04:25 23. listopadu 2017
Praha+ 5°C
Bratislava+ 0°C
    Číňan

    Má se Česko obávat čínské invaze?

    © AP Photo/ Ng Han Guan
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jiří Just
    15503805

    Čínští investoři se začínají živě zajímat o českou ekonomiku. Hrozí Česku v této souvislosti nebezpečí? „Pokud jde o patentově chráněné technologie, obávám se, že o ty v řadě případů už ČR přišla v předchozí privatizaci,“ říká v rozhovoru pro Sputnik místopředseda ÚV KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

    Jak oznámil prezident Zeman, v letošním roce se očekává aktivní vstup čínských investic na český trh. O společné výrobě s Číňany uvažuje kopřivnická automobilka Tatra, žďárský ŽĎAS chtějí čínští podnikatelé rovnou koupit. Do konce roku by se měly v ČR objevit dvě čínské banky. Jak hodnotíte čínskou ekonomickou expanzi do ČR?

    Jiří Dolejš: Mezi důležité faktory hospodářského rozvoje nepochybně patří i objem přímých zahraničních investic, a to ať už se jedná o finance či o majetková práva, vložená do nějakého projektu. Volných zdrojů, technologií či know- how není nikdy dost.  Vede-li to k tvorbě pracovních míst, zvýšení exportního výkonu země a růstu produktivity ekonomiky, je to jen dobře.

    Mluvit o čínské expanzi je však, podle mého názoru, poněkud nadnesené.  Ve skutečnosti mezi zahraničními investory v ČR zatím dominují země EU. Tvoří 87% celého objemu, největší díl připadá na Nizozemí, následuje Rakousko a Německo. Z mimoevropských investorů jsou nejvýznamněji zastoupeny USA s pouhými 3,7%, následované Koreou (3,5%) a Japonskem (1,1%).

    Přímé investice z ČLR, která se stává ekonomickou supervelmocí (objemem HDP se blíží USA a EU), jsou u nás zatím málo významné. Objem možných investic, o němž se zmiňuje prezident Zeman, nedosahuje ani hodnot daleko menší Korey. Další možností je komerční bankovnictví. To však závisí na licenci a prosazení se v konkurenci existujícího finančního trhu, jehož velcí hráči také nejsou v českých rukou.

    Jak významným obchodním partnerem je Čína pro Česko?

    ČLR představuje obrovský trh a bylo by pošetilé se o něj nezajímat. Navíc pro Českou republiku není tak docela neznámý. Bohužel, po narušení předchozích tradičních vztahů někdejší ČSSR a ČLR nyní znovu navazujeme kontakty, ale obrat vzájemného obchodu se postupně zvyšuje. Je to jedna z oprávněných teritoriálních priorit obchodu ČR.

    Přesto dosahuje dnes jen asi 5% obratu zahraničního obchodu celé ČR. Z toho jasně vyplývají značné rezervy. Navíc, vzájemná obchodní bilance je v posledních dvou desetiletích záporná, více dovážíme, než vyvážíme.

    Mohou se stát čínští investoři "zachránci" kolabujících českých firem?

    Zahraniční investor pochopitelně usiluje o zhodnocení své investice, a to je možné jen při nadpolovičním podílu na základním kapitálu, tedy když firmu vlastnicky kontroluje. Za ideálních podmínek koupí firmu celou. Pokud jde o strategické partnerství, záleží na příslušné smlouvě.

    Některé firmy v ČR strategického partnera mohou využít k sanaci, to je věc výhradního rozhodnutí konkrétních vlastníků, jimiž už v naprosté většině není český stát.

    ČLR  zatím uvažuje o vstupu v řádu desítek miliard, což je ve srovnání s celkovým objemem již přítomných zahraničních investic z roku 2013 (2,67 bilionů) jen zlomek. Záleží tedy na konečné podobě vstupu čínského kapitálu. Od ní se bude odvíjet význam přínosu pro ekonomiku ČR.

    Neexistuje tu riziko, že Číňané mohou české firmy technologicky "vytunelovat"?

    Příliv zahraničního kapitálu obecně (tedy nejen čínského) má, samozřejmě, svá rizika. Investor někdy sleduje rychlou obrátku kapitálu; v zemi zřídí levné montovny, výrobu  levných subdodávek, úkony s  nízkou přidanou hodnotou a ještě vytěsní domácí dodavatele či si doveze vlastní pracovní síly (příklad např. ve stavebnictví).  Rizikem je samozřejmě i repatriace zisků.

    Investor, který dosažený profit neinvestuje zpět do firmy, ochuzuje ekonomiku.  Do zahraničí už dnes z ČR odchází na dividendách na 200 mld. Kč a ty samozřejmě chybí na běžném účtu platební bilance.

    Nemá smysl protestovat proti samotnému pohybu kapitálu, žijeme v globální době. Otázkou je spíš co a za jakých podmínek prodávat, jak omezit v mezinárodních smlouvách nelegální offshorový byznys a  nepokračovat v přemrštěném daňovém dumpingu u zdanění korporací.

    Pokud jde o patentově chráněné technologie, obávám se, že o ty v řadě případů už ČR přišla v předchozí privatizaci.

    Více:

    Soros prorokuje novou světovou válku kvůli Číně a USA
    NY Times: čínské rakety „dávají pauzu" plánům USA v Asii
    Francie může prodat Číně Mistraly určené pro RF
    Štítky:
    invaze, Čína, ČR
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku