03:59 17. října 2017
Praha+ 11°C
Bratislava+ 11°C
    Sněmovna ČR

    Ve volbách 20. října „vybuchne bomba“. Názor

    © AFP 2017/ Michal Cizek
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    3081421814

    „Největší skeptici v EU, kterými čeští občané jsou, připravují ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mnoho překvapení,“ je přesvědčena předsedkyně Institutu slovanských strategických studií v Praze Radmila Zemanová-Kopecká, která odpověděla na otázky Sputniku.

    Počet radikálních stran vystupujících proti migrantům a EU se v této předvolební kampani zdvojnásobil. Andrej Babiš oznámil, že se ještě všichni budou divit procentům, která může získat Tomio Okamura a jeho SPD. A vaše předpověď?

    Já počítám, že oni budou mít kolem těch 20 %.

    Bývalý ministr financí Andrej Babiš
    © REUTERS/ David W Cerny
    Jak hodnotíte tento jev? Kdo z radikálních stran má podle vašeho názoru šanci se do Sněmovny dostat? Jaké to může mít následky?

    Existují dva důvody pro zvýšení počtu stran, které se nazývají „radikální". Tou první je politicko-ideologická příčina a vinu jednoznačně nese nezodpovědný český politický establishment, který poklonkuje EU, USA, NATO, FED, Sorosovým neziskovkám a dalším podobným subjektům, k újmě vlastní země a vlastního národa. Tato země zažívala 28 let systematického rozkrádání svého majetku, který nadnárodní či západní společnosti získávaly od zlodějských stran a vlád doslova za pár korun. Jinak by nebylo možné, aby země Česká, která byla nejbohatší zemí východní Evropy, dnes neměla národní výrobu, finální výrobu, měla zdevastované zemědělství, a která kromě symbolické ČNB nemá žádnou vlastní českou banku, což je vždy pilíř svrchovanosti každého státu. Stali jsme se odpadkovým košem Evropy. Stali jsme se pro Evropu národem druhé, spíše až třetí kategorie. A český národ už toho začal mít prostě dost… Takzvané „radikální strany" v ČR nejsou v drtivé většině stranami agresivními. Jsou to strany vlastenecké a za radikály jsou označovány především těmi, kterým pojem vlastenectví už nic neříká. Korunu všemu ovšem nasadila západní Evropa, když začala zemím východní Evropy nutit agresivní, militantní, nevzdělané a nezaměstnatelné hordy z Blízkého východu a Afriky. Češi jsou hrdí na svou starobylou kulturu a násilné tlupy prostě odmítají přijmout. Proto chtějí Češi obnovit ostrahu svých hranic. Nechtějí zanést násilí do svých domovů. Zcela oprávněně říkají: „My jsme nikoho nekolonizovali, nikomu jsme neničili jejich domovy. Ať se o ně postarají ti, kteří to způsobili. Ano, rádi pomůžeme, ale na místě. Tam, u nich."

    Myslíte si, že nejde o radikály ve standardním smyslu slova?

    Ano, ale o vlastenecká uskupení, která mají cizí nadvlády plné zuby. A sotva se tomu může někdo divit. Problémem těchto stran je ovšem nepřijetí faktu, že politika je stejné řemeslo, jako každé jiné. Nevidíme je v komunální či krajské politice, ale hned chtějí do Sněmovny. Překonat hranici 5 %, myslím, že tyto malé strany neuspějí. Určitě to pochopí. Ale proč se pak účastní voleb? Existuje štědrý systém odměňování stran státem po volbách. Straně stačí, aby získala ve volbách 1,5 % hlasů, a dostává jednorázový příspěvek od státu, který činí 100 Kč za každý hlas. V případě, že strana získá 3 % hlasů, dostává od státu každý rok 6 milionů korun a tento příspěvek se zvyšuje za každou 0,1 % hlasů o 200 tisíc korun. No a za 5 % hlasů, kdy už vstupuje do Sněmovny, dostává strana každoročně 10 milionů korun. Většina nových stran, zejména politických nováčků či diletantů prahnoucích sice po moci a penězích, ale ponětí nemajících vůbec o tom, co ve skutečnosti opravdová politika obnáší, má před sebou vidinu té největší „mrkvičky" v podobě příspěvku na mandát. Ten činí na jednoho poslance ročně 855 000 Kč. Strana, která měla pouhých 6,78 % hlasů, si za čtyřleté období přišla na 121,5 milionů Kč. A to není všechno. Poslanci mají základní plat 71 tisíc korun. K tomu připočtěte náhrady na dopravu, stravu a reprezentaci ve výši 36 900 Kč. Základní příjem poslance tak činí cca 102 000 Kč. Je ale třeba říct, že takřka žádný poslanec nemá základní plat. Pro každého se nějaký ten výbor či funkce vždycky najde. Vidina podobných příjmů je zejména pro malé strany a hnutí tou vábničkou, která je i přes jasný politický neúspěch láká na kolbiště politických her. Proč ne, když to občan nakonec zaplatí. Nechtějí se navzájem spojovat do jednoho celku, čímž rozdírají politický koláč na kousky, které si pak nakonec rozeberou vítězné strany. Tyto strany právě pro takové jednání nepodávají občanům důkaz, že jim jde o lidi. Pro český národ není tak těžké si spočítat, proč tyto malé subjekty nereagují na apely občanů ke sjednocení.

    Jak se změní po volbách rovnováha moci v dolní komoře Parlamentu? Jakou vládu obdrží Češi? Můžeme očekávat změny v zahraniční politice, ve vztahu k Rusku a Bruselu?

    V tuto chvíli je jasné asi jen jedno. Do Sněmovny voliči omezí přístup stranám vítajícím migraci, chtějícím setrvání v EU a NATO a stranám rusofobním. Větší prostor se dostane stranám připraveným k obraně vlastní země, ke spolupráci s Ruskem a dalšími zeměmi na východ od nás. Předpokládám, že se do Parlamentu dostanou strany SPD Tomia Okamury, Komunisté, ANO, Občanští demokraté. Nevylučuji ani sociální demokracii, která ovšem zaznamenala velmi vážný propad. Jako jazýček na vahách ale může samozřejmě zafungovat. Ostatní straničky jsou opravdu záležitostí „vis maior". Byla by to pro českého voliče asi nejlepší varianta. Lze předpokládat, že by se ty strany v klíčových věcech, jako je zákon o referendu k EU a NATO určitě dohodly. Navíc žádná z těch stran (kromě ČSSD) není vysloveně rusofobní. Pragmaticky vnímají perspektivní a velmi potřebnou spolupráci s Ruskem a dalšími zeměmi, což se v případě czexitu stane naprostou nutností. A jestli se česká zahraniční politika změní, pokud jde o vztah k Rusku? Věřím tomu. V tomto světle vidím možnost podstatně lepších vztahů, než byly doposud, což se nedá říct o Bruselu. Dnes odtud pro Česko už nic dobrého nekouká. Po zásahu v Katalánii se může stát, že i u nás bude zákroku zneužito při referendu. A lidé se připravují i na tuto variantu.

    Český parlament v Praze
    © AP Photo/ Petr David Josek
    Čeho se obáváte nejvíce, když mluvíme o výsledcích voleb?

    Koho se bojím? Nejvíce se ve Sněmovně bojím hlupáků, diletantů a kariéristů v jednom. Bohužel, těch mají dnes všechny strany na skladech v nadbytku. Dokonce je-li i vedení dobré a schopné, ještě to neznamená, že jeho „vlečka" na kandidátce je stejně kvalitní.

    Pokud to není tajemství, koho budete volit vy?

    Ještě nevím komu „to hodím", nemám prostudované všechny kandidátky s programy. Vím ale, že to bude strana, která bude pro vystoupení z EU i NATO, která bude usilovat o bezpečnost našeho státu, která se bude zabývat obnovou našeho hospodářství a která bude zcela jednoznačně usilovat o zrušení nesmyslných protiruských sankcí a bude chtít navázat na kdysi nadstandardní vztahy s Ruskem. A kdo bude vítězem? Říká se, že není radno dělit kůži medvěda, co běhá ještě po lese. Ale myslím si, že „skokanem" těchto voleb bude, jak už jsem řekla, SPD Tomia Okamury. Ale také se následně může dostat na „vidle" občanů, jestliže je zklame…

    Více:

    Míří Babiš za katr? Názor
    Havlismus je na ústupu. Co dál? Názor
    FT: Volby v Česku vyhrocují napětí v EU
    Median: Sbohem, Miloši Zemane?
    Štítky:
    volby, Radmila Zemanová-Kopecká, Česká republika
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku