13:16 18. října 2017
Praha+ 9°C
Bratislava+ 16°C
    Hlavní nádraží, Praha

    V první vlně repatriantů z Ukrajiny volyňští Češi nejsou. Proč?

    © Fotolia/ naxaso
    ČR
    Získat krátkou URL
    0 61924723

    „Volyňští Češi? Ti mohou dorazit do ČR už za několik týdnů“ – oznámil už v roku 2014 ČT24. Mezi příčinami, které přiměly volyňské Čechy z Žitomirské oblasti na Ukrajině, aby se obrátili na prezidenta ČR s prosbou o přestěhování, uváděl ruský tisk politickou nestabilitu a vojenský konflikt. 200 rodinám z Volyně ale jejich prosbu zamítli.

    V úterý dorazila do Prahy první skupina tvořená 44 repatrianty z Ukrajiny. Jak hodnotí tento fakt Češi ve Volyni?

    „Na radost je příliš brzy, v této skupině není ani jeden volyňský Čech“ řekla rádiu Sputnik Česká republika předsedkyně společnosti Čechů Volyňské oblasti z města Luck, učitelka informatiky Světlana Kratochvílová:

    "Všude se píše volyňští Češi, s tímto přestěhováním ale nemá, bohužel, nic společného ani jeden člověk z Volyně. Byl u nás český konzul, ptali jsme se ho, jestli dostaneme na naše žádosti kladnou odpověď. Odpověděl nám, že přesídlení nemá s námi, volyňskými Čechy, nic společného. Nemůže pro nás nic udělat. U vás je klid. A byla to přece právě Žitomirská oblast Volyňské gubernie, která tuto vlnu repatriace iniciovala. Žádali jsme tehdy o zjednodušení procedury vybavení povolení k trvalému pobytu. Teď se ale všechno jen ještě víc zkomplikovalo. Zatímco dřív se dalo takové povolení vybavit za 3-4 měsíce, dnes lidé čekají rok nebo i víc. Kdysi bylo slovo volyňští Češi pro české úřady magické. Odpovědí byla vždycky blesková reakce, naším žádostem se okamžitě vyhovovalo. Dnes jsme podezíráni, že hledáme snadný život. Je samozřejmě možné, že někdo se skutečně maskuje celkovou situací na Ukrajině a posílá žádost o přestěhování do prosperující České republiky. Když ale máš syna nebo manžela podléhajícího branné povinnosti? Co pak?", ptá se Světlana Kratochvílová.

    Žena, která klidně reaguje na oslovení „paní Kratochvílová“, má porozumění pro akce českých migračních úřadů. První skupina přesídlenců byla sestavena z obyvatel vesnice Čechohrad v Záporožské oblasti, tedy oblasti ležící těsně u fronty. 

    „Možná, že někdy přijde řada i na žádosti volyňských Čechů o přesídlení. Budou ale v té době platit současné výhody – 50 tisíc korun na každého dospělého a 20 tisíc korun na dítě? A byt zdarma na dobu půl roku? A bezplatné studium češtiny?“, ptá se opět paní Kratochvílová. 

    Na celý repatriační proces věnovala česká vláda pouhých 66 milionů korun. Není to nijak velká částka s přihlédnutím k tomu, že na Ukrajině žije až 20 tisíc etnických Čechů. A sotva se dnes najde takový člověk, který by neuvažoval o přestěhování do své původní vlasti ze země, kde je tak špatná situace. Paradoxní je, že předkové dnešní repatriantů – čeští a slovenští rolníci – utíkali do Ruské říše před hladem a bídou a dostávali půdu za výhodných podmínek. A teď se tedy vracejí zpátky, utíkají, když ne před hladem, pak docela určitě před pohromou. Světlana Kratochvílová se zatím ještě nerozhodla. Ale svůj diplom učitelky programování ve střední škole si pro jistotu potvrdit nechala.

    Více:

    Generál Naďovič: S Rusy jsme se domlouvali snadno
    Nové informace z Prahy o vojenské pomoci Ukrajině
    Česká média mezi rusofobií a objektivitou
    30 let ticha: Maďarsko učinilo tajnými atomové styky s RF
    Štítky:
    repatriace, ČR, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku