22:23 17. listopadu 2018
Nato vlajka

Kolik Čechů je proti NATO? Ukážou protesty

© REUTERS / Christian Hartmann
ČR
Získat krátkou URL
Jana Petrova
201264

Kolik je ve skutečnosti v Česku odpůrců NATO, kteří vystupují proti členství země v Severoatlantické alianci? Takové malé referendum může proběhnout 11. července na Václavském náměstí. Tady České mírové hnutí, občanské hnutí Ne základnám a další aktivisté budou protestovat proti NATO zrovna ve chvíli, kdy bude v Bruselu zahájen summit aliance.

O tom si Sputnik promluvil s předsedou Českého mírového hnutí Milanem Krajčou:

Krajča: My tu demonstraci děláme proti bruselskému summitu NATO, ale zároveň protestujeme i proti samotnému členství České republiky v NATO. Myslíme si, že členství České republiky v NATO přivedlo téměř před 20 lety republiku do aliance, která je odpovědná za řadu agresí a válek, například za bombardování Jugoslávie před 19 lety. A my se domníváme, že je to špatné a že by Česká republika měla místo podpory těchto válečných operací prosazovat mírové řešení konfliktů, a proto prosazujeme konání referenda o členství České republiky v NATO, protože to se nikdy nekonalo, a také prosazujeme to, aby Česká republika vůbec v Severoatlantickém paktu nebyla. Nikdy se nikdo občanů České republiky nezeptal, jestli chtějí být v NATO nebo ne.

Takže jsme za to, aby se konalo všelidové hlasování, a zároveň prosazujeme, aby Česká republika vystoupila z NATO, protože se domníváme, že členstvím v NATO se Česká republika stává aktivním spolupachatelem řady válek a agresí, jako byla ta proti Jugoslávii nebo například to, co se děje v Afghánistánu, kde dneska máme řadu vojáků Armády ČR, nebo že se také účastníme aktivit Severoatlantického paktu v Pobaltských státech. My s tím nesouhlasíme, domníváme se, že by Česká republika neměla být v NATO a že by při řešení konfliktů v mezinárodní situaci měla prosazovat mírové řešení, nikoliv bombardování, agrese a války.

A co bude v takovém případě s bezpečností země?

My jsme přesvědčení, že NATO nám dneska nepřináší bezpečí. My jsme se skrze to členství vlastně po dlouhých desetiletích stali aktivními účastníky válek. Česká republika tím, že je členem NATO, tak se přímo či nepřímo účastnila třeba bombardování Jugoslávie, nebo dneska se účastníme vojenských misí v zahraničí — v Afghánistánu, Pobaltí. Jenom tím samotným faktem se nám zdá, že spíš tu bezpečnost České republiky ohrožuje, než aby ji bránil. Takže my jsme za to, aby Česká republika nebyla členem NATO, aby měla mírové a přátelské vztahy se všemi státy, se svými sousedy, v Evropě i jinde. A myslíme si, že když nebudeme členy NATO, že se ta bezpečnost naopak zvýší. Například sousední Rakousko není členem NATO a jeho bezpečnost není o nic menší než bezpečnost České republiky.

Jste pro vybudování evropské armády?

My se stavíme kriticky i k těm projektům na vybudování evropské armády. To znamená, že my jsme i proto tomu, čemu se teď říká PESCO (pozn. Stálá strukturovaná spolupráce), a proti EU Battlegroup. To si myslíme, že je nástrojem podobným NATO, jen je to teď pod dominancí Německa a Francie. My se teda domníváme, že Česká republika by měla mít nezávislou zahraniční politiku a nezávislou i bezpečnostní politiku. Takže jsme kritičtí i vůči těm projektům Evropské unie.

Kolik lidí v České republice má stejný názor jako vy? Existují nějaké průzkumy veřejného mínění?

Těžko říct, protože vlastně to referendum o členství v NATO se nikdy nekonalo. Ono bylo několikrát přislíbeno, když Česká republika vstupovala do NATO. Ale projevilo se to v minulých letech při několika otázkách. Vzpomenu si například na bombardování Jugoslávie, kdy většina obyvatel byla proti té agresi. A projevilo se to hlavně, když Spojené státy chtěly před deseti lety instalovat svoji vojenskou základnu v České republice. Tak naprostá většina občanů České republiky s tím nesouhlasila, mimo jiné i proto tady nakonec ta vojenská radarová základna vybudována nebyla. Takže je tady podstatná část obyvatel, která nesouhlasí s tou zahraniční politikou, kterou dneska Česká republika má, a je tady velká část lidí, která nesouhlasí se zahraničními vojenskými misemi, se zvyšováním vojenských výdajů a s vojenskými konvoji přes Českou republiku do východní Evropy.

Co očekáváte od summitu NATO, jaká tam mohou být přijata rozhodnutí?

Ta agenda toho summitu není dopředu příliš známá, příliš toho nezveřejnili. My víme, že tam opět budou projednávat otázku stupňování tlaku mezi NATO a Ruskem. Víme, že budou projednávat rozšiřování NATO o Makedonii. A že tam budou asi ještě projednávat syrskou otázku. Ale zároveň se teď v uplynulých dnech ukázalo, že v té přípravě summitu existují nějaké rozpory, které byly představovány hlavně tím dopisem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se tam bude snažit nastolit hlavní agendu o zvyšování vojenských výdajů na 2 % HDP, proti tomu tedy byly nějaké přímé a nepřímé výhrady. Takže to by mohla být témata toho summitu. Ale uvidíme, jestli to tak bude a nakolik to jednání bude poznamenáno třeba nějakými vnitřními rozpory.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Jak se rozšiřovalo NATO
Merkelová: NATO se musí lépe bránit ve střední a východní Evropě
Na Ukrajině vymysleli „superkrok“ pro vstup do NATO
Bývalý velitel sil NATO v Evropě: Aliance má dva problémy, Trumpa a Putina
Štítky:
summit, protestní akce, NATO, Makedonie, Rakousko, Česká republika, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku