17:07 19. prosince 2018
Čínská vlajka

Krteček a Havel? Čína zná Česko lépe, než se zdá

© AP Photo / Ng Han Guan
ČR
Získat krátkou URL
12481

„Nádherné pražské scenérie působí na lidi, vyvolávají v nich větší zájem o vaší zemi. A to i bez ohledu na to, jestli se předtím zajímali o Česko nebo ne,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Han Kui, ředitelka Inter-Culture Association Česko-čínské kulturní asociace.

Dnes začíná historicky první návštěva čínského prezidenta v České republice. Ačkoli pan Si Ťin-pching bude v Praze jednat o ekonomice a politice, může jeho návštěva ovlivnit kulturní vztahy našich zemí?

Myslím, že jeho návštěva určitě bude mít vliv na kulturní vztahy mezi oběma našimi zeměmi. Možná to je jedna z funkcí politiky a diplomacie. Možná, že nikdy nepřemýšlíme o tom, jak tak moc může ovlivňovat náš život, ale je to tak. Také bychom neměli přehlížet její vliv na státním úrovni. Zejména, když čínský prezident navštíví poprvé Českou republiku, což má i svůj historický význam.

Nicméně, kulturní porozumění mezi našimi zeměmi samozřejmě existuje už dlouhou dobu.

Znají v Číně českou kulturu? Nemyslím teď Krtečka, ale třeba Čapka, Hrabala nebo Topola…

Samozřejmě, Číňané znají Čechy a českou kulturu. Můžeme pro zjednodušení načrtnou časovou osu: v 50. a 60. letech minulého století jsme byli součástí jednoho ideologického bloku. V 70. a 80. letech došlo k ochlazení vztahů. Po sametové revoluci do roku 2010 nebyly naše vztahy moc dobré. Poté se ale výrazně zlepšily.

Ve zmíněných obdobích se v našich médiích objevovalo více či méně informací o Česku. Známe samozřejmě Krtečka a Švejka. Čínští intelektuálové, především ta starší generace, se zajímali o českou kulturu, zejména o Václava Havla. Někteří z nich znali Franze Kafku, Karla Čapka nebo Jaroslava Haška.

V 80. letech se mnoho mladých lidí seznámilo s Milanem Kunderou, protože v Číně byly vydávány jeho romány. Nehledě na to, že Kundera žije ve Francii a Čechy nemá příliš v lásce, mnozí Číňané se začali zajímat o Česko právě díky Kunderovi. Některé mladé lidi tehdy okouzlil Jaroslav Seifert, který v roce 1984 získal Nobelovu cenu.

Poté, na začátku nového tisíciletí, byly v Číně vydány knihy Bohumila Hrabala a Ivana Klímy. Objevila se dokonce taková reklama: "Včera se četl Kundera, dnes se čte Klíma." V roce 2009 redaktor a nadšený příznivec Hrabala v Číně, pan Long Dong obdržel od českého velvyslance v Pekingu pamětní medaili Jana Masaryka.

A v současné době? Jaký vztah k české kultuře mají Číňané dnes?

V posledních letech v Číně roste počet zájemců o českou literaturu. Vznikla knižní série Modrá východní Evropa, kterou tvoří překlady spisovatelů z Česka, Rumunska, Maďarska nebo Albánie.

Určitou roli sehrálo také to, že v posledních deseti letech Číňané začali více cestovat a odpočívat v zahraničí. Do České republiky přijíždějí mí spoluobčané ovlivněni literaturou a někteří i korejskými telenovelami, nebo dokonce hitem Prague Square zpěvačky Jolin Tsai.

Nádherné pražské scenérie působí na lidi, vyvolávají v nich větší zájem o vaší zemi. A to i bez ohledu na to, jestli se předtím zajímali o Česko nebo ne.

V posledních dvou letech se natáčí stále více filmů a televizních pořadů v Česku. To může také zvýšit povědomí o vaší republice.

K zájmu o Českou republiku může pomoct také naše kniha Prague Prague o české metropoli, o posledních sto letech její historie, o naší osobní zkušenosti a našich dojmech.

Jak se to má s čínskou kulturou v Česku? V Praze se slaví čínský nový rok, mají ale Češi povědomí o čínských umělcích a kulturních dějinách Číny?

Když se podívám na přehled překladů čínských děl a publikací v Česku za posledních 100 let, tak různá vydavatelství a překladatelé, a to nejen čínští, vydali mnoho čínských děl, včetně velkého množství literatury. A samozřejmě vyšlo mnoho publikací o Feng-šuej a zdraví. Některé věci jsme se dozvěděli z překladů. Například o básníku Chan Šanovi, který žil v 8. století.

Takže, z tohoto hlediska vidím, že se někteří Češi zajímají o čínskou kulturu. Za zmínku stojí také dokumentární festival Jeden svět, který několikrát za velkého zájmu diváků promítal filmy o Číně.

To samozřejmě neznamená, že Češi znají čínskou kulturu, ale existují pořady, kanály a projekty, které se snaží, aby ji lidé u vás znali.

Oslavy čínského nového roku jsou podporovány ze strany státu. Jako propagace a šou to je dobrá záležitost. Já osobně si myslím, že letošní novoroční oslava na pražském Výstavišti byla dobrá. Praha ukazuje oslavami různých zemí a jejich svátků svůj mezinárodní rozmach.

Láká tedy čínská kultura Čechy?

Nemohu konkrétně odpovědět na tuto otázku. Myslím si však, že pokud dochází k silnému tlaku překračující normální úroveň, tak lidé přijdou s vlastní představou, co je láká.

Více:

Zeman mluví anglicky o vlivu USA pro čínskou televizi. VIDEO
Únos Evropy: proč a kolik investují čínské společnosti do zemí Východní Evropy
Čína chce rozšířit mezinárodní použití juanu
Síla draka: kam a proč investuje Čína miliardy po celém světě?
Štítky:
spolupráce, vztahy, Česká republika, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku