11:17 20. září 2017
Praha+ 8°C
Bratislava+ 12°C
    Český prezident Miloš Zeman

    Čím skončí česko-americká „diplomatická přestřelka“?

    © East News/ Bartosz Krupa
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    339171458136

    V Moskvě nezůstala bez povšimnutí diplomatická přestřelka, k níž došlo mezi velvyslancem USA v Praze Andrewem Schapirem a českým prezidentem Milošem Zemanem.

    „Ke vzájemné výměně „poklon" došlo proto, že si velvyslanec dovolil pokárat hlavu republiky za její záměr zúčastnit se 9. května oslav 70. výročí vítězství nad nacismem v Moskvě.

    Zmocněnec ruského ministerstva zahraničních věcí pro otázky lidských práv, demokracii a nadřazenost práva Konstantin Dolgov vyslovil souhlas s postojem českého prezidenta a napsal to na své stránce na Twitteru: „Byla to důstojná odpověď českého prezident velvyslanci USA! Věrnost památce sovětských vojáků padlých v boji s fašismem je Miloši Zemanovi pouze ke cti".

    Předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov uviděl v tomto incidentu krach plánů Washingtonu izolovat Rusko. Český státník se dnes stal hrdinou prakticky všech ruských médií, které informují o tom, jak odpověděl americkému velvyslanci.

    Čím ale skončí tato kolize, bude mít pro Českou republiku nějaké následky? Tuto otázku položil Sputnik bývalému poradci prezidenta Václava Klause, šéfredaktorovi portálu Protiproud Petru Hájkovi.

    Hájek: Není to žádná přestřelka, je to zásadní problém. Současný velvyslanec Spojených států Andrew Schapiro se u nás chová, stejně jako jeho předchůdce Norman Eisen, jako na dobytém území. Velvyslanectví Spojených států v Praze není žádným reprezentativním orgánem, je to spíš jakési středisko inspirace s negativními signály proti jednotlivým českým politikům. Pan Schapiro se tu podle mne chová tak, jako by stál v čele nějakého protektorátu. Pokládá za možné dávat pokyny prezidentovi ohledně jeho cesty do Moskvy, jestli tam má jet nebo ne. No, a když přece jen pojede, pak to bude vypadat takhle a takhle…Je to chování pro diplomata zcela nepřípustné, velvyslanec USA tak dává najevo své, řekl bych, imperiální sklony. Takové způsoby se projevovaly už dřív, i když nebyly tak zjevné, na veřejnost se nedostaly. Ale po tom, co americký konvoj demonstroval na našem území svou moc, začal být tón, kterým USA rozmlouvají s Čechy, jak vidíme, ještě opovážlivější. Mám za to, že postoj prezidenta Zemana odmítajícího pokyny velvyslance USA i kterékoli jiné země, jeho slova o tom, že dveře na Hrad teď má pan Schapiro zavřené, jsou jedině možnou důstojnou odpovědí. Náš prezident se zachoval jako prezident České republiky, nikoli země, která je protektorátem Spojených států.

    Docházelo k něčemu podobnému ve vztazích mezi Českou republikou a USA už dřív?

    Byl ještě podobný konflikt mezi velvyslancem USA a tehdejším prezidentem Václavem Klausem kvůli příčinám připravované vojenské operace USA a spojeneckých zemí v Iráku. Během soukromého rozhovoru na Hradě prezident prohlásil, že to, že Saddám Husajn vlastní biologické zbraně mu nepřipadá hodnověrné, je to spíš důvod k invazi. Po tomto rozhovoru přestal Václav Klaus dostávat pozvánky na schůzky s americkým prezidentem Georgem Bushem. A teď jsme tedy svědky stejných metod. Je tu ale přece jen jeden rozdíl. Teď už dává velvyslanec Schapiro své rady Miloši Zemanovi veřejně. Ale náš současný prezident se (chvála bohu!) chová jako hlava státu hájící suverenitu České republiky.

    Prezident Zeman stojí pevně na svém. Je známo, že vláda České republiky podporuje jeho záměr jet na oslavy do Moskvy. Praha se tak demonstrativně distancuje od Bruselu a Washingtonu. Nevyvolá to ale napětí v česko-amerických vztazích, ve vztazích mezi Prahou a Bruselem?

    Takové napětí tu panuje neustále, vztahy mezi Českou republikou a USA se už za srdečné označit nedají. Takže nic nového, pouze se prohloubila tendence. Předvídám následky — ještě větší nátlak těch sil na naší politické scéně, které vsadily na omezování suverenity země ve prospěch EU a USA. To ale pokládám za méně závažné, než alternativa. Tou mám na mysli, že by se vůdčí osobnost státu chovala jako satelit cizí země, jako nějaký přívěsek cizích zájmů. Česká republika má své vlastní zájmy. V daném případě spočívají v tom, aby se prezidentova cesta do Moskvy uskutečnila. Je to prvořadá událost, uznání Českou republikou toho faktu, že SSSR (Rusko jako jeho právní nástupce) byl hlavní silou, která osvobodila tehdejší Československo od nacistů. Je to demonstrace toho, že jsme stále vděčni těm 150 tisícům sovětských vojáků, kteří padli na našem území. A to nejmenší, co se dá udělat, čím se to dá dát najevo, je poklonit se jménem českého lidu památce padlých v boji za naši svobodu v jejich vlasti.

    Kdo jede do Moskvy?
    © Sputnik/
    Kdo jede do Moskvy?

    Co si o tom myslí čeští občané, schvalují nebo neschvalují rozhodnutí prezidenta, který přijal pozvání ruského vedení?

    U nás se dělají na objednávku různé sociologické průzkumy. Takový průzkum by mohl docela klidně ukázat, že většina je „proti". Ve skutečnosti ale všichni moc dobře vědí, že dnes je česká společnost rozdělena na dvě stejné půlky. Polovina se nachází pod vlivem mediální propagandy ve prospěch EU a USA. A polovina občanů má jasnou hlavu a chápe, v čem ve skutečnosti spočívají české národní zájmy. A tito lidé podporují prezidenta Zemana jako člověka vyjadřujícího zájmy České republiky, schvalují jeho záměr připojit se k obyvatelům Ruska v ten slavný den 9. května.

    Více:

    Zeman odpověděl velvyslanci USA, který kritizoval jeho plány navštívit Moskvu
    Jsou Češi připraveni bojovat s Rusy?
    Exministr zahraničí USA prohlásil, že je třeba přijmout Rusko do NATO
    Štítky:
    návštěva, Mezinárodní vztahy, Miloš Zeman, Česká republika
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku