19:31 22. listopadu 2017
Praha+ 10°C
Bratislava+ 9°C
    Praha 1968

    Film „Varšavská smlouva - odtajněné stránky". Mínění obyvatel Ruska

    © Sputnik/ Jurij Abramočkin
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    5891610322

    Neutichá skandál kolem dokumentárního filmu Varšavská smlouva. Odtajněné stránky, který odvysílal ruský televizní kanál Rossija 1. Invaze v roce 1968 je v něm líčena jako přátelský krok, který měl ochránit Československo před potenciální hrozbou. Oficiální protest už Moskvě vyslovila Praha a Bratislava.

    Co si ale o tomto filmu myslí lidé v Rusku?

    Politolog Sergej Markov:

    „Za podmínek, kdy český prezident a slovenský premiér jednohlasně hájí zrušení sankcí EU proti Rusku a kritičtější vztah ke kyjevským úřadům, které uvrhly svou vlastní zem do občanské války, bylo uvedení podobného filmu podle mého názoru politickou chybou. Nejsprávnější by bylo se za to nějakým způsobem omluvit. A vůbec nejlepší by bylo natočit jiný film, ve kterém by se hovořilo o nepřípustnosti invaze do Československa v roce 1968. Něco jiného ovšem je, že Češi a Slováci by měli respektovat svobodu slova, měli by přijímat různou interpretaci historických událostí, mimo jiné i takových dramatických jako potlačení Pražského jara. Chápu, že v těchto zemích teď de-facto existuje politická, řekl bych natovská cenzura, pokud jde o téma roku 1968. Na to ale ruská televize brát ohled nemusí. Ve filmu se hovoří o tom, že NATO připravovalo československé události, mimo jiné i s použitím zbraní. Jestli tomu tak je nebo ne, to nevím. Jedna věc je ale jasná: aliance prozatím zvítězila a Česko a Slovensko zařadila do svých řad! Takže by měla česká a slovenská společnost natovské cenzory uzemnit. Musím ale zopakovat, že skandál, který vypukl kolem filmu, přišel v nepravou chvíli. Nikdo tím nic nezískal".

    Ve filmu televizního kanálu Rossija 1 se hovoří o tom, že pod rouškou legendy o pokojném občanském povstání s romantickým názvem Pražské jaro se skrýval ozbrojený převrat, který měl podporu zvenčí, že existovaly sklady zbraní a Klub 231 připravoval revanšistický „majdan".

    Očitý svědek událostí, bývalý dopisovatel listu Izvestija v Československu Vladlen Krivošejev:

    Klub 231 byl politickým sdružením, převážně spisovatelů z bývalých politických vězňů odsouzených podle paragrafu za protiústavní a protistátní činnost. Měl až 80 tisíc členů v celé zemi. Žádné silové akce ale nepodnikali. Zformulovali svou platformu v dokumentu 2000 slov, který sovětské vedení označilo za kontrarevoluční. Dokonce ani v té době ale nikdo netvrdil, že členem Klubu 231 byli bývalí esesáci, fašisté a kolaboranti. Klub spisovatelů, intelektuálů vyzýval k podpoře reforem, neměl žádné bojové oddíly, sklady zbraní a podobně, nic takového neexistovalo. A teď o obětech. Ve filmu se tvrdí, že jich byla spousta. Když tanky vstoupily do Československa, konkrétně do Prahy, následovalo samozřejmě značné občanské pobouření. Nikdo ale nestřílel na cíl. A chraň bůh, aby se střílelo do našich vojáků. Došlo k jednomu nešťastnému případu, byl to ale ojedinělý incident. Věnoval jsem se tomu speciálně. Masově ale neumírali ani českoslovenští občané, byly to zase jen ojedinělé nešťastné případy. Podle uznávané světové statistiky umírá při přesunech vojsk, dokonce pouze během pochodu, jeden člověk na milion. Oběti jsou nevyhnutelné. Záměrně ale nikdo nikoho během invaze do Československa nezabíjel. Mohu říct, že i já sám jsem se stal „obětí" roku 1968, protože tehdy jsem se v Praze naplno vyslovil proti vstupu vojsk. A byl jsem proto odvolán, dostal jsem nálepku oportunista, a dlouho jsem nemohl ve své profesi pracovat.

    Teoretik filmu, mnohonásobný člen poroty filmového festivalu v Karlových Varech Sergej Lavrenťjev byl v hodnocení dokumentárního snímku Varšavská smlouva — odtajněné stránky kategorický:

    Tento film není žádným faktem z uměleckého života. Jsou věci, které nepotřebují žádný komentář, protože jsou samy o sobě faktem kompromitujícím. Mám za to, že šlo o politickou objednávku. Autory filmu neznám, mezi scénáristy ani režiséry jsem nikoho takového nepotkal. Nechápu, proč se snažit znesvářit národy, jejichž vztahy jsou dnes i bez toho napjaté. Znamená to snad, že teď bychom měli očekávat, že se objeví pokračování — tentokrát o událostech v Maďarsku v roce 1956? Když ale mám mluvit vážně, pak bych chtěl připomenout, že v roce 1993 prezident Jelcin v Praze invazi odsoudil a řekl, že nové, demokratické Rusko za ni nenese odpovědnost. V roce 2006 prezident Putin prohlásil, že Rusko nese morální odpovědnost za vstup vojsk do Československa. Kdo ale převezme odpovědnost za uvedení filmu, který se jako by speciálně objevil na obrazovkách před příjezdem slovenského premiéra do Moskvy, to jasné není.

    Více:

    Ministerstvo obrany RF žaduje odhalit pomník československým legionářům
    Veteránka: V žádné evropské zemi nás nevítali tak, jako v Československu
    Má se Česko obávat čínské invaze?
    Eurovision 2015: Česká republika
    Štítky:
    film, Pražské jaro 1968, Československo, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku