01:30 29. října 2020
Byznys
Získat krátkou URL
14482
Sledujte nás na

Markéta Šichtařová ve svém článku pro Echo24.cz kritizuje dominující veřejnému prostoru představu o tom, že většina evropských vlád a centrálních bank „zavčasu přijala ekonomická opatření“ ke zmírnění následků koronakrize. O žádnou záchranu obyvatelstva však podle ekonomky nejde, a to hlavně kvůli tomu způsobu řešení krize, který politici zvolili.

Společnost roku 2020 se tak podle Šichtařové chová ekonomicky zcela sebevražedně a zaslepeně. Ekonomka to vysvětluje zejména těmi okolnostmi, v nichž se nyní ocitli centrální banky.

„Centrální banky, které v historii představovaly protiváhu fiskální politice vlád, ztratily globálně svou nezávislost, namísto odborníků začaly být obsazovány politiky a namísto vyvažování vlád začaly vlády v jejich konání podporovat,“ uvedla Šichtařová s tím, že monetární politika centrálních bank tím přestala stabilizovat cenovou hladinu a měnový kurz, což ale dříve bylo její základní funkcí.

„Protože z hospodářské politiky (ať už vlád či centrálních bank) byli vyloučeni odborníci, vysublimovalo pochopení, proč jsou hospodářské krize nutné, žádoucí, a jak s nimi zacházet. Ztratilo se pochopení, že pravidelné hospodářské poklesy jsou evolucí v přímém přenosu; že jen díky nim se v ekonomice likviduje to již nefunkční a může vzniknout nové, efektivnější. Zmizelo porozumění, že pokud budeme průběhu krizí bránit, ekonomický organismus bude stále vnitřně nemocnější a každá další krize bude větší a větší,“ lituje Šichtařová.

Politici v centrálních bankách namísto toho uvěřili podle ní jiné myšlence, že krize se dá odstranit. „Protože ale nepochopili vztah příčiny a následku, začali krize ‚léčit‘ tím, co je vyvolalo. Otravu léčili jedem, který otravu způsobil. Z krizí vzniklých předlužením se pokoušeli dostat zvýšením vládních výdajů, tedy větším zadlužením,“ vysvětluje Šichtařová s tím, že se podobným způsobem v ekonomice konzervuje vše neefektivní.

Takto se podle ní léčí krize v roce 2020. „Místo toho, aby nechali přežité podniky zkrachovat a dovolili, aby vznikly nové technologické startupy, přišli s kurzarbeity, které platí zaměstnance bez práce, udržují při životě přežité podniky a pracovní síla pak chybí tam, kde by mohly vzniknout nové garážové firmy – ale nevznikají,“ podotýká ekonomka.

Nejtragičtější na tom všem je podle ní to, že centrální banky začaly sekundovat vládám a přestaly tedy fungovat jako jejich brzdy. Podobně tomu bylo například v předválečném Německu, kdy po tisku peněz nastala následná hyperinflace, frustrace obyvatel a válka. 

„A nyní jsme opět vstoupili do období, kdy centrální banky začínají vládám v zadlužování sekundovat. A nejvíc to platí o Evropské centrální bance (ECB),“ tvrdí Šichtařová.

Problémem je podle ekonomky to, že ECB plánuje vykupovat evropské dluhopisy i nadále. „Za tyto nakoupené dluhopisy bude ECB platit nově vydanými eury, kterých se bude do oběhu dostávat pořád víc. A co je to za dluhopisy, které ECB vykupuje? Jsou to hlavně dluhopisy vydané evropskými vládami v rámci jejich bezprecedentního zadlužování,“ upozorňuje Šichtařová.

„Vlády tedy kupříkladu platí ekonomickým dinosaurům, kteří by měli dávno zbankrotovat, za to, že budou držet fiktivní zaměstnanost a budou platit lidem za vysedávání doma. Aby vlády mohly takhle vydávat peníze, musí se zadlužit vydáním dluhopisů. Dluhopisy vykoupí ECB a vypustí místo nich do oběhu nové peníze kryté dluhem. Dluh kryje vytištěné peníze a vytištěné peníze financují dluh. Trochu se v tom ale ztrácí, že fakticky pracuje pořád míň a míň lidí a produkuje se pořád míň a míň – proto ten propad HDP napříč Evropou. Je to klasická pyramidová hra, kterou lze udržet v chodu přesně tak dlouho, dokud jí nadpoloviční většina obyvatel věří. Což ovšem může trvat i roky,“ vysvětlila ekonomka.

Pokud ECB vyhlásí další navýšení pravidelných výkupů dluhopisů, už se to podle ní nebude lišit od experimentu, který položil Venezuelu. Šichtařová si stojí za tím, že rozdíl bude prozatím pouze v míře socialistických zásahů a v délce jejich trvání.

„Neomezený tisk peněz: v eurozóně již platí. Nulové úrokové sazby: platí. Garantování práce na práci: co jiného je kurzarbeit a další korona-programy ,zachraňující’ zaměstnanost? Zestátňování: co jiného je výkup (i korporátních) cenných papírů centrální bankou, než převod soukromého vlastnictví do rukou veřejných? Centralizace obchodu a výroby: co jiného je nákup vakcíny, který musí ČR provádět centralizovaně v rámci celé EU? Likvidace soukromého vlastnictví: co jiného byl úplný jarní lockdown a současné podzimní vyhlášení nouzového stavu? “ argumentuje ekonomka.

Šichtařovou proto ze všeho nejvíc překvapuje paradox, že úředníci v CB se podivují propadu v oblasti služeb, průmyslu a útrat obyvatelstva, ale zároveň pokračují v léčení ekonomiky stále většími státními zásahy.

„Nechápou, že se tím boří do bažiny stále hlouběji,“ shrnula ekonomka.

Více:

Pomoc lékařům místo amerických F-16. Slovenští politici navrhují, jak řešit koronavirovou krizi
Následky koronavirové krize. Po ministerstvu vnitra chtějí miliony na úhradu škod
Jak je na tom ropný trh po koronavirové krizi? OPEC+ chystá riskantní experiment
Štítky:
Markéta Šichtařová, Koronavirus, ekonomická krize
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář