21:39 21. srpna 2017
Praha+ 18°C
Bratislava+ 20°C
    Uprchlíci z Afriky

    Evropská unie nese spoluodpovědnost za smrt uprchlíků

    © AFP 2017/ Hafidh
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jiří Just
    0 2115658

    Evropská komise navrhla přijmout 20.000 uprchlíků v příštích dvou letech. Český podíl by měl být 525 osob. Návrh musí nejdřív schválit vlády členských zemí a Europarlament. ČR už dala dřív najevo, že s kvótami nesouhlasí. Kvóta se vypočítá podle údajů o velikosti populace země, o jejím HDP, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti.

    Tuto situaci v rozhovoru pro Sputnik okomentovala Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

    Nedávná katastrofa ve Středozemním moři, která si vyžádala bezmála tisíc životů uprchlíků není první a poslední. Proč se situace s africkými a blízkovýchodními uprchlíky nemění?

    Eva Dohnalová: Situace se mění, nicméně k horšímu. Uprchlíci pochází zejména z Eritrey, Sýrie, Somálska, Etiopie a zemí subsaharské Afriky, tedy ze zemí, které jsou dlouhodobě nestabilní. Např. konflikt v Sýrii vyvolal jednu z největších humanitárních krizí současnosti a pokračuje již čtvrtým rokem bez výhledu na zlepšení. Zároveň vyvolal největší uprchlickou vlnu od druhé světové války. Ze země uprchly přes 3 miliony lidí, polovinu tvoří děti. 97% z nich našlo útočiště v okolních zemích, kde však často žijí ve velmi špatných až nelidských podmínkách. A Libye, která slouží coby hlavní výchozí bod pro cestu do Evropy, je coby stát naprosto v rozkladu, ovládána různými proti sobě stojícími militantními skupinami.

    Stručně řečeno za posledních pět let se oblast Blízkého Východu a severu Afriky výrazně destabilizovala, enormně narostl počet uprchlíků a legální cesty do Evropské Unie jsou pro většinu těchto lidí naprosto nedostupné. Pro tisíce lidí je životu nebezpečná cesta přes moře jediným řešením jejich bezvýchodné situace.

    Má Evropská unie morální vinu za smrt uprchlíků?

    Podle mého názoru rozhodně nese spoluodpovědnost za smrt těchto lidí. Při hledání primárních příčin této tragédie se musíme ptát, kdo je odpovědný za růst globální nerovnosti a chudoby a dané konflikty? Za tento stav nese odpovědnost také bohatý svět Severu a nadnárodní korporace, které při sledování svých zájmů v chudých zemích Jihu zvyšují chudobu chudých a vyvolávají destabilizaci či podporují diktatury.

    Například tento týden německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru pro Spiegel otevřeně uvedl, že současná situace je přímý důsledek vojenského zásahu proti Kaddáfího režimu, který v roce 2011 schválila Rada bezpečnosti OSN a dokud se nepodaří stabilizovat situaci v Libyi, nezastaví se proud uprchlíků, který míří z Afriky do Evropy. Mnozí analytici otevřeně poukazují na to, že vojenská intervence USA v Iráku v roce 2003 byla jednou z příčin vzniku Islámského státu.

    Těch souvislostí je velké množství a uprchlíci jsou lidé, kteří nesou důsledky nezodpovědné a bezohledné zahraniční politiky zemí bohatého Severu. Samozřejmě že vinu nesou také režimy, ze kterých lidé prchají.

    Spoluodpovědnost za smrt těchto lidí dále spočívá v neetické azylové politice EU, která primárně akcentuje ochranu hranic a v podstatě neumožňuje uprchlíkům využít právo požádat o mezinárodní ochranu. Budování masivního plotu na hranicích Bulharska s Tureckem a ukončení úspěšné operace Mare Nostrum v listopadu 2014 a její nahrazení operací Triton agentury Frontex, v jejímž rámci je pouze monitorována středomořská hranice zemí EU a zásadně se redukovaly prostředky na humanitární akce, jen potvrzují upřednostňování bezpečnostních priorit před solidaritou s uprchlíky.

    Solidarita však selhává i v rámci Evropské unie. Dublinský systém, který činí za přijímání uprchlíků odpovědné primárně země na vnější hranici EU, je již dlouhodobě nefunkční a země jako Itálie, Řecko, Španělsko, Malta, Bulharsko, Maďarsko dlouhodobě nejsou schopny zajistit uprchlíkům důstojné podmínky pro život. Nestačí tyto země jen finančně podporovat, ale je nutné, aby také vnitřní země EU, jako je ČR, přijímaly větší počet uprchlíků.

    Vzhledem k lidskoprávním závazkům a hodnotám, na kterých je založena Evropská unie, již tedy není možné zavírat oči před těmito tragédiemi a odmítat tuto spoluodpovědnost za životy mrtvých uprchlíků. Restriktivní opatření navíc za celou dobu své existence migranty od cest do Evropy neodradila. Jediné, co tato opatření přinesla, byl vyšší počet mrtvých.

    Pomohlo by uprchlíkům z konflikty postižených zemí zřízení humanitárních víz? Nebo by situaci řešily ostřejší zásahy proti převaděčům?

    Domnívám se, že zásadní je otevřít legální cesty pro uprchlíky do EU. Při absenci těchto legálních způsobů, jak se do Evropy dostat, logicky roste poptávka po využívání cest nelegálních. Jakákoliv další restriktivní opatření tak hrají do karet právě pašerákům, kteří budou za ještě přeplněnější lodě inkasovat ještě větší odměny. Legální cesty mohou spočívat ve vydávání humanitárních víz na ambasádách evropských států v zemích severní Afriky. Ta by dotyčným umožnila bezpečně doletět do Evropy a zažádat na místě o azyl.

    Dalším vhodným opatřením by mohlo být zjednodušení řízení a rozšíření institutu slučování rodin, skrz něž by se otevřela cesta do Evropy i pro vzdálenější příbuzné osob, které již získaly status uprchlíka v některé z členských zemí EU. Důležitou roli v otázce legálních cest do EU hraje také mechanismus přesídlování uprchlíků s uznaným statutem, pro které je pobyt v zemích severní Afriky, kde v současnosti hledají ochranu, neúnosný a rizikový. ČR i další členské státy EU by neměly váhat svých kapacit v současné situaci plně využít a dlouhodobě pracovat na jejich navýšení.

    Česká republika ostře vystupuje proti "uprchlickým kvótám". Na masový příliv imigrantů podle vlády nejsme připraveni. Nedávno to zdůraznil premiér Nečas. Neotáčí se tím Praha zády k unijní solidaritě a nevinným uprchlíkům?

    Ano, postoj ČR vůči uprchlické krizi neprokazuje solidaritu, spíše se projevuje vysokým stupněm nezájmu až cynismu, který je doplněn hysterickými obavami z islámu. Na sklonku minulého roku vláda na 3x schvalovala přijetí pouhých 15 dětí s rodinami ze Sýrie, které mají uprchlický status a žijí v táboře v Jordánsku. Zatímco Německo již přijalo přes 80.000 uprchlíků.

    Ministr vnitra Chovanec sice uvedl, že ČR má v současnosti kapacity na jednorázové přijetí přibližně 700 osob, nicméně v oficiálních postojích vlády převládá akcent pomoci na místě krizí, nikoli přijímání uprchlíků samotných.

    Byli by uprchlíci z afrických a blízkovýchodních zemí bezpečnostní hrozbou pro ČR, jak někteří experti tvrdí?

    Téma bezpečnosti je samozřejmě také zásadní, nicméně bezpečnostní politika nesmí být nadřazena lidskoprávní politice a závazkům vyplývajícím z mezinárodních úmluv. V zájmu tzv. bezpečnosti nesmíme obětovat nevinné oběti válek a chudoby. Jako efektivní prevence bezpečnostních hrozeb může sloužit integrační politika státu, která umožní migrantům plnohodnotné začlenění do nové společnosti a současně mu jasně vymezí nejen jeho práva, ale také povinnosti vyplývající z české legislativy. Nevládní organizace ze své dlouholeté praxi mohou dosvědčit, že mezi migranty převládá zájem se začlenit a žít pokojný život v míru.

    Vzhledem k faktu, že v ČR žije minimum uprchlíků z Blízkého Východu, či muslimů, vnímám jako velmi problematickou nekultivovanost většiny českých médií, které povětšinou vykazují vysoký stupeň populismu a faktické neznalosti tématu migrace a uprchlictví, čímž podněcují k strachu a xenofobii.

    Tímto děkuji Vašemu deníku za prostor k vyjádření postoje Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, které zastřešuje 18 nevládních organizací, které se zabývají poradenskými, komunitními, mediálními a advokačními programy pro migranty a českou veřejnost.

    Více:

    Mogheriniová vyzve EU ke konkrétním akcím pomoci migrantům
    Média: Ve Středozemním moři se potopila loď se stovkami migrantů
    Média: Evropa má takový strach z ukrajinských migrantů, že jim odmítá vybavovat víza
    Štítky:
    uprchlíci, migranti, EU, Česká republika
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku