22:57 21. května 2018
Praha+ 20°C
Bratislava+ 20°C
    Václavské náměstí

    Stydíš se za přiznání Kosova? Přijď na Václavák… Názor

    © Sputnik / Leonid Sviridov
    ČR
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    181011

    17. února v 16:00 na Václavském náměstí proběhne protestní akce, která bude věnována desátému výročí přiznání nezávislosti Kosovské republiky. V roce 2008 došlo k této události a tehdejší český prezident Václav Klasu řekl: „Stydím se.“ A co si o tom dnes myslí čeští politici?

    „Já organizuju každý rok od roku 2008 protestní akci proti porušování mezinárodního práva s vyhlášením Kosova. Teď už je to podesáté," řekl v rozhovoru pro Sputnik poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna.

    Foldyna: Kosovo vzniklo na základě porušení mezinárodního práva, porušení Helsinské smlouvy, porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244. Já se s tím nebudu smiřovat. A my Češi jsme zažili, když v Mnichově podepsali Mnichovskou dohodu a ukradli nám 18 % našeho území, ukradli nám Sudety, my jsme už zažili podobnou záležitost a nechci, nebudu trpět a nesmířím se s tím, že mezinárodní společenství dovolilo, aby vznikl jakýsi protektorát Kosovo. Mluvím o tom protektorátu, protože ta země ani ekonomicky ani politicky nemá aspekty toho, že je to suverénní stát. Ekonomika je nulová, politika je vedená lidmi, kteří dříve bojovali v teroristické organizaci UČK. To je pro mě něco, s čím se nebudu smiřovat. Po mamince jsem Srb, moje matka byla ročník 1921 a do Československa s otcem přišla z lágru 2. světový války, protože ji zajali jako partyzánku v jugoslávských horách. Já si prostě myslím, že to člověk má v sobě.

    Jak lze podle vás vyřešit problém Kosova — kyperský model zmraženého konfliktu, model Jižního Tyrolska, návrat dialogu prostřednictvím OSN?

    Jednoznačně se musí zahájit nějaký dialog mezi Albánci a Srby. Ale dialog za Albánce nemohou vést lidi, kteří tam dneska sedí, kteří byli přímými účastníky nebo organizátory teroristické organizace UČK a mají na svědomí řadu zločinů, jen zatím nebylo možné je odsoudit. Ale společnost Srbů i společnost Albánců musí na Kosovu najít nějaké styčné body pro jednání a jakousi velkou autonomii v rámci státu Srbsko. To si myslím, že ty modely existují ve světě, jak jste je zmínila. Ale je potřeba se vrátit k jednacímu stolu, nikoliv za podpory bombardování, intervence cizích vojsk a podpory teroristických tendencí, které tam dříve proběhly. Prostě mírové rozhovory a jednání dvou etnik nebo dvou národů Albánců a Srbů s tím, že je potřeba najít východisko, které bude přijatelné pro obě strany.

    Má podle vás Kosovo nějaké vyhlídky na vstup do Evropské unie?

    Já si myslím, že jedna z možností je vstup do Evropské unie společně se Srbskem a přenesení těch evropských standardů, to znamená, že stejná práva mají Srbové v Prištině jako Albánci v Bělehradu. Takže si myslím, že je to jedna z možností. Ale musí tam vstoupit společně jako jeden územní celek, protože znovu říkám, že platí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244, která garantovala Srbsku, že Kosovo je jeho součástí. V rámci Evropské unie můžou ty dva regiony vzájemně vést dialog, ale především se musí nastavit ty standarty a v Kosovu žádné standarty Evropské unie neplatí. Dodnes neproběhlo majetkové vyrovnání fyzických osob, které tam zanechaly majetek, prostě jim byl ukraden, se srbskými státními podniky nekomunikuji. To je zločin, stejný, který tady provedly před 70 lety Německo, Itálie, Francie, když Československu ukradly Sudety. Podobný zločin se stal v roce 2008, to není akceptovatelné. Je to proti těm zákonům, která Evropská unie káže, tady je porušuje.

    Oliver Ivanovič
    © AFP 2018 / Sasa Djordjevic
    Existuje pravděpodobnost, že jedna ze zemí Evropské unie zruší rozhodnutí o uznání Kosova?

    Já budu upřímný, my připravujeme různé kroky, máme i petici, kterou chceme vyzvat veřejnost, aby se k tomu vyjádřila. Já si myslím, že to minimálně otevře tu otázku, že to není hotový fakt. Když se podíváme na dění v Evropě, ať se podíváme do Barcelony, na Korsiku a jinde, tak ten problém existuje. A ta Evropa se k tomu buď standardně postaví stejným způsobem všude, nebo prostě propadne v těch ideálech a lidi si toho všimnou.

    Obrátíte se s takovým návrhem na prezidenta Zemana? Možná se vaší akce zúčastní?

    Ne, já jsem ho nezval na tu akci, ale chtěl jsem, jestli by podepsal tu petici. A samozřejmě bych se chtěl obrátit i na bývalého pana prezidenta Václava Klause, protože vím, že oba prezidenti nejmenovali velvyslance, to znamená, že Česká republika má bohužel v Prištině tzv. velvyslanectví. Ale lidé, kteří tam jsou, mají statut šarže dafér, protože prezident Václav Klaus ani pan prezident Zeman nejmenovali velvyslance do těchto zemí, to znamená, že s tím postojem, který tady je, nesouhlasí. Proto je požádám, aby se podepsali pod takový dokument.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    V Srbsku požádali Putina, aby vyslal vojska do Kosova
    Kosovští poslanci se poprali v přímém přenosu. Video
    MZV Ruska okomentovalo výsledky voleb v Kosovu
    Generálního tajemníka NATO znepokojil záměr Kosova vytvořit vlastní armádu
    Štítky:
    Jaroslav Foldyna, Kosovo, Česká republika
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku