Česká média zpochybnila výhody Severního proudu 2 pro zemi

V polovině května poblíž německého Greifswaldu začaly přípravy stavby plynovodu Severní proud 2. Proti plynovodu však vystupuje řada zemí, přes které se dnes surovina z Východu přepravuje, protože se obávají ztratit miliardové příjmy z tranzitních poplatků.

Realizace druhé větve plynovodu Severní proud může mít následky i pro ČR, které dlouhodobě patří k významným tranzitním zemím zemního plynu. Deník iDnes varuje, že Česko riskuje, že ztratí svou tranzitní roli.

Není jasné, proč by Česko mělo přijít o svou tranzitní roli. Společnost Net4Gas, která zajišťuje mezinárodní přepravu přes ČR, připravuje posílení trubek v západních Čechách. Jedná se o nový plynovod s názvem Capacity4Gas, jež má vést paralelně s plynovodem Gazela na západě Čech.

Prezident Miloš Zeman během oficiální návštěvy Ruska v listopadu minulého roku podpořil stavbu plynovodu Severní proud 2.

„Domluvili jsme se, že na základě materiálů a postoje českého ministerstva průmyslu a obchodu můžu vyjádřit podporu České republiky projektu Severní proud 2, i když některé státy tento projekt kritizují. Jsem rád, že Česko má v této otázce svůj názor a chrání své vlastní zájmy," řekl Zeman.

Po výstavbě Severního proudu 2 Německo obdrží od Ruska dvakrát více plynu, což z něj udělá hlavní energetický uzel v Evropě. Dnes Česká republika dostává plyn z Ruska tranzitem přes Ukrajinu, což se nelíbí Praze ze zjevných důvodů.

Ukrajinské plynovody jsou opotřebované, kvůli tomu, že Kyjev neinvestuje do jejich modernizace a proto dodávky mohou být kdykoli přerušeny z technických důvodů. Navíc Ukrajina nemá politickou stabilitu, což také nepřidává Kyjevu důvěry jako tranzitní zemi. Dostávat plyn z Německa pro Českou republiku je výhodnější, pohodlnější a klidnější," říká vedoucí expert ruského Národního fondu energetické bezpečnosti Igor Juškov.

Protesty politiků nic nemění na tom, že se už v červenci začne budovat 1 230 kilometrů dlouhý plynovod, který bude víceméně kopírovat trasu Severního proudu 1, spuštěného před sedmi lety. Jeho maximální kapacita dnes dosahuje 55 miliard kubíků ročně. Druhá větev je posílí o dvojnásobek. První plyn by měl proudit novým potrubím na konci roku 2019.