Widgets Magazine
06:47 23. srpna 2019
Diváci během  závodг v e-sportu

Je e-sport opravdu sport?

© AFP 2019 / Robyn Beck
ČR
Získat krátkou URL
Jiří Just
21315

Rusko udělalo krok vstříc „pařanům.“ Tamní ministerstvo sportu oficiálně uznalo programing za sport. Jak se sportuje s klávesnicí a myší popsal v rozhovoru pro Sputnik PR manažer mistrovství ČR v počítačových hrách a portálu www.PLAYzone.cz Jakub Trulík.

Ruské ministerstvo sportu oficiálně uznalo programing sportem. Jak to vypadá v Česku? Je e-sport u nás považován za sport?

Zpráva, že byl v další zemi progaming či e-sport uznán oficiálním sportem, mě těší. U nás tomu tak sice není a v nejbližší době se toto asi ani nebude řešit, protože ekonomické podmínky našich týmů — na rozdíl od těch ruských — nejsou nikterak závratné a ani zde nemáme tolik velkých turnajů, jako se hraje v zahraničí. Každopádně po více jak deseti letech náš progaming či gaming zažívá obrovský boom, a to i v mediální rovině a v případě, že se tato tendence udrží, můžeme za pár let začít řešit něco podobného, jako se nyní stalo v Rusku.

Proč by měl být programing považován za sport? Hráč myší do dálky neháže…

Netroufnu si říct, zda by progaming měl být brán za opravdový sport, protože jsem sám sportovec. Pokud jsou ale za sport považovány třeba šachy nebo šipky, nevidím důvod, proč bychom se o tom stejném nemohli bavit v případě progamingu. Přece jen současné hraní na té nejvyšší úrovni kromě talentu vyžaduje také neskutečné odhodlání a vůli ke zlepšení.

Profesionální týmy v League of Legends nebo Counter-Strike: Global Offensive trénují běžných 8-10 hodin denně, co my trávíme v práci, a aby tento náročný trénink zvládly, často je ještě doprovázen fyzickou přípravou. Například v asijských týmech toto začíná být standardem.

Jste manažerem mistrovství ČR v počítačových hrách. Jak takový e-šampionát probíhá? V jakých disciplínách a hrách se soutěží?

MČR v počítačových hrách je celoročním konceptem, na kterém je potřeba neustále pracovat. Ve zkratce by se dalo říci, že na začátku listopadu proběhne finálový turnaj, ještě ten stejný měsíc se vyřídí všechny potřebné reporty s akcí související, poté následuje pár dní klidu a nejpozději na začátku ledna se začíná vše plánovat znovu.

Oficiálními tituly pro rok 2016 jsou League of Legends, Counter-Strike: Global Offensive a Hearthstone, v nichž hráči a týmy absolvují od ledna do konce října různé kvalifikační online i offline turnaje a nejlepší osmička z nich poté postoupí na naše finále v Brně. Zároveň zde ale budou i vedlejší doprovodné turnaje pro diváky i otevřené šampionáty v dalších titulech, v nichž se bude po celou dobu hrát. Konkrétně tedy od 4. do 6. listopadu.

Je programing záležitostí pouze lidí pod dvacet let?

Toto určitě neplatí, i když tomu dříve tak možná bylo. Kdysi vyšla studie, že se hráči StarCraftu mohou zlepšovat pouze do 25-26 let, a poté už přichází úpadek. Dnes v době, kdy je hlavní pozornost věnována hlavně League of Legends, sice vídáme hráče ve věku od 17 do 23 let, ale pokud se podíváme například na Counter-Strike: Global Offensive, najdeme zde borce, kteří ke špičce patří i přes 10 let.

Třeba takové švédské stálici Patriku „f0rest" Lindbergovi z týmu Ninjas in Pyjamas právě bylo 28 let a pořád patří mezi ty absolutně nejlepší. Přičemž rozhodně není výjimkou, spíše naopak. Díky příchodu karetní hry Hearthstone, která v podstatě nevyžaduje nic než logické uvažování, se navíc progamerem může stát každý.

Jak populární je u nás programing v porovnání s Polskem nebo Slovenskem?

Řekl bych, že Česko, Slovensko i Polsko jsou, co se týče do oblíbenosti progamingu, na velice podobné úrovni, i když to stejné pak neplatí o úrovni progamerů těchto zemí.

Zatímco Polsko má ty nejlepší hráče prakticky ve všech titulech a v Katowicích se pravidelně hraje jeden z největších turnajů na světě, z České republiky je známo pouze pár klenotů (momentálně můžeme hovořit asi o pěti hráčích nejvyšší světové úrovně) a mezi opravdu velké soutěže se zde řadí asi jen MČR v počítačových hrách a LanCraft, což jsou ale stále akce bez evropské nebo světové účasti.

Na Slovensku je situace ještě o něco horší a tamní hráči se většinou musejí spoléhat na naše soutěže, jinak by v podstatě neměli kde hrát.

Může si elitní hráč hraním vydělávat?

Rozhodně ano, a to hned na několika frontách. V případě Česka a Slovenska půjdou hlavní příjmy zejména ze streamování na kanálu Twitch — tedy z dotací diváků — což ale vyžaduje kromě notné dávky hráčského umění i bavičské a komentátorské schopnosti. Až poté asi budou zisky od sponzorů/týmů a výher na turnajích.

Momentálně se ale profesionální hráči z domácí scény účastní už i jako hvězdy nejrůznějších akcí spojených s hraním nebo technologiemi (festivaly jako GAME EXPO, FOR GAMES apod.), kde si také mohou přivydělat.

Když pak zabrousíme do zahraničí, můžeme se bavit o platech v řádech statisíců a výhrách z turnajů přesahujících často i sedmiciferné číslo. Například takový Peter Dager, hráč Dota 2, za svou kariéru nasbíral jen na turnajích přes 2 150 000 dolarů a právě štědře dotovaných turnajů je čím dál tím více.

 

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Štítky:
e-sport, programing, Česká republika, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář