuje okolo 35 %, což neodpovídá dnešním standardům.

Fond na podporu uhelných regionů

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Summitu EU představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Mezi první opatření zahrnula návrh na vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny.

Uhlíková neutralita

Tento týden se lídři 26 zemí EU po zdlouhavých jednáních v Bruselu dohodli na přechodu regionu na klimatickou neutralitu do roku 2050. Pojem neutrální klimatické politiky v environmentální politice znamená, že emise škodlivých plynů do atmosféry ze strany státu nebo podniku se blíží nule, nebo že tyto emise jsou neutralizovány opatřeními na ochranu životního prostředí.

Více:

Náklady na uhlíkovou neutralitu jsou dalším důvodem pro vystoupení z EU, úplně položí naši ekonomiku, varuje Radim Fiala
Unikátní technologie. Inženýři vymysleli „noční sluneční baterie“
Česko se vyjádřilo k rozšíření polského dolu Turów. Poslalo nesouhlasné stanovisko
V Německu hodlají pohřbít tuny radioaktivního odpadu. Je s tím ale velký problém, varují experti
Štítky:
EU, Ursula von der Leyenová, statistika, Německo, Polsko, důl, klima, ekologie, ekonomika, Česká republika, elektrárna
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář