00:00 16. listopadu 2018
Pohled na Karlův most

Šichtařová promluvila o tom, co čeká českou ekonomiku

© Sputnik / Sergej Subbotin
ČR
Získat krátkou URL
11483

Česká ekonomka, manažerka a podnikatelka Markéta Šichtařová prozradila, na čem závisí růst české ekonomiky, v rozhovoru pro Madam Business, který zveřejnila na svém facebookovém účtu.

Nejdříve promluvila o Evropské unii a její budoucnosti. Myslí si totiž, že se podoba unie časem může změnit.

„Otázkou je, jestli Evropská unie bude existovat ve stejné podobě, v jaké existuje dneska. Tedy já nepochybuji, že existovat bude, ale její forma může být pro naše dnešní chápání dost překvapivá. Vždyť ještě před pěti roky si málokdo uměl představit, že by EU opustila Británie, jeden z jejích pilířů. A dnes je to faktem," napsala na své stránce na Facebooku.

Předpověděla také, jakým směrem se zřejmě bude posunovat český průmysl a ekonomika. Podle jejího názoru je naše ekonomika závislá na světovém ekonomickém vývoji.

„Vývoj naší ekonomiky je stoprocentně ve vleku globální ekonomiky. Jsme příliš malí na to, abychom mohli říct, že naše ekonomika si žije svým vlastním životem. Když globální ekonomika roste, roste i ta naše. Když globální ekonomika klesá, obvykle klesá i naše. Jediné, co my můžeme ovlivnit, je síla tohoto trendu. Globální ekonomika rostla během posledních let, takže rostla i ekonomika česká, jenomže vzhledem k tomu, že ČNB po více než tři roky intervenovala vůči české koruně, „podařilo" se jí navrch k tomu českou ekonomiku přehřát. Tudíž rostla rychleji, než by tomu bylo bez intervencí. Důsledkem toho je, že až bude svět v dalších kvartálech zpomalovat, my se opět budeme propadat víc, než bychom museli. Zkrátka naše centrální banka dohnala náš hospodářský cyklus ve srovnání s tím globálním do absurdních extrémů v obou směrech," soudí.

Dodala také, díky jakým schopnostem jsou Češi schopní pozitivně působit na ekonomiku země.

„Vzdělaná pracovní síla, pracovitost a jistý druh invence, jakýsi „švejkismus", kdy jsme schopni si z mála vydobýt hodně. Řekla bych, že povaha našich lidí nás předurčuje k tomu, že bychom snad neměli ani v méně příznivých dobách dopadnout jako třeba řecké hospodářství," dodala.

Problémem dnešních mladých lidí je podle jejího názoru to, že vyrůstali v přepychu a ochranou státu či rodičů. Na druhou stranu je tato otázka vždy velice individuální a záleží na samotném člověku.

„Z jednoho úhlu pohledu jsou mladí lidé poněkud lehkomyslnější, takže taky nemají nad sebou takový bič hned vydělávat peníze. To je dobré. Horší je, že nám vyrostla celá generace takzvaných sběhových vloček. Tato generace nejen, že nechce hned vydělávat a chce se bavit, ale hlavně, a to je mnohem horší, ztratila odolnost. Byla vychována v přepychu, hojnosti, pod permanentní ochranou státu či rodičů, a tak přestala být schopná spoléhat sama na sebe, na své schopnosti, není schopná nést sebemenší nepohodu. A to je problém. Ale opět musíme rozlišovat. Tak třeba když pozoruju své starší děti, jak nebrečí ve srovnání s vrstevníky, když si rozbijí koleno, jak jsou schopné si třeba uvařit, když nejsem doma a tak dál, říkám si, že to možná není o generaci jako celku, ale spíš o jedincích," domnívá se Šichtarová.

Pozastavila se také nad otázkou spotřeby obyvatel a také nad tím, jaký to má vliv na podnikání. Zdůraznila fakt, že některé věci ve skutečnosti nepotřebujeme, ale pouze je chceme.

„Pokud firmy prosperují, vyrábějí pouze to, co někdo ‚potřebuje‘, jinak by jejich výrobky nikdo nekupoval, tedy tyto firmy by nepřežily. Že tato ‚spotřeba‘ je ve skutečnosti spíš ‚chtění‘, je už jiná věc. Protože co, technicky vzato, skutečně potřebujeme? Něco málo z jídla a oblečení. Bydlet můžeme v jeskyni, spát můžeme na zemi, chodit můžeme bosí… Není to spíš tak, že určitou míru luxusu spíš CHCEME, než POTŘEBUJEME? A pozastavuje se někdo nad tím, že nechceme chodit bosí a chceme boty, i když to není v pravém slova smyslu potřebné? Nepozastavuje. Takže bychom se taky neměli pozastavovat nad tím, že někdo jiný chce dvacet různých krytů na mobil, i když се bez nich se dá žít. Obojí nepotřebujeme, jen chceme. Pokud si budeme hrát na soudce, co je potřebné a co ne, co máme a co nemáme vyrábět, už jsme zpět kdesi u marxismu а leninismu," uvedla ekonomka.

Na závěr promluvila o budoucnosti, novodobém „náboženství", plastech a ekologii.

„Mám obavy o to, abychom si planetu nezničili tím, že jí budeme v rámci tohoto nového náboženství diktovat, jak to přežití má udělat. Planeta je chytřejší než my. Typický příklad? Zákaz plastových brček v Evropě. Svět se topí v plastech, a to je špatně. A naše novodobé (a hloupé) náboženství nám velí zakázat v Evropě plastová brčka. K čemu to povede? Budeme do Evropy vozit přes půl planety recyklovatelný bambus a pálit přitom letecké palivo. Vsadím se, že až se za deset let od zákazu podíváme zpět, zjistíme, že menší ekologickou stopu jsme za sebou nechávali v době před zákazem. Když se tak dívám po svém okolí, všímám si, že málokdo se chová tak ekologicky jako já. Neboli ekologie mě hodně zajímá. A to, že nadávám na ekology, není proto, že bych nesouhlasila s jejich cílem, ale proto, že si myslím, že se tohoto cíle snaží dosáhnout chybnou, nepromyšlenou cestou. Regulace totiž vede ke zcela kontraproduktivním důsledkům," prohlásila Šichtarová.

Více:

Turecký ministr: Washingtonu nelze svěřit řízení světové ekonomiky
Dotknú sa našej ekonomiky clá USA? Ich dôvodom je podľa ekonóma obava USA z Nord Stream 2
Agentura Moody’s varovala před další ekonomickou krizí v USA
Jak to bylo. Záběry protestů během dluhové ekonomické krize v Řecku (VIDEO)
Štítky:
ekonomika, Markéta Šichtařová, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku