15:24 20. listopadu 2018
Úložiště jaderného odpadu. Ilustrační foto

Chceme jaderné technologie. Riskujeme, že se z Česka stane jaderné smetiště cizích zemí?

© AP Photo / Ted S. Warren
ČR
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
0 105

Pastí se pro ČR může stát HÚJO – hlubinné úložiště jaderného odpadu. Listujeme-li atomovým zákonem, intuitivně zjišťujeme, proč se brání zástupci obcí, které by vedle sebe měly HÚJO mít. Připomeňme tu slova Jana Wericha: „Jestli masy nebudou dost masivní a zůstanou ještě pár let pasivní, stanou se pak tyto masy asi už na věčné časy radioaktivní.“

Ono nerudovské — „Kam s ním?" Navzdory okurkové sezóně jsme se poptali těch, kdo byl ochoten se s námi o vyhořelém jaderném odpadu a jeho hlubinném uložení bavit. Vyjádření nám například poskytlo SÚRAO — správa úložiště jaderného odpadu. Sputnik se však „nedoklepal" na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. Obraceli jsme se na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), zatím se stejným výsledkem, telefon opakovaně nezvedali v tiskovém oddělení Ministerstva životního prostředí. Snad je to onou „okurkovou sezónou" a dovolenými. O to sdílnější byli lidé z Platformy proti úložišti.

Edvard Sequens, energetický konzultant z Calla — Sdružení pro záchranu prostředí.

Edvard Sequens: ČR je zemí hlavně malou. Proto tradičně „nemá kam". V současnosti se problém nejeví jako akutní, nicméně k roku 2065 se celá záležitost musí vyřešit. V té době bude nutné nejen vytipovat, ale i zřídit hlubinné úložiště (HÚ) pro vyhořelý jaderný odpad pocházející z českých nukleárních elektráren. Je třeba vyřešit vztah mezi lokální samosprávou a státem. Jde-li o stát, je třeba, aby iniciativu převzali zákonodárci. Doposud vše spočívá na bedrech vlády, a to je nedostatečné. Měla by se vést v patrnosti hlavně ekologická stránka věci (hlubinné vrty). Situace mezi lokálními samosprávami a státem se zhoršuje od roku 2002. V budoucích letech, a i díky korupci, mohou nastat nečekané změny, které vše ještě více zproblematizují. V budoucnu se může stát, že ČR někdo zaplatí za to, aby se tu uložil vyhořelý jaderný odpad cizí provenience.

Směrnice Rady 2011/70/EURATOM počítá přitom s tím, aby se zrovnoprávnil vztah mezi lokálními samosprávami a státem, jde-li o tak závažná rozhodnutí jako vytipování lokality pro HÚ

Nechceme úložiště (31 měst a 13 spolků) na své stránce uvádí, že se nyní cítí ohroženo 52 obcí v 9 lokalitách (Současná redukce lokalit z 9 na 4 nemusí nic znamenat, protože se ještě s ničím pořádně nezačalo.). V inkriminovaných oblastech regionu by měl probíhat geologický průzkum pro HÚ, to tak že celé dlouhé roky (v zásadě do půlky příštího desetiletí)!

Lidé se oprávněně domnívají (viz tiskové zprávy sdružení), že jim není v této záležitosti sdělována celá pravda a že celkový projekt může být masivnější než všeobecně deklarovaný charakter HÚ.

Dokonce se stále vedou soudní spory obcí s Ministerstvem životního prostředí. Základní geologický průzkum je možná „banální", ale ony hlubinné vrty by mohly být pro obce omezující v případě, kdyby začal vítězit obecný zájem státu nad nároky a právy obyčejného vlastníka pozemku.

V reakci na slova Edvarda Sequense citujeme z atomového zákona č. 263/2016 Sb.

Přečtěme si respektive § 107, odst. 2: „Radioaktivní odpad vzniklý v České republice lze ukládat v jiném členském státě Euratomu nebo ve státě, který není členským státem Euratomu, je-li uzavřena dohoda mezi Českou republikou a tímto státem o využívání jeho úložiště radioaktivního odpadu. Před uskutečněním přepravy do státu, který není členským státem Euratomu, Úřad informuje Evropskou komisi o obsahu dohody."

Týká se podobná logika i radioaktivního materiálu vzniklého mimo území ČR a který by u nás mohl být uložen? Ono bohatě stačí, že tu máme § 146 o přepravě jaderného materiálu do České republiky ze státu, který dokonce nemusí být členem Euratomu… Zde zřejmě stačí pár úprav tu zde, tu onde, abychom k roku 2065 zjistili, že v ČR máme zaděláno na 100 000 let bolení hlavy kvůli zářícímu podloží, řekněme u Dolní Cerkve… Slovíčkaření typu, že „uložit" není totéž co „skladovat", nebo že zákon citujeme bez kontextu je slabý argument. Pokud by bylo všechno jasné a korektní, jistě by u lidí netanuly všechny tyto „zbytečné" obavy. Na druhou stranu se rozumí, že zásadní rozhodnutí určitá generace zkrátka vyslovit musí. Proto je důležité, aby o věci rozhodovali lidé maximálně poučeně a odborně. K tomu patří i to, že na příslušných odborech zvedají telefon a poskytují, byť zjednodušené, přesto adekvátní informace.

Za obce, které si nepřejí, aby jaderný odpad spočinul kdesi v hloubce na jejich katastru, situaci dále shrnuje a komentuje Ing. Zdeněk Nadrchal ze spolku Bezjaderná vysočina (lokalita Hrádek: Cejle, Hojkov, Milíčov…)

Zdeněk Nadrchal: Krajinu dal lidem Bůh. Je jen dobře, že ze hry vypadla povrchová úložiště. U hlubinných úložišť nastává například problém odvětrávání. Odpad bude v hloubkách spočívat celá staletí, ba tisíciletí. Přitom vám odborníci potvrdí, že materiál z reaktorů je efektivně využit tak na cca 10 %. Zbytek se má zakopat do země? Není lepší optimalizovat jaderné technologie, abychom opravdu z malého množství získali maximum a potom ukládali minimální množství nebezpečného odpadu? Naše iniciativa se shoduje s jinými v tom, že je třeba zlepšit zkrátka technologie než vrhnout tolik úsilí na to, kam s jaderným odpadem…

Zdeněk Nadrchal: Dříve se všechno vyhořelé palivo vozilo do SSSR… Navíc se starostové obcí „chlácholí" různými přísliby grantových projektů. Pro obce jsou to peníze. Slibují se dotace. Kupují si nás. Proto členové platformaprotiulozisti.cz podporuje lokální referenda. Zatím totiž obcím nelze ze zákona nařídit, aby akceptovaly radioaktivní materiál na svém teritoriu.

Za Sputnik dodáváme, že v ČR v některých klíčových otázkách žádná referenda neproběhla. Je tohle fakt, motivující již popsané obavy Edvarda Sequense?

Sputnik se zeptal napřímo Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO, zda je důvod k obavám. Mgr. Nikol Novotná, vedoucí oddělení komunikace, nám poskytla následující informace.

Nikol Novotná: Na úvod je třeba si říci, že radioaktivní odpady v ČR již existují a je právě nutné je bezpečně oddělit od životního prostředí za účelem jeho ochrany.

V ČR je za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů u nás vyprodukovaných zodpovědný stát.

Pokud se týká vyhořelého jaderného paliva (VJP) a vysokoaktivních odpadů (VAO), tak i tyto v ČR (stejně jako v jiných zemích) existují. Všechny země provozující jaderné reaktory řeší otázku, jak naložit s VAO a VJP. Odborníci napříč světem se shodují, že nejbezpečnějším řešením je výstavba hlubinného úložiště, které tyto odpady bezpečně oddělí od životního prostředí na stovky tisíc let.

Praxe posledních třiceti let jednoznačně prokázala, že VJP a VAO lze bezpečně uložit právě v hlubinném úložišti. Další možností, jak s VJP naložit, je jeho přepracování. Ale po přepracování stále zbývají VAO, které je nutné uložit do HÚ.
Státní energetická koncepce ČR prezentuje jadernou energetiku jako jeden z pilířů výroby elektřiny v ČR. Hlubinné úložiště se tedy projektuje pro palivo z provozu obou jaderných elektráren (JE) a také i pro další plánované nové zdroje.
Je rozumné, nepředávat zodpovědnost za ukládání těchto odpadů na budoucí generace.

S výstavbou hlubinného úložiště se dle koncepce začne nejdříve v roce 2050 (ale ani toto datum nelze brát zcela striktně), takže otázky k samotnému projektu — který je nyní ve fázi výzkumu, ověřování a hledání vhodných možností — jsou velice předčasné….

Rudolf Hrušínský: „Tohle není země — to je zahrádka…" Zdalipak budou tato slova platit za 100 (000) let?

S Mgr. Novotnou se dá jistě souhlasit, že je v našem zájmu nezbavovat se moderních technologií, jak to neprozřetelně udělali v Německu (Německo bez „jádra") či v Litvě (zavření sovětské Ignalinské jaderné elektrárny). Když se však podíváme na obavy spolku Zdravý domov Vysočina, Nechceme úložiště Kraví hora, Zachovalý kraj, SOS Na skalním, Calla — Sdružení pro záchranu prostředí, Jaderný odpad — děkujeme nechceme…, pak je obava lidí pochopitelná. V rámci hledání optimálního řešení pro dalekou budoucnost může mezitím minimálně dojít k ekologickým škodám při vytipovávání lokality pro hlubinné úložiště. I kdyby šlo jen o psychologické vnímání HÚ, ono bohatě stačí žít u permanentně bzučících drátů vysokého napětí. Kdyby pak člověk žil blízko HÚ, každé zastonání jeho dětí by bylo jistě připisováno na vrub v hloubce uloženému vyhořelému jadernému palivu.

V ČR máme „své zkušenosti" i s tím, že každá nová vládní garnitura ráda „hýbe úřednickými kádry", je proto těžké udržet přehlednou kontinuitu vývoje. Když však někdo začne provádět průzkum pro HÚ, zasáhne tím bezprostředně do aktuálních životů lidí celé řady obcí z lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Hrádek, Horka, Kraví hora, Magdaléna… Všichni tito lidé nemají čas 100 000 let. Žijí tady a teď. Chtějí si jistě svítil levnou elektrickou energií, chtějí však také sklízet okurky ze svých zahrádek, které budou přitom poživatelné. Proto je třeba vysoce profesionální diskuze, širokého koncensu v ČR s aktivními prvky plebiscitu. Nejde jistě o zneužití práva „veta" pro obce, ale o to, aby byla ČR zemí, o níž se zpívá v národní hymně — „zemský ráj to na pohled".

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Podívejte se, jak ve Švédsku řeší problém s odpadem. Revoluce ve zpracování odpadu
USA se topí v odpadu a obviňuje Čínu, že nechce přijmout „recyklované komodity“ z Ameriky
Princezny také chodí na záchod. Jaguar na Slovensku požádal o nádoby na komunální odpad
V Kyjevě oznámili poškození nádrže s chemickým odpadem na Donbasu
Štítky:
jaderné odpady, odpad, radioaktivní odpad, energetika, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku