Poslanec AfD: Odkloní se migrační trasa do Německa přes ČR? Teoreticky je to možné

Německá vládní koalice se dohodla na souboru opatření ke zpřísnění migrační politiky. Tranzitní centra u rakouských hranic, se kterými se dříve počítalo, však nevzniknou. Koaliční partneři se shodli na rychlejším navrácení migrantů do země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Změní se po dohodě přístup Německa k migrantům?

Sputnik si o tomto tématu promluvil s předsedou bavorské strany Alternativa pro Německo a poslancem Spolkového sněmu Petrem Bystroňem.

Zabrzdí podle Vás dohoda německé koalice dosavadní koncept Německa na vítání migrantů?

Dohoda nic nezastaví, migranti do Německa proudí nadále. Jedná se pouze o předvolební trik, který má pomoct bavorské CSU. V říjnu jsou totiž v Bavorsku zemské volby a CSU po zveřejnění posledních průzkumů zpanikařila. Neustále ztrácí a naopak AfD posiluje. Už jsme druhou nejsilnější stranou.

Tranzitní centra u rakouských hranic nakonec nevzniknou. Mohlo by však podle vás zřízení těchto center přispět k vyřešení migračního problému?

Ještě jednou opakuji: To vše je makulatura. Německá vláda nadále sleduje cíl dostat do země co nejvíce migrantů. Důkazem toho je i skutečnost, že ministr zahraničních věcí Heiko Maas začátkem května v Marakéši podepsal mezinárodní dohodu, jejímž cílem je koordinovat migraci z Afriky do Evropy. Podle odborníků se touto cestou má do Evropy dostat v příštích letech až 300 milionů Afričanů. Proti byl pouze ministr zahraničí Maďarska Péter Szijjártó.

Německá vláda do konce roku předloží návrh imigračního zákona. Co od tohoto zákona ve skutečnosti očekáváte?

Vláda už teď jasně dává najevo, co chce dělat: „ordnen und steuern" — to znamená starat se o to, aby celý proces migrace probíhal spořádaně a řízeně. Většina obyvatel ale žádnou migraci nechce. Je třeba ji zastavit a napravit chyby, které se staly od roku 2015. To znamená: vrátit většinu ekonomických migrantů, kteří se dostali do Německa neoprávněně, zpět do jejich domovských zemí. A pak začít pomáhat našim evropským přátelům. Ve Španělsku je téměř padesátiprocentní nezaměstnanost mezi mladými lidmi, v Itálii je to kolem 40 %. Evropská unie musí být solidární v první řadě se svými vlastními obyvateli.

Čeští politici považují odmítnutí kvót za zásluhu zemí Visegrádské čtyřky. Bylo podle Vás rozhodnutí o kvótách skutečně přijato pod tlakem V4?

Ano, tlak V4 byl znatelný. Je vidět, že když si i malé státy jako Česko, Slovensko a Maďarsko konsekventně stojí za svým a hájí své suverénní zájmy, můžou se prosadit.
Arogantní kritika některých eurokratů v Bruselu na adresu těchto zemí je zcela neakceptovatelná.

Úspěchu v této otázce bylo ale také dosaženo proto, že přerozdělování migrantů v EU kromě Německa nakonec nechtěl nikdo.

Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) může hrozit, že se migrační trasa do Německa odkloní přes ČR. Nakolik jsou dle vás tyto obavy opodstatněné?

Čistě teoreticky má kolega Zahradil samozřejmě pravdu, ale prakticky ty proudy půjdou spíš přes Španělsko a Francii.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce