01:54 13. listopadu 2018
Publicista Olin Jurman

Bývalý elitní zpravodajce: Mír ve světě drží pod krkem úzké skupiny lidí z Ameriky

© Foto: Official site of Rossotrudnichestvo
ČR
Získat krátkou URL
41110

Portál Parlamentní listy zveřejnil rozhovor s bývalým elitním zpravodajcem Olinem Jurmanem, autorem několika knih, velitelem dálkového agenturního průzkumu - skupiny Pálava. Ta se v minulosti připravovala na úkol najít na cizím území zbraně hromadného ničení a nahlásit jejich polohu.

Jurman se podělil o své názory ohledně současné situace ve světové politice a 1. světové války.

V rozhovoru zdůraznil, že i když v dnešní době nejde o studenou válku, situace není dobrá, poněvadž mír ve světě drží pod krkem určité kruhy, úzké skupiny lidí z Ameriky. Ti se světem cvičí, jak chtějí, a všichni ostatní je poslouchají.

Na otázku ohledně údajné činnosti ruských hackerů, kteří prý napomohli Trumpovi do Bílého domu, Jurman odpověděl, že je to humbuk jako všechno ostatní.

„Jestli někdo někoho ohrožuje, tak ať se každý podívá na mapu, kolik ruských základen je okolo hranic USA či Evropské unie. Když se ale podívá člověk na hranice Ruska, ty jsou americkými nebo NATO základnami v podstatě obložené. A z toho je celkem jasné, kdo je agresor a kdo vyhrožuje," poznamenal velitel v komentáři.

Co se týče problémů spojených s Krymem a Donbasem, Jurman se domnívá, že Ukrajinu nelze vnímat jako jeden stát, ale jako slepenec, který by se měl rozdělit minimálně na dva státní celky. Na západní Ukrajinu, odkud pocházejí fašistické tendence, a východní, s níž se dá rozumným způsobem domluvit.

„Podle mě i ti největší přátelé Američanů, kteří vládnou v EU, mají natolik rozumu, že Ukrajinu do Unie nevezmou. To by totiž už byl poslední krok před válkou. Na Krymu nikdy předtím žádný Ukrajinec nebyl, ten jim jen jednou věnoval Nikita Chruščov jako osobní dárek bez souhlasu vlastního parlamentu, vlády nebo strany. Co takhle Kosovo uloupené zákonné vládě z nařízení USA?" vysvětlil svůj postoj Jurman.

Zároveň vyjádřil naději, že EU má ještě dost možností, aby Ukrajinu odmítla, a tím pádem nakonec rozum zvítězí.

Když se mluvilo o situaci v současné české armádě a zazněl odkaz, že někteří generálové v záloze hovoří o tom, že by dokázala měsíc bránit jeden kraj, Jurman zareagoval jednoznačně a více kategoricky.

„Myslím si, že by ti generálové nyní mluvili zase o trošku jinak. Podle mě by naše současná armáda nedokázala ubránit ani město Kolín," uvedl v rozhovoru.

První Jurmanouvou knihou byla Legionářská odyssea, což je přepracování autentického deníku legionáře Františka Prudila z první války v Rusku. V dalších vydáních autor doplnil knihu o popis neznámé vzpoury v Irkutsku a reportáží z vlastní cesty.

Toto téma je Jurmanovi blízko i vhledem k tomu, že Prudil byl dědečkem jeho ženy. O tom, že má za sebou takovou historii, se Jurman dozvěděl, když byl představen rodině. A tak se k němu dostaly jeho deníky. Seznámil se s Prudilem, když ten byl ještě zdravý. Často si o všem povídali. Ostatně František Prudil byl druhým nejdéle žijícím legionářem, přičemž prvním byl Alois Vocásek. Bylo zajímavé, že psal i o tom, co je dnes považováno za černou skvrnu na obraze legionářů. Tady jde, jak je upřesněno v rozhovoru, o události v Irkutsku.

„Když skončila 1. světová válka, tak legionáři očekávali, že pojedou domů. Přijeli francouzští generálové a přikázali jim bojovat proti Rudé armádě. To oni nechtěli, protože přísahali, že bojují za nové Československo. Už v Rusku nechtěli být, protože věděli, jaká zvěrstva se dějí na obou stranách barikády občanské války, a chtěli domů. Francouzský generál Maurice Janin řekl, ať buď bojují, anebo odevzdají zbraně. Tak naházeli zbraně na hromadu. Pak byli odvezeni do Vladivostoku, kde čekali tři čtvrtě roku v pevnosti Gornostaj na čínské hranici. Po návratu do Československa neměli žádnou slavobránu, ale v tichosti se dostali domů. Každý ale dostal trafiku. Prudil dělal v malé vesnici na Českomoravské vysočině pošťáka," popsal tehdejší situaci bývalý velitel Pálavy.

Podle Jurmanova názoru byl zázrak, že se legie vůbec mohly začít vytvářet a bojovat proti ústředním mocnostem. Vysvětlil, že tři roky legionáři drželi celou Transsibiřskou magistrálu až po Vladivostok, nepustili půl milionu německých zajatců ze Sibiře na západní frontu, ale když Československu za Mnichova bylo nejhůř, tak jej Západ hanebně zradil.

Více:

Ministr zahraničí RF: Spoléhání na národní zájmy vyhrává ve světové politice a ekonomice
ZDF: OSN považuje syrskou válku za ostudný propadák světové politiky
Die Welt: Světové politické elity jsou slabé jako nikdy
Štítky:
politika, válka, armáda, svět, Česká republika, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku