01:46 21. září 2018
Akce před Rozhlasem v Praze

Byť dav přeřval Babišův projev před Českým rozhlasem, 92letý režisér Oplustil vnesl jasno

© Sputnik / Vladimír Franta
ČR
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
211848

21. 8. 2018 proběhla akce před Českým rozhlasem v Praze. V rámci pietní akce u příležitosti výročí srpnových událostí roku 1968 měl vystoupit s projevem i český premiér Andrej Babiš.

Pietního aktu položení věnců se zúčastnili i Babišovi předřečníci: předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Jednou provždy: Ruská federace se omluvila za rok 1968. Bývalý prezident Václav Klaus v projevu na Hradě vysvětlil, že vinu nenese ruský národ (2008). Němci se Čechům neomlouvají milionkrát. Naopak, vlezli jsme jim do „přízně" díky Havlově česko-německé deklaraci. Proč chtít po Rusech, aby se ospravedlňovali stále dokola? Rus je horší než Němec? Poturčenec je lepší než Turek? Jsme papežštější než Svatý otec? Nyní po bitvě je každý generál?

© Sputnik .
Negativní názor na události mají i někteří doboví pamětníci.

Dav a novináři opanovali inkriminované místo už před 11.00. Jedna z kamer zabírala akci, která se změnila v protibabišovskou demonstraci, pěkně z dálky, z nároží přes křižovatku… Zatímco René Zavoral stačil vyzdvihnout hodnoty, které se nedají vyjádřit penězi, a připomněl, že český národ se roku 68 „bránil" (viz oněch 17 padlých z Vinohradské třídy), a Milan Štěch úplně po „petrovsko pithartovsku" zafilozofoval, že bychom dnes neměli bojovat proti nedokonalé demokracii, ale za tuto demokracii, pak Radek Vondráček a Andrej Babiš už vůbec neměli šanci. Dav lidí, spíše ryčící demonstrace, spustil takovou bandurskou, že si uši zacpávaly i zahraniční zpravodajské štáby, a co se týče lidského sluchu, lze všeobecně doufat, že si přítomní ještě někdy vychutnají společenský hovor či hudbu, protože tak strašný randál Vinohradská třída už dlouho nezažila. Jinými slovy — opravdu povedený „pietní akt".

© Sputnik .
Pietní akt se zvrhl v regulérní politický mítink plný křiku a sprostých provolání viz "Babiše za mříže!"

Už jsme psali, že se Ruská federace omluvila za rok 1968, Sputnik už psal, že Václav Klaus st. ve svém prezidentském projevu na Hradě v roce 2008 vysvětlil, že za okupaci ČSSR nemohl ruský národ, ale jeho tehdejší politické vedení. Současné Rusko akceptuje český pohled na věc i oněch 17 mrtvých z Vinohradské třídy. Pietní akt si zasloužil zůstat pietním aktem, nikoliv živelným happeningem, nota bene, když zněla i česká národní hymna. Srocené síly však udělaly z akce soudobý politický mítink. Obrázky i videa vám Sputnik v rámci této reportáže nabízí, jak se říká — „bez komentáře".

Andreji, jdi domů! Babiše do koše! Estébáku!

Je velice smutné, že administrativa Andreje Babiše „odpálkovala" dotazy Sputniku, budiž pochválena tisková mluvčí vlády Petra Doležalová, která upozornila, kde si lze na internetu přečíst (www.vlada.cz) projev Andreje Babiše, kterého nebylo možné si poslechnout přirozenou cestou.

Andrej Babiš si kazí celkový dojem, měl by být vstřícnější vůči těm, kteří projevili zájem nejen o obsah jeho řeči, jeho manažeři by měli mít větší úctu k voličům a občanům ČR, ke korespondentům, jelikož to jinak taky může vypadat, že onen hulákající a řehtačky roztáčející dav může mít v něčem pravdu.

Připomínáme: Proč v době demokracie je nutné na pietním aktu řvát a nevyslechnout řeč jednou existujícího regulérního premiéra ČR? To je věc, která Česku ani Praze vůbec neslouží ke cti. Tohle není ani demokracie, ani diskuze, ani pluralita názorů pražského jara. Je to moderní paskvil. Vítězí ten, kdo nejvíce řve. Nádhera!

© Sputnik .
Současná mladá generace vnímá Rusko negativně. Krom svých argumentů nic neslyší.

Naštěstí Sputnik úplnou náhodou potkal ve čtvrti kolem rozhlasu legendárního československého dramaturga a scénáristu z oblasti zábavy — velmi váženého dvaadevadesátiletého Gustava Oplustila. Pan režisér celá desetiletí žije v blízkosti této lokality, byl proto svědkem srpnových událostí 68, málem mu tehdy zastřelili dceru! Zeptali jsme se ho proto, jak to celé bylo. To, co Gustav Oplustil vyprávěl, kontrastuje s dnešním davem křiklounů.

Český televizní a rozhlasový scenárista, dramaturg, režisér Gustav Oplustil.
© Sputnik / Vladimír Franta
Český televizní a rozhlasový scenárista, dramaturg, režisér Gustav Oplustil.

Pane Oplustile, dá se historie vyjádřit zkratkou, heslem? Abychom se pořád v národě nepřeli v nekonečných diskuzích? Jaká je fyziologie syndromu roku 1968?

Za prvé, přece jenom se dnes manipuluje dějinami. Dokonce o roku 1945 se tvrdívá, že nás osvobodili Američané a Rusové „šli jen tak okolo!" Podobně se částečně neinterpretuje správně rok 68. Mně málem zbloudilá kulka zabila nejmladší dceru. To není důvod, abych dnes na Rusy nevražil. Pod okny chodili i Poláci v baretech. Rychle docházely zásoby potravin, než se situace uklidnila, trvalo to 3 týdny. Bydleli jsme u příbuzných, na Vinohradech se nedalo. Kulky svištěly, byli mrtví, ale nebyl to primární záměr. Rusové sem nevtrhli v rámci vojenské agrese. Šlo jim o udržení ideologie. A zde je třeba vysvětlit, jak se lidé v 60. letech cítili, byl jsem u toho, něco o tom vím.

Jak se cítili? Dnes se to chápe tak, že kdyby nebylo sovětské intervence, byli bychom dnes mnohem dále, byli bychom rozvinutějším státem…

Máme 29 let od Sametu a podívejte se, co se děje s naším průmyslem a kulturou. Pohybuji se celý život v oblasti zábavy a kultury. Jak je možné, že se dnes tleská tomu, kdo je nejvíce sprostý? Jak je možné, že veřejnoprávní média nevysílají českou produkci? Víte, o čem byla šedesátá léta? Lidé věřili socialismu, věřili, že se zachovají výdobytky spravedlivěji pojímané společnosti a že se na to naroubují některé prvky kapitalismu, které lze považovat za dobré. Lidé těch časů neměli pocit, že nás spasí kapitalismus jako takový. Nezapomeňte, že tady byla válečná generace, která byla vůbec ráda, že je na světě, že přežila hrůzy nacistů. To byla ona éra Dubčeka. Lidé si přáli a vítali myšlenku socialismu „s lidskou tváří". Dnešní politici se už jenom „tváří". Otázka je, zda se tváří „lidsky".

Dnešní Češi vyčítají Rusům, že jim ukradli budoucnost.

Jako pamětník Vám říkám: lidé v tomto státě, bohužel, málokdy rozhodovali sami za sebe. Byly to mocnosti, které psaly dějiny. Ale ani Rusové nerozhodovali jednostranně, ale v důsledku mezinárodních dohod minimálně s jinou mocností. Chtěl bych apelovat, a snad mě nikdo neoznačí za komunistu, že SSSR vyhrál nad nacisty a Západ Sověty podporoval. Dodával jim materiál. Všem šlo o tutéž věc. Nacisté se snažili vyhladit nežádoucí lidské bytosti z povrchu světa. Kdoví, jak by se stavěl SSSR vůči Hitlerovi, kdyby neměl (SSSR — pozn.) vůbec žádnou ideologii. To jsou historické paradoxy. Nesouhlasím s tím, že po válce tu byl takový tlak SSSR, že by tehdejší Rusko dokázalo zinscenovat převrat roku 1948. Tehdy v ČSSR žila jiná generace, která to tenkrát viděla jinak. Ta dnešní se s tím musí smířit. Že tehdy žili jiní lidé s poněkud jiným názorem. Ve svém životě jsem se v minulosti nesetkal s tím, že by se tu masově SSSR přímo nenáviděl. Naopak se stále v různých dobách přetřásala otázka slovanství.

Měli bychom chápat, že sovětská ideologie se snažila udržet svůj blok. Současný blok, jehož jsme členy, dělá to samé. Snaží se udržet. V tomto smyslu se opravdu nedivme.

V čem udělali komunisté chybu?

Jestli došlo k selhání, tak k lidskému selhání. Chybou byla metoda zákazů. Sám jsem byl svědkem, jak mnoho lidí z mé oblasti najednou za normalizace nesmělo fungovat. Chci ale zdůraznit, že v 70. letech a i 80. letech se mnozí do svých pozic postupně vraceli. Mnohým jsem s návratem mohl pomoci a také jsem pomáhal. Všimněte si, že v 70. letech pořád jela satira. Hrála se ruská klasika. Dávno minula doba padesátých let a protěžování častušek. Tohle je opravdu velké zkreslení, jestli si to někdo myslí. V kultuře u nás vznikala velká díla. Otakar Vávra odchoval celou významnou generaci umělců.

Je současná rusofobie moderní politickou zakázkou, viz dnešní ječící dav, který nepustil regulérního premiéra ČR ke slovu?

Domnívám se, že by mohlo jít o účelovou zakázku.

Za následující otázku budu asi kaceřován: Když nás Němci začali obsazovat na sklonku 30. let, věšeli Pražané plakáty typu „Němci — táhněte domů?"

Kdepak, to by si nikdo nedovolil. V tom je ten historický rozdíl. Sovětský svaz se nás nesnažil zničit. Pro příklad. Žil jsem v Hranicích na Moravě. Jednou jsem šel po ulici a dostal facku od německého vojáka.

Za co, prosím vás?

Za to, že jsem jej nepozdravil…

Jak byste zhodnotil rok 89? Právo zvítězilo?

Mrzí mě, že po padesátileté spolupráci s TV a rozhlasem o mě nyní dnes jeví tyto instituce minimální zájem. S kolika zajímavými lidmi jsem mohl spolupracovat, víte! A že jich bylo! Dnešní povrchní přístup musím odmítnout. Doufám, že mi to někteří pánové a dámy prominou. 89. rok byl „vzpourou neschopných!"

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Slovenský expremiér: Kdybych v roce 1968 dostal rozkaz, střílel bych na sovětské vojáky
Pospíšil vyzval Zemana, aby neignoroval srpen 1968! Hrad kontroval
Dcera Koněva: Ručím hlavou, že otec neřídil průzkumnou operaci v roce 1968
Ruské velvyslanectví v ČR vyvrátilo údaje o účasti maršála Koněva v událostech roku 1968
Ruské MZV potvrdilo, že se postoj Moskvy k událostem v roce 1968 v Československu nezměnil
Štítky:
invaze, Radek Vondráček, Andrej Babiš, SSSR, Česká republika, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku