„Myslitel roku 2015“ a nejčtenější český autor v Rusku

Byl uveřejněn žebříček 100 nejvlivnějších „myslitelů roku“ (podle verze světových médií). Byl do něho zařazen Milan Kundera, který je považován v Rusku za nejvyhledávanějšího zahraničního autora.

Zásluhu na tom má velkou měrou Nina Šulginová. Jí jako jeniné svěřuje živý klasik už 40 let překlady svých děl do ruštiny. Ruský soubor díla prozaika je dokonce obsažnější než analogický soubor ve vlasti. Otázka Nině Šulginové, majitelce vládního vyznamenání ČR, medaile «Artis Bohemiae Amicis»: Čím přitahují Kunderovy knihy ruské čtenáře?

„Dlouho jsem se zabývala myšlenkou, proč jeho nová vydání u nás vycházejí v milionových nákladech, proč se léty nezmenšuje čtenářský zájem? Myslím, že důvodů je několik. S ruskou literaturou má společné „mytologické pole". A ještě — on často používá obrazy ruské klasiky, které jsou nám tak blízké. Ve velmi známém románu Nesnesitelná lehkost bytí je obraz Anny Kareninové, mytologicko-tvůrčí roli tady hraje pes jménem Karenin. Jeho Jakub ve Valčíku na rozloučenou je očividná paralela s Rodionem Raskolnikovem, hrdinou Dostojevského románu Zločin a trest. A Jaromil z románu Život je jinde paradoxně odráží osud ruského génia Lermontova, kterého Kundera tak miloval. Ale nejde ani tak o parafrázi s ruskou literaturou, ale tuto samotnou skvělou prózu, ve které se východoevropská tradice proplétá s intelektualizací západního romanopisectví. Zpravidla jde u Kundery o lehký přitažlivý milostný obsah, najdeme zde i filosofické úvahy o životě, mystifikace, ukázku dualismu duše a těla jako dvou pólů lidského bytí… Přičemž tragické prvky častou sousedí s komickými. Můžeme uvést jako příklad jeho povídku Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým".

Šulginová vzpomíná, jak se poprvé setkala s dílem Kundery:

„V dalekém roce 1987 jsem přijela do Holandska. A tam veškerá ruskojazyčná diaspora jedním dechem četla jeho román Nesnesitelná lehkost bytí, který právě vyšel v holandštině a v anglickém překladu. Dala jsem pochopitelně přednost českému originálu. A… byla jsem ohromena. Četla jsem knihu a plakala, jak tam byly popsány události roku 1968. Stejně jako mmoho mých kolegů v literárním oboru jsem hluboce prožívala vpád do Československa, tak jsem se styděla… Zkrátka, rozhodla jsem se seznámit s románem ruské čtenáře. A ačkoliv pravda o ostudné stránce historie už byla zveřejněna, můj rukopis nechtěl nikdo vytisknout. Pouze jeden časopis se odvážil — Inostrannaja litěratura. Ale bylo ještě zapotřebí dostat souhlas autora. A on, jelikož se už spálil s anglickým překladem, který změnil jeho strohý metaforický styl k nepoznání, studoval mou práci… čtyři měsíce. Potom, to je fakt, následoval nadšený ohlas a výlučné právo na všechny následující překlady".

Nehledě na finanční krizi, celý rok 2015 Kunderovy knihy aktivně vycházely v Rusku.

„Kolik bylo nových vydání, nevím", říká Šulginová. „Ale soudě podle honorářů, které dostávám za své překlady, zájem Rusů o Kunderovu tvorbu neklesá".