Armáda nás nebrání. Je expedičním sborem NATO a USA

Slouží armáda zájmům České republiky? Po 16 letech členství v Severoatlantické aliance české ozbrojené síly hájí zájmy organizace víc, než zájmy národní. NATO ve svém tlaku přitvrzuje.

Česko nezbrojí a Severeoatlantické alianci se to nelíbí. Nedávno ČR navštívil vrchní spojenecký velitel pro transformaci NATO Jean-Paul Paloméros a hned vládě vyčinil: český obranný rozpočet je, alespoň podle představ aliančních generálů, příliš malý.

"Žijeme ve velmi riskantním prostředí a potřebujeme silnou a věrohodnou armádu," nechal se slyšet velitel jednoho ze dvou strategických velitelství v čele vojenské velitelské struktury NATO a dodal, že bezpečnost není zadarmo. Česko v posledních letech dává na armádu kolem jednoho procenta HDP, i když se zavázalo k dvouprocentnímu příspěvku.

Financování "věrohodné armády" má jeden, zato velký háček. Peníze, které tak žádá NATO, nepůjdou na posílení bezpečnosti členských států, ale organizace. Ta stále po konci studené války hledá své místo v multipolárním světě.

"Vedoucí představitelé NATO již několik let objíždějí členské země aliance a snaží se přimět je k větším výdajům na obranu. Česká republika není výjimkou. Po vyvolání ukrajinské krize a vytvoření atmosféry strachu z možnosti rozpoutat válečný konflikt v Evropě se jim to i daří. Vážně tím poškodily vztahy v Evropě a zpomalily její vývoj," uvedl pro Sputnik Alexander Černý, poslanec KSČM a místopředseda výboru pro obranu PS PČR.

Podle jeho názoru je za celou touto snahou zřejmý tlak Spojených států přenést na ostatní členské země větší díl odpovědnosti za prosazování amerických zájmů ve světě. "Američané si tím chtějí uvolnit ruce v Evropě, aby mohli část svých prostředků přenést do jiných částí světa, především do pacifické oblasti," míní Černý.

Politik současně poukazuje na to, že jakékoliv zvyšování prostředků pro armádu zatím nesměřovalo do oblasti zajištění obrany. Naopak mělo pouze za cíl posílit schopnost armády stát se expedičním sborem, schopným nasazení kdekoliv ve světe, v zájmu USA.

"Česká armáda na tuto politiku doplatila tím, že ztratila řadu významných schopností, nutných právě pro zajištění obrany země. Prioritně jsme v uplynulých letech posilovali schopnost armády působit například v Afghánistánu a vnitřní dluh armády díky tomu překročil 100 mld. korun. To představuje dvakrát větší částku, než je roční rozpočet resortu obrany. Rozhodnutí zvýšit výdaje na obranu je proto logickým vyústěním předchozího vývoje a snahou zajistit alespoň základní funkce armády. Stejně důležité však je, aby zvýšené výdaje směřovaly do oblastí, které posílí obranyschopnost České republiky. Mělo by být v zájmu koalice i opozice v českém parlamentu, aby prostředky pro armádu směřovaly tam, kde to ČR potřebuje a nikoli podle zájmů Washingtonu a Bruselu," zdůrazňuje místopředseda poslaneckého výboru pro obranu.