Widgets Magazine
16:51 16. října 2019
Čeští vojáci během vojenských cvičení NATO The Noble Jump

NÁZOR. Létající Česko-Slovensko

© AP Photo / Petr David Josek
ČR
Získat krátkou URL
24609
Sledujte nás na

Česká republika a Slovensko dokončují projekt společné ochrany vzdušného prostoru. „Záměr považuji, vzhledem k historickým vazbám vzájemnosti, za dobrou myšlenku,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Jiří Baťa, publicista, bývalý diplomat.

V Praze a Bratislavě se spouští projekt, který je unikátní v celé Severoatlantické alianci. Česko a Slovensko budou mít společnou ochranu vzdušného prostoru. Co si o tomto projektu myslíte?

Záměr, realizovat společnou ochranu vzdušného prostoru považuji, vzhledem k historickým vazbám vzájemnosti, za dobrou myšlenku a to z několika důvodů. Především proto, že jak jsem již zmínil, naše národy mají dlouholetou vzájemnou vazbu na historicky kumulovanou existenci obou národů, jejichž vzájemnost se datuje už do dob Velkomoravské říše.

Konkrétní koexistence obou států byla potvrzena vyhlášením Československé republiky v roce 1918, což naši vzájemnost významně utužilo, byť s celou řadou problémů a nedorozumění. Přesto jsme jako dva rovnocenné státy dovedly společně existovat až do problematického rozdělení v r. 1993.

Následující roky byly pro nově vzniklé samostatné státy náročné při realizaci nového politického režimu na bázi vytvoření podmínek pro vznik demokratické, liberálně-kapitalistické společnosti. V rámci těchto let se měnily politické, ekonomické, ale i obranné podmínky, docházelo k vytvoření řady nových mezinárodních vazeb, vzniku mezinárodního společenství v podobě EU, připojení obou států k Severoatlantickému alianci a rovněž v neposlední řadě k vytvoření bloku čtyř vzájemně sousedících států ČR, SR, Polska a Maďarska, tzv. V4.

Vojáci české armády během cvičení NATO
© AFP 2019 / Michal Cizek
A když na to budeme pohlížet z dnešního hlediska?

Mezinárodní situace v současné době je složitá jak v oblasti politiky, tak hlavně v oblasti bezpečnosti, byť otázka bezpečnosti, resp. nebezpečí jako takového, je pod tlakem USA a NATO víceméně uměle vytvářeno. Důvodem je ničím konkrétním či reálným nezdůvodněné nebezpečí, které údajně vyplývá ze strany Ruské federace a jeho "údajných" záměrů na napadení pobaltských (postsovětských) republik, mimo jiné členy NATO, což je zneužíváno jako důvod k posílení geopolitického vlivu a cílů USA v Evropě, usilující o vyvolání konfliktu s RF a jeho následného napadení.

Rétorika vedení NATO, vytváří tlak na členské státy na zvýšení výdajů na posílení obrany proti virtuálnímu nebezpečí ze strany Ruska, což zřejmě nutí některé členské státy korigovat ekonomiku a výdaje ze svých státních rozpočtů, protože ne všechny státy jsou vstřícné a požadavku NATO vyhovět a výdaje na společnou obranu (výzbroj a techniku) posílit.

To zřejmě vedlo i představitele ČR i SR k posouzení tohoto požadavku a výsledkem byl návrh projektu na pro oba bratrské státy ekonomicky výhodnou společnou ochranu vzdušného prostoru obou států.

To tedy zní jako krok správným směrem…

Je to řešení, které lze považovat za rozumné, ekonomicky výhodné a z vojenského hlediska i strategicky vyvážené. Situace ve vzdušném prostoru ČR a SR nevykazuje potřebu mimořádné, tím méně samostatné intenzivní ochrany a pro eventuální ohrožení vzdušného prostoru jednoho či druhého státu je za předpokladu dokonalé koordinace činnosti vzdušné ochrany naprosto dostačující.

Ostatně, při případném neočekávaném, nenadálém ohrožení vzdušného prostoru obou nebo jednotlivých států, by na odvrácení nebezpečí s největší pravděpodobností hraničící s jistotu vlastní síly toho kterého státu nestačily a zcela jistě by zasáhly síly NATO.

V kumulaci ochrany vzdušného prostoru obou států je větší jednak větší ekonomická efektivita, ale i daleko větší pravděpodobnost úspěšné ochrany vzdušného prostoru obou států, tedy ČR a SR.

Projekt má umožňovat například slovenským stíhačkám, v případě teroristické hrozby, případný nebezpečný letoun nad územím Česka sestřelit. Neobáváte se možného pochybení a zbytečných obětí?

V podstatě záleží na rozsahu působnosti při výkonu ochrany vzdušného prostoru, jak bude upraven ve vzájemné (mezinárodní) dohodě. Je-li uvažováno i s možností umožnit např. slovenským stíhačkám sestřelit v případě teroristické hrozby letoun nad území ČR, lze očekávat, že tato možnost bude platit i obráceně.

Nicméně, dojde-li k takové situaci a letoun bude sestřelen nad územím toho kterého států (smluvním) subjektem ochrany vzdušného prostoru, tj. stíhačkou AČR nebo naopak ASR, je lhostejné, zda kdo jej sestřelil, podstatné a důležité bude, zda byl akt sestřelení oprávněný a opodstatněný z hlediska skutečného ohrožení vzdušného prostoru toho kterého státu.

S případným pochybením nutno počítat vždy a za každých okolností, protože nikdy není vyloučeno, že k pochybení může dojít. DS tím souvisí i následky, tedy možné oběti. To vše je nutné vzít v potaz.

Měly by se státy V4 snažit o těsnější vojenskou spolupráci?

Těsnější a tedy i účinnější vojenská spolupráce států V4 znamená svým způsobem konkurovat Severoatlantické alianci. Je tedy otázka, jak na takovou vojenskou spolupráci bude pohlížet a bude ji hodnotit vedení NATO.

Jistým problémem může být fakt, že jedním z nejvyšších představitelů NATO je český generál Pavel, protože jednak by mohl spolupráci V4 jako příslušník jednoho ze států V4 podpořit, na druhé straně jako představitel NATO by tomu mohl, v závislosti na tlaku velení NATO, intenzivně bránit.

Nicméně, těsnější vojenská spolupráce států V4 má smysl tehdy, pokud i ostatní aktivity států V4 budou mít tendenci vliv a účinnost tohoto seskupení posilovat a její existenci uplatňovat na mezinárodní scéně ve všech společně zainteresovaných oblastech.

 

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Stoltenberg: NATO je připraveno zesílit vojenskou přítomnost na východě Evropy
Merkur: Vojáci věhlasné divize USA jedou „řinčet zbraněmi“ do Východní Evropy
Klíč ke zmírnění napětí: Média vypověděla, co by Trump měl dělat s PRO v Evropě
Štítky:
vzdušný prostor, obrana, spolupráce, Česká republika, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář