00:28 15. listopadu 2018
Český prezident Miloš Zeman

Miloš Zeman platí za podporu Kremlu?

© AP Photo / Sergei Chuzavkov
ČR
Získat krátkou URL
Jana Petrova
315116

Jaký osud očekává dodatky k ústavě České republiky schválené vládou Bohuslava Sobotky, které omezují pravomoci prezidenta? „Pokládám tyto dodatky za paradox“, prohlásil v interview pro radio Sputnik nezávislý senátor, předseda Strany práv občanů (SPO) Jan Veleba.

Svůj postoj vysvětlil následovně.

Veleba: Jak je možné ještě víc omezit i bez toho omezená práva prezidenta, který byl mimochodem zvolen všelidově? Za Miloše Zemana hlasovaly 2 miliony 714 tisíc 405 občanů. Omezovat pravomoci v podstatě „lidového prezidenta" není logické. Ani já, ani náš senátorský klub SPO+KSČM+Severočech tento návrh v žádném případě nepodpoříme. Ve snaze snížit vliv prezidenta posiluje vláda svůj vlastní a předpovídám, že vzniknou značné těžkosti při prosazování návrhu v parlamentu.

V Rusku byla v roce 1993 po ostré konfrontaci mezi parlamentem a prezidentem Jelcinem vypracována ústava se super prezidentskými pravomocemi a teď toho leckdo lituje. Je vůbec možné měnit hlavní dokument tak, aby odpovídal potřebám konkrétního člověka?

Vím, jak je uspořádán ruský systém. Pravomoci Vladimira Putina a Miloše Zemana jsou svým rozsahem nesrovnatelné. V České republice přece jen existuje parlamentní demokracie. Teď ale dospívají odborníci na ústavní právo k závěru: ustupujeme od ní směrem k jakési „vládní republice", a něco takového v podstatě vůbec neexistuje. Je to samozřejmě reakce na nesporné posílení vlivu prezidenta po přímých volbách. Řekl bych, že v současné době má silný mandát, který se vláda snaží omezit.

Třeba je to ale odplata za prezidentův osobitý vztah k Rusku, za jeho podporu Putinovy politiky a nepřijetí protiruských sankcí?

Myslím si, že do určité míry tomu tak skutečně je. Miloš Zeman je politik, který nedovolí, aby ho někdo komandoval. V podstatě je jediným mezi lídry států Evropské unie, kdo se bezvýhradně nepodřídil diktátu Bruselu. A platí tak za svou důslednou ochranu národních zájmů České republiky, za politiku vůči Rusku, Číně a východním zemím. A konkrétně i za cestu do Moskvy na oslavy 70. výročí vítězství, kterých se zúčastnil jako jeden z mála evropských lídrů. Já jsem byl ostatně přívržencem tohoto jeho rozhodnutí.

Schválí parlamentní většina návrh dodatků k ústavě, podle nichž se stane nejvyšším orgánem moci v České republice vláda zodpovědná za celou vnitřní i zahraniční politiku své země, a procedura impeachmentu prezidenta bude zjednodušena?

Rád bych věřil tomu, že dodatky v té podobě, jakou navrhuje Sobotkova vláda, většina nepodpoří. Dá se to ale jen těžko předpovědět. Opakuji, byl bych rád, kdyby dodatky neprošly. Ale dokonce v tom případě, že dokument schválen bude, bude se jeho platnost týkat teprve budoucího prezidenta, kterého budeme volit v roce 2017. Zatím není známo, jestli bude Miloš Zeman kandidovat podruhé.

Více:

Pomohl prezident Zeman českému byznysu v Rusku?
Zeman: Rusko je už nyní převážně demokracií
Zeman: sankce proti Rusku jsou krátkodobým opatřením
Česká vláda schválila Zemanovu cestu do Moskvy
Štítky:
zákon, Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku