17:19 21. září 2018
54. mnichovská bezpečnostní konference

Smutné výsledky konference v Mnichově, které si Češi téměř nevšimli

© Sputnik / Алексей Витвицкий
ČR
Získat krátkou URL
Jana Petrova
141492

Zatímco se na mnichovské bezpečnostní konferenci známí experti, hlavy států, zástupci ministerstev zahraničí a obrany, podnikatelé a ochránci práv snažili (i když neúspěšně) najít cestu od nebezpečné propasti, ke které se blíží současný svět, v ulicích bavorského hlavního města demonstrovaly tisíce antiglobalistů a odpůrců NATO.

Ale v Česku si konference jakoby ani nevšimli…

Česká média příliš pozornosti bezpečnostní konferenci nevěnovala, navzdory tomu nakolik je tato konference důležitým globálním tématem, řekl v rozhovoru pro Sputnik politolog a občanský aktivista Jan Miklas.

Miklas: Například souběžně probíhající sjezd ČSSD a volba nového předsedy ČSSD — tedy událost regionálního významu, byla v českých médiích mnohem více analyzována než mnichovská konference. Tématu mnichovských debat se česká média dotkla pouze popisně, okrajově, jako prostý souhrn událostí.

Konference se letos zúčastnilo mnoho amerických odborníků, více než kdy jindy…

Přítomnost amerických odborníků myslím není na tomto druhu konference nijak překvapivá. Je to proto, jelikož tématem je tzv. „evropská bezpečnost". Nynější postoj Spojených států je takový, že oni budou stále nejen udržovat svoji přítomnost v Evropě, ale dokonce ji budou posilovat — prostřednictvím NATO, jak to vidíme například v americké koncepci prosazování stálého posilování alianční vojenské přítomnosti na východních hranicích NATO (Polsko, Pobaltí, Rumunsko), včetně úvah o dodávkách zbraní pro Ukrajinu, včetně zvýšení výdajů na obranu evropských zemi NATO. V podstatě tak jde nejen o geopolitické posílení americké vojenské síly v Evropě, ale reálně to znamená, že členské země NATO budou tuto unilaterální politiku pomáhat sponzorovat — údajně kvůli ohrožení Evropy mocenskými ambicemi Ruska. Bohužel česká delegace na konferenci vedená atlantisty Stropnickým a Šlechtovou tuto politiku podporuje a chystá zvýšení výdajů na obranu na 2 % do roku 2020. V praxi tak nový ministr zahraničí ČR přijal americkou konfrontační strategii vytyčenou Trumpovou administrativou. Naopak předseda Evropské komise Jean Claude Juncker prosazoval na konferenci stanovisko, že EU by měla zastávat svoji vlastní bezpečnostní politiku nezávislou na USA, což je cesta, kterou by se měla EU v budoucnosti vydat. Místo kopírování geopolitických zájmů USA v Eurasii by měla rozvíjet spolupráci s ostatními aktéry — a tedy i Ruskem v rámci ideje multipolárního světa. Pak se ovšem naskýtá otázka — nač je vlastně NATO, které svým ideologickým postojem popírá požadavky na současnou globální bezpečnost a přispívá svým unilateralismem ke zhoršování bezpečnosti a napětí mezi EU a Ruskem?

Intrikou konference byl očekávaný návrh na řešení situace na východě Ukrajiny. Slyšel jste to?

Ano, tyto návrhy na řešení situace na Ukrajině byly, ale spíše jako jednostranné kroky západu, který se snaží vyšachovat Rusko jako klíčového aktéra řešení situace na Ukrajině. Západ reálně přistoupil na ukrajinskou tezi Ruska jako „agresora" a Ukrajiny jako oběti. A z toho vychází ve svých jednáních, ze kterých je zřejmá snaha obejít Rusko a naopak nahrát Ukrajině, přičemž ze strany západu a Ukrajiny zde není příliš velká vůle ke skutečnému dialogu. O tom svědčí například neuskutečněná schůzka tzv. Normandské čtyřky na této konferenci (Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa), která je přímo určená pro jednání o situaci na východní Ukrajině. Stalo se tak nikoli vinou Ruska, které prostřednictvím ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova vyjádřilo maximální vstřícnost k rozhovorům, ale vinou Německa, které navzdory předchozím slibům, že se schůzka uskuteční, náhle však schůzku zrušilo z důvodů konference v Berlíně týkající se novináře, který byl zadržen v Turecku. Ukrajinský ministr zahraničí Klimkin tak mohl poukazovat na neúčast Německa a vyhnout se jednání s Ruskem o ožehavém problému východní Ukrajiny. Ministr zahraničí Lavrov tuto „intriku" přirovnal k Mnichovské konferenci v roce 1939, kdy byl tehdejší SSSR podobně vyšachován z konference o ČSR jako nyní Rusko s jednáním o konfliktu na Ukrajině. Tento případ svědčí o tom, nakolik západ myslí dialog s Ruskem o Ukrajině vážně. Zde Rusku přisuzují pouze okrajové místo a zároveň podporují konfrontační plány současného ukrajinského vedení, které situaci na Ukrajině do budoucna ještě více zostří a zadělávají tak na další konflikt v této zemi. Místo Porošenkem prosazované integrace Ukrajiny do NATO a vysíláním mírotvorců na Donbas, které požaduje západ, by byla mnohem efektivnější skutečná a důsledná federalizace Ukrajiny. To je jediný způsob, jak vyřešit problém na Donbasu. Oni totiž východoukrajinské regiony zásadně liší od západní části Ukrajiny a ani s nimi nemají žádnou kulturní ani historickou spojitost a nikdy nepřímou jakoukoli ideu ukrajinizace. Dokud si toto západ a ukrajinské vedení neuvědomí, tak do té doby nebude reálné uklidnění situace na Ukrajině. Je třeba poznamenat, že mnichovská konference bohužel neposkytla žádnou odpověď na tento problém, neodpověděla na další současné bezpečnostní problémy ve světě, což jsou její smutné výsledky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Média: Německo nemá dost tanků a letounů pro účast v operacích NATO
V NATO vysvětlili, proč nemůže Ukrajina vstoupit do Aliance
Generální tajemník NATO obvinil Rusko z rozpoutání nového jaderného zbrojení
Dolar je v obležení: Čína přikazuje USA se zastavit. Názor
Štítky:
konference, bezpečnost, ČSSD, EU, NATO, Jan Miklas, Střední Evropa, Česká republika, Evropa, Donbas, Německo, Francie, Rusko, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku