Vladimír Remek: Česko nepotřebuje americké vojenské základny. Exkluzivní interview

Velvyslanec České republiky v Rusku Vladimír Remek v rozhovoru pro agenturu Sputnik řekl, co si myslí o vyhlídkách na zlepšení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, sankcích, vztahu Prahy k projektu plynovodu Severní proud 2 a dalších ekonomických a politických aspektech rusko-české spolupráce.

Pane Remku, vaše působení na pozici velvyslance České republiky v Rusku připadlo na nejzávažnější ochlazení vztahů mezi Ruskem a EU. Existuje nějaká naděje na jejich zlepšení? Co je proto nutné učinit?

Nyní připravujeme návštěvu našeho prezidenta v Rusku. Velmi doufám, že tato návštěva pomůže určitému zlepšení vzájemného porozumění. Já osobně v tomto směru zastávám názor, že samotné sankce jsou v zásadě nekonstruktivní. Náš prezident uvádí příklad se sankcemi USA proti Kubě a to, že Amerika za téměř půl století prakticky ničeho nedosáhla. Jediné, co zpravidla doprovází sankce, je zhoršení situace obyčejných lidí. Proto neočekávám prudké změny (ve vztazích RF a EU — red.), ale doufám, že postupně se bude zlepšovat vzájemné porozumění.

Loni se obrat zboží mezi Ruskem a Českem snížil o 10,6 % v porovnání s rokem 2015. Máme letos nějaké pozitivní změny tohoto trendu?

Navzdory sankcím, kde se Česko přidržuje společné pozice Evropské unie, se fakticky nedá říct, že by se ekonomické vztahy s Ruskem propadly. Sankce byly pouze jedním z řady faktorů, jež ovlivnily hospodářské vztahy. Mnohem významnějším faktorem byly značné změny cen energetických zdrojů, v první řadě ropy, což vedlo k propadu rublu a následně, řekněme, k určitému snížení platební schopnosti ruské strany a dalším souvisejícím jevům. Proto je pochopitelné, že obzvlášť od roku 2015 došlo ke snížení naší výměny nejen v oblasti zboží a služeb, ale i obecně ekonomických ukazatelů.

Nicméně Rusko zůstává dost důležitým partnerem České republiky. V obchodním plánu zůstane RF pro Česko na prvním místě ze zemí nepatřících do EU, ačkoliv společně s ním už začíná konkurovat Čína. Podle oficiální statistiky v prvním pololetí 2017 stoupl náš export do Ruska o 20 % a tvořil přibližně 40 miliard českých korun, vzájemný obrat zboží s RF se zvýšil o více než 35 % a tvořil 102 miliard českých korun.

Proto se jedná o značný nárůst. To si musíme uvědomovat. To je jedním z příznaků toho, že Rusko podle všeho překonalo krizi a začíná růst. Podle mě z toho budeme mít prospěch i my.

Od září minulého roku sledujeme rostoucí zájem ruských občanů navštívit Česko. Došlo k znatelnému růstu žádostí o schengenská víza pro návštěvu České republiky. Tento nárůst lze obtížně charakterizovat určitým průměrem, ale lze říci, že v absolutním vyjádření se tento počet blíží rekordnímu roku 2013. Dnes jsme tedy na úrovni roků 2011 a 2012.

Ruská strana dříve uváděla, že v listopadu očekává návštěvu prezidenta České republiky Miloše Zemana Ruska. Znáte již termín?

Pracujeme na podrobnostech této návštěvy. Příští týden se zúčastním tradiční porady velvyslanců v Praze. Doufám, že dojde k důkladnému rozhovoru se zástupci českého ministerstva zahraničí a s představiteli prezidentova aparátu o nadcházející návštěvě v Rusku. Uvedením konkrétního data nejsem pověřen. Mohu jenom říci, že se to stane nejspíš ve druhé polovině listopadu. Bylo by dobře, kdyby prezident Miloš Zeman zavítal v rámci návštěvy minimálně do ještě jednoho ruského regionu.

Některé země střední a východní Evropy vnímají Rusko jako hrozbu. Obává se Ruska i Česká republika?

Určitě máme lidi, kteří říkají, že (Rusko) představuje (hrozbu pro EU — pozn. red.) Osobně tento názor nesdílím. Dokonce když jsem zastával funkci europoslance (2004-2013), tak jsem se vždy držel názoru, že musíme budovat vztahy, jež by byly namířené na spolupráci včetně například usnadnění mezilidských kontaktů. V této oblasti pracuji i ve funkci velvyslance.

Mluvil jste o některých pozitivních trendech v obchodní výměně. Má podle vás ruské potravinové embargo negativní dopad na českou ekonomiku a obchod?

V zásadě se České republiky příliš nedotklo, protože nebyla taková masová průmyslová produkce, která by šla do Ruska

Ale dotklo se to naší spolupráce v jiném ohledu. V Česku je dost silný průmyslový komponent zemědělství, tzn. vývoj a výroba technologií, různých strojů a podobně. Vzhledem k tomu, že Rusko zvolilo cestu velké samostatnosti a soběstačnosti ve výrobě hlavních a základních potravin, zvýšila se poptávka po našich technologiích. Nedávno sem přijel ministr zemědělství v čele podnikatelské delegace, byli jsme v Rostově na Donu. U nás existuje tradiční velká zemědělská výstava v Jižních Čechách, kam je pozvána ruská delegace. Sankce měly za následek určité formy spolupráce v této oblasti. V Rusku známá německá firma CLAAS postavila závod na výrobu kombajnů — dodavatelem náhradních dílů na tyto kombajny je česká společnost Agrostroj Pelhřimov. Ta současně zahájila stavbu závodu na výrobu komponentů pro zemědělství a techniku a také pro výše uvedenou německou společnost.

Co si myslíte o nových amerických sankcích proti Rusku? Mnozí evropští politici jsou znepokojeni tím, že mohou mít dopad na společné projekty Ruska a Evropy. Jak se k této otázce staví Praha?

Myslím si, že o tom budeme podrobněji hovořit na poradě velvyslanců v Praze. Zvláštní instrukce velvyslanci ale nedostali. Mohu říci, že pravděpodobně se vše nepřijímá hladce, ale zatím jsme neměli žádná hlasitá prohlášení, jako to bylo v případě Německa.

Domnívá se česká vláda, že je vhodné na území České republiky rozmístit americkou protiraketovou obranu?

Sociálnědemokratická strana, která je dnes v Česku jednou z vládnoucích, zastávala názor, že nejsou potřebné žádné vojenské základny, včetně americké. Podíváme se, co bude po parlamentních a prezidentských volbách. Nicméně má dnešní politické vedení za to, že cizí základny na našem území nepotřebujeme.
Tohle mohu prohlásit. Neznamená to ale, že všichni s tím souhlasí. Ale oficiálně je to zatím tak.

Podporuje Česko projekt Severní proud 2 a počítá s tím, že se po jeho spuštění může stát důležitým tranzitním koridorem do zemí východní a jižní Evropy?

Česko v první řadě podporuje diverzifikaci energetických zdrojů. Co se týče diverzifikace tranzitních energetických tras, je důležité, aby to byla skutečná diverzifikace a nejen nahrazení jedné trasy druhou. Tranzitní cesta přes Ukrajinu je proto potřebná pro evropskou energetickou bezpečnost. V otázce Severního proudu 2 trvá také Česko na tom, aby tento projekt nebyl ztělesněn v rozporu s evropskou legislativou. Právní otázky Severního proudu 2 projednává v současné době EU.

Plánuje Škoda rozšířit své působení v Rusku?

Tuto otázku bylo by lépe položit zástupci společnosti Škoda, poněvadž jím nejsem. Avšak podle známých údajů, nehodlá Škoda odejít z ruského trhu. Tato firma montuje svá auta nejen v Kaluze, ale také v podniku GAZ v Nižním Novgorodu. Jde o moje osobní mínění, ale Škoda může v budoucnu založit v Rusku ještě jednu továrnu, například ve stejné Kaluze, vedle již fungující továrny skupiny Volkswagen.

Chtěl bych ještě poznamenat, že se společnosti podařilo zachovat svůj podíl na ruském trhu také v době poklesu poptávky po nových autech. Ruský trh je pro Škodu významný a perspektivní.

Česká média uváděla, že jste údajně z rodinných důvodů požádal ministerstvo zahraničí o předčasné ukončení svých pravomocí a návrat do Prahy. Je to pravda?

Chtěl bych rovnou uvést, že jsem žádnou písemnou žádost nikam neposílal. To je jednoznačné. Funkce velvyslance není volená. Velvyslance jmenují, a to většinou na určité období. V Česku se zpravidla jedná o čtyřleté funkční období. Pokud vezmeme toto čtyřleté období, tak mi má skončit přibližně v prosinci 2017, nebo začátkem ledna 2018, záleží, od jakého data budete počítat. Prostě nechápu, jak lze tohle napsat, aniž by vycházeli z nějakého prohlášení. Většinou před nejvyšší státní návštěvou velvyslance nevyměňují. Doufám, že náš prezident přiletí do Ruska, návštěva se uskuteční a bude úspěšná a užitečná. A já tady budu mít alespoň 14 dní, abych zde vše ukončil v souladu se všemi diplomatickými pravidly.

Česká média psala, že váš odjezd byl údajně motivován přáním trávit více času s rodinou v Česku.

Již 22 let žiji mimo Českou republiku a mám dospělé samostatné děti. Jsou samostatné jak finančně, tak i v otázce přijímání rozhodnutí. Obě dcery jsou vdané a samy dávno rozumí, jaká rozhodnutí přijímá ve své kariéře otec a musí se přizpůsobovat. Nejkrásnější je ale na tom to, avšak bych to nechtěl nijak zdůrazňovat, že existuje i technická stránka věci. Má manželka nemá vnoučata, byť já mám vnuka, protože má starší dcera je z prvního sňatku. Proto tyto publikace nejsou založené na skutečnosti.