09:26 30. května 2017
    Český prezident Miloš Zeman

    Zopakuje Miloš Zeman osud Borise Jelcina?

    © AFP 2017/ Michal Cizek
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    0 1296829512

    Česká vláda, která zasedala 8. dubna, se nedokázala rozhodnout, jestli má nebo nemá financovat, jestli má nebo nemá schválit cestu prezidenta Miloše Zemana do Moskvy, kde se má zúčastnit oslav u příležitosti 70. výročí vítězství nad hitlerovským Německem.

    Bezvýsledná byla i jednání premiéra Sobotky s prezidentem na Pražském hradě. Média dál bouřlivě diskutují o rozhodnutí Miloše Zemana, které zjevně vybočuje z celkového evropského trendu. Do diskuse se zapojili nejlepší publicisté, kterým v Rusku říkají „zlatá pera" — Jiří Pehe, bývalý politický poradce prezidenta Havla, dále pak publicisté Martin Fendrych a Saša Mitrofanov a mnoho dalších. Mistrovsky, často s ubíjejícím sarkasmem důstojným scénického ztvárnění, dělají z českého prezidenta v podstatě takového kašpara. Při čtení některých textů se člověk prostě neubrání smíchu. Pak z toho má ale dost nepříjemný pocit. Nikoli proto, že „anglická královna" je mimo podezření. V Rusku ještě mají v dobré paměti časy, kdy se stal Boris Jelcin, který se čas od času dostával do trapných situací kvůli své dobře známé slabosti, na stránkách novin, v televizním a rozhlasovém vysílání otloukánkem. Ke cti prvního ruského prezidenta můžeme říct, že tomu statečně vzdoroval a útoky tisku snášel mlčky. Nikdy nespadl ani jediný vlas z hlavy novináře tropícího si z něj posměch, ani jeden z hromadných sdělovacích prostředků na sobě nepocítil jeho hněv. Čím to ale všechno skončilo? Neustálá politická konfrontace s opozicí, neustálé útoky v médiích se staly příčinou těžkého srdečního neduhu a konec konců i předčasnému úmrtí, před nímž byla moc v podstatě předána nástupci, tomu, kdo se nyní stal pro Západ div ne nepřítelem číslo jedna. Když se člověk dívá na robustního sedmdesátiletého českého prezidenta, obtížně se pohybujícího s holí v ruce, pak se bezděky zamyslí nad tou vysokou cenou, kterou občas musí politik platit za svůj postoj.

    Miloš Zeman není samozřejmě povahově podobný Jelcinovi. Je impulsivní, těžko se smiřuje s křivdami, uštěpačně reaguje na útoky. Tak, jak to dokáže, brání své představy o státní suverenitě České republiky, tvrdohlavě trvá na své cestě do Moskvy právě 9. května, v den, kdy budou obyvatelé Ruska slavit významné výročí ukončení války. A když vláda neschválí 600.000 na zaplacení této cesty, pak zřejmě prezident poletí do Moskvy na vlastní náklady, obyčejným letadlem. Proč tak tvrdě stojí na svém prezident Zeman, vysvětluje ruský expert na Českou republiku, slávista Vadim Truchačov.

    Kvůli věku český lídr ještě neztratil paměť. Potřeba vyjádřit vděčnost ruským vojákům, kteří obětovali své životy za osvobození Československa, a udělat to právě v jejich vlasti, v Moskvě, je pro něj zřejmě zásadně důležité. Podle mne si Miloš Zeman myslí: spojovat dnešní výtky vůči Rusku s oslavami 70.výročí velkého vítězství, které v mnohém zajistil za cenu neuvěřitelného úsilí a obětí Sovětský svaz, by prostě bylo nelidské, soudí Vadim Truchačov.

    Více:

    Zeman odpověděl velvyslanci USA, který kritizoval jeho plány navštívit Moskvu
    Puškov označil kritiku Zemana velvyslancem USA za „hysterickou reakci“
    Kdo nechce Zemana v Moskvě?
    Štítky:
    70. výročí Vítězství, Miloš Zeman, Česká republika
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku