03:06 27. dubna 2018
Praha+ 5°C
Bratislava+ 10°C
    Profesor Oskar Krejčí

    Rusko a jeho geopolitické zájmy – názor z Prahy

    © Foto : Oskar Krejčí
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    12842

    V nové knize „Geopolitika Ruska“ se známý politolog a profesor Oskar Krejčí snaží o pochopení jednoho z nejrozporuplnějšího tématu – zahraniční politiky Ruska. K tomu je podle něj potřeba sundání „černých brýlí“ a na Rusko se podívat objektivně. Zajímá to českého čtenáře?

    „Kdybych měl použít slovní spojení, které je s tématem geopolitiky Ruska u českých i slovenských čtenářů nejpřesnější, asi bych užil „dráždivý námět", řekl Oskar Krejčí v rozhovoru pro Sputnik.

    Krejčí: V zájmu o Rusko se tu někdy střetává až hysterická protiruská propaganda s nostalgií některých lidí. A nejen to, zmíněná propaganda zpětně vyvolává u kriticky myslících lidí zájem o věcnou informaci. Proto asi neexistuje kontroverznější téma ve střední Evropě než problematika zahraniční politiky Ruska. Pro mne příjemným důkazem zájmu je, že ve druhém lednovém týdnu přijde na pulty knihkupectví a hlavně do internetových prodejen dotisk knihy Geopolitika Ruska — první náklad byl již téměř rozebrán.

    O jakých tématech pojednává vaše kniha?

    Kniha, která má přes 530 stran, zákonitě obsahuje velké množství témat. Snad nejlépe obsah knihy přiblíží charakteristika její struktury. Předně se snaží nalézt zákonitosti několikerého vzestupu a pádu ruské státnosti. Důvody, proč se zformovaly a rozpadly Kyjevská Rus, Moskevské carství, Ruské impérium i Sovětský svaz. Obraz Fénixe, který se nejen rodí z vlastního popela, ale též shoří vnitřním žárem, je v daném případě více než analogie — je to popis několikerého rozpadu ruského státu díky vnitřním rozbrojům, ne z důvodu růstu tlaku ze zahraničí. Tomu v knize odpovídá i charakteristika hlavních ruských geopolitických imaginací, a to od ideje třetího Říma přes vize západnictví a panslovanství, sovětskou ideu až po eurasijství. Kniha pak popis dnešní ruské zahraniční politiky Ruska opírá o analýzu vývoje ekonomického, demografického a vojenského potenciálu Ruské federace. Zevrubně popisuje vztahy Moskvy k okolí — k blízkému zahraničí, k Západu, ale také k Číně a Východu obecně.

    Vaše kniha, to je váš vyhraněný názor na Ruskou federaci, na její současnou zahraniční politiku. Co bude pro čtenáře neočekávaným z vašeho „objevu Ruska" — téma vzniku hranic po rozpuštění SSSR, připojení Krymu, účast v konfliktu v Donbasu?

    Základní geopolitická charakteristika Ruska hovoří o mocnosti v otevřeném prostoru, kde nelze nalézt vojensky bezpečné hranice. To ukazuje historie i aktuální charakteristika vztahů jádra ruského státu k zahraničním mocenským centrům. Zároveň je zřejmé, že (a) rozšiřování území Ruska není řešením bezpečnosti; (b) Rusko nelze porazit vojenskou silou. Vyluštěním geopolitického hlavolamu nazývaným Rusko je výhodná spolupráce, zvýšení vzájemné závislosti. V knize je řada dílčích analýz, které ukazují například na téměř identickou logiku rozpínání carského Ruského impéria a republikánských Spojených států. Je tam podrobná charakteristika klíčových protiruských operací s důrazem na nestandardní pojetí Velké vlastenecké války. Chronologie přílivových a odlivových vln vztahů přízně a nepřízně mezi Ruskem a Západem po skončení studené války hledá iniciátora negativních změn. Vztah Ruska a blízkého zahraničí je popisován s důrazem na Ukrajinu. Čtenář tu najde i rozbor příčin připojení Krymu k Rusku. Při popisu událostí na Krymu se kniha vrací k etnické charakteristice tohoto poloostrova. Na výsledcích voleb i při chování obyvatelstva Krymu vůči vojákům USA, když se tam pokoušeli provádět vojenská cvičení, ukazuje na tamní politické nálady. Cituje pasáže týkající se hranic nejen z tolikrát zdůrazňovaného budapešťského memoranda, ale i z Bělověžské úmluvy. A nakonec dochází k závěru, že z hlediska mezinárodního práva v případě Krymu zvítězil princip práva národů na sebeurčení nad principem suverenity státu. Velká pozornost je věnována v knize rusko-čínským vztahům, které nabývají stále významnější strategický obsah.

    Geopolitika Ruska v roce 2018? Očekáváte, že Rusové zvýší svou vojenskou aktivitu na mezinárodní scéně, nebo se zaměří na své vnitřní problémy? Co nás čeká — studená válka, nebo oslabení mezinárodního napětí?

    Mezinárodní politika je vektorová záležitost — je to výsledek tlaků a protitlaků. Jestliže politika Moskvy je čitelná a od vystoupení Vladimira Putina na bezpečnostní konferenci v Mnichově roku 2007 srozumitelná každému, kdo ji rozumět chce, v případě některých partnerů, především Washingtonu, je zahraniční aktivita téměř nepředvídatelná. Bude-li se Trumpova administrativa chovat racionálně, mohlo by dojít k ukončení konfliktu v Sýrii, k využití zprostředkovacích možností Moskvy při uklidnění situace kolem Korejského poloostrova, k ukončení bojů na Ukrajině, k ústupu od nesmyslné politiky sankcí ze strany Evropské unie… Jenže to vše by mohl někdo pokládat ne za šanci míru, ale za posílení pozic Kremlu — a tomu bude chtít zabránit. Rusko se potřebuje soustředit na nemalé domácí sociální, ekonomické a ekologické problémy. K tomu potřebuje klidné mezinárodní prostředí — jenže někteří západní politici Rusku klid nechtějí dopřát už proto, že takovýto klid by vedl například k prohloubení spolupráce Eurasijské ekonomické unie. Studená válka je asi nevhodná analogie, protože chybí ideologický antagonismus mezi Ruskem, USA či Evropskou unií. Zatím svár vyrůstá z ryze mocenských ambicí Washingtonu a Bruselu, což více připomíná dobu po porážce Napoleona než studenou válku. Myslím, že porozumět současnosti pomáhá více studium Krymské války v 19. století než zkoumání kubánské raketové krize.

    Obálka knihy od Oskara Krejčího Geopolitika Ruska
    © Foto : Oskar Krejčí
    Obálka knihy od Oskara Krejčího Geopolitika Ruska

    Pane Krejčí, nemáte náhodou v úmyslu publikaci knihy v Rusku, v ruštině?

    Je to spíš sen než úmysl. Každý autor je ješitný a přeje si co nejvíce zaujatých čtenářů. Jenže překlad tlusté odborné knihy je velmi drahý.

    Více:

    Krejčí: „Mnichovská konference: naprostý zmatek v hlavách“. Názor
    Oskar Krejčí: Kvótami učí Čechy evropské disciplíně
    Německý politik uvedl příčinu nepřátelského vztahu Západu k Rusku
    Politologové neprognózují sblížení Ruska a Česka za doby vlády Babiše
    Štítky:
    knihy, zahraniční politika, Oskar Krejčí, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku