21:22 22. ledna 2017
    Rudoarmějci a českoslovenští vojáci

    „Český Stalingrad“ na přístupech k Ostravě

    © Sputnik/
    ČR
    Získat krátkou URL
    Gajane Chanova
    0 6686987

    Moravsko-Ostravská, a v českých válečných dějinách prostě Ostravská operace vojsk 4. Ukrajinské fronty začala 10. března 1945 a skončila 5. května. Do konce války zbývalo jen několik dnů. Nicméně na přístupech k „průmyslovému srdci“ Československa probíhaly neméně krvavé boje, než na Kurském oblouku nebo v Stalingradu.

    V březnu 1945 navštívil Ostravu Hitler. Vystoupil před velením a požádal, aby byl tento region za každou cenu ubráněn, v opačném případě vyhrožoval přísnými tresty.

    Obrana průmyslového regionu tehdejšího protektorátu Čechy a Morava s jeho hutními, strojírenskými, naftařskými a chemickými podniky a uhelnými doly se stala pro hitlerovce, kteří vyčerpali ke konci války svůj ekonomický potenciál, otázkou přežití. Kolem Moravské Ostravy postavili velmi mohutná opevnění, betonové kulometní a dělostřelecká trvalá palební ohniska, velmi dobře zamaskované na kopcích. Nepřítel věděl, že Rusové se snaží zachránit československý průmysl. „Ostrava musí být osvobozena s co nejmenšími ztrátami“, prohlásil velitel 4. Ukrajinské fronty maršál Jerjomenko.  Takže Němci chápali, že ty nejtěžší boje budou na přístupech k městu.

    Onen den 10. března 1945 byl podle svědectví spisovatele Konstantina Simonova, který šel s armádou, mimořádně větrný, byla chumelice, a viditelnost skoro nulová. Operace, k níž se připojil později Československý armádní sbor generála Svobody, nebyla však odložena. Na cestě k Ostravě ale byla nepřístupná obranná linie u vesnice Hrabyně, která byla strategicky důležitá. O tento maličký bod na mapě se bojovalo čtrnáct dní. Detaily sdělil v interview pro rádio Sputnik kronikáře obce a náměstek ředitele Slezského zemského muzea, historik Petr Jordán:

    — Hrabyně byla opěrným bodem německé obrany. Hitlerovci tam stavěli opevnění už dávno. 14 dnů bitvy o Hrabyni jsou v našich dějinách nejstrašnější, bylo to horoucí peklo. 250 rudoarmějců položili své životy za osvobození vesnice, což je neuvěřitelně mnoho s ohledem na to, že se bojovalo o malou obec. Ofenzívu komplikoval složitý terén. Vesnice leží na výšině a bylo velmi těžko přisunout k ní tanky a dělostřelectvo z nížiny u řeky Opavice. Takže do začátku bojů ruská technika nestačila. Útok byl podpořen nejdříve ze vzduchu, a bojovalo se doslova o každý dům. Hitlerovci nechtěli opustit své pozice, a Rusové chtěli stůj co stůj německou obranu zlomit. Aby splnili svůj plán nebrat Ostravu útokem, nebombardovat ji a nestřílet na ni z děl, rozhodli se vzít nepřátelská vojska do kleští a svírat postupně obklíčení, aby se vzdala. 38. armáda 4. Ukrajinské fronty, která nás osvobozovala, postupovala vpřed s obrovským ztrátami.

    Utrpělo v těchto bojích ztráty civilní obyvatelstvo Hrabyně?

    — Kdy se k nám začala přibližovat frontová čára z Polska, mnozí lidé vesnici opustili. Ostatní obyvatelé se ukrývali ve sklepech. Během čtrnáctidenních bojů museli samozřejmě vycházet občas ven, třeba pro vodu. Zahynulo 16 lidí, ve srovnání se ztrátami vojáků to je ale poměrně málo. Konečně palba umlkla, a lidé začali postupně vycházet z domů. Uviděli spálenou zemi, rozbitou vojenskou techniku, rozházené mrtvoly a samé trosky. Pro boje ve Střední Evropě byl to obraz zcela jedinečný. Sovětská armáda šla dál, musela překonat ještě 450 kilometrů do Prahy a osvobozovat po cestě velká a malá města. Tak ničivé boje, jako u nás, už ale nikde nebyly.

    Memoriální komplex v Hrabyni je nyní předělán v expozici věnovanou Druhé světové válce. Byl zrestaurován, a je to nyní moderní muzeum. Je tam podrobná kronika bojů za osvobození vesnice, vzpomínky obyvatel, a úplný seznam zahynulých sovětských vojáků. Na otevřeném místě stojí pečlivě zachovávaný pomník padlých osvoboditelů. Je vidět z velké dálky. Lidé v Hrabyni budou slavit 70. výročí Ostravské operace a ukončení Druhé světové války. Přijedou tam samozřejmě i čeští veteráni. Petr Jordán poprosil, abychom pozvali také ruské veterány a oficiální osobnosti. Ujistil, že lidé na ně čekají a rádi je uvítají.

    „Zachováváme vděčnost Rudé armádě za osvobození“, říká český historik-regionalista. „Nepřízeň k Rusku kvůli událostem na Ukrajině, kterou nyní rozněcují masmédia, tuto historickou paměť nijak neovlivnila“.

    Více:

    Generál Naďovič: S Rusy jsme se domlouvali snadno
    Jakou cenu zaplatí Česká republika za předání území Polsku?
    Štítky:
    Slezské zemské muzeum, Druhá světová válka, Rudá armáda, Adolf Hitler, Hrabyně, Československo
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku