01:46 16. listopadu 2018
Naleziště uhlí

Blíží se konec levné pracovní síly v Česku?

© Fotolia / Agnormark
ČR
Získat krátkou URL
Alena Novotná
6633

Přijde Mladá Boleslav a další česká průmyslová města o své zahraniční dělníky? Z Evropská unie zní varování, že takové riziko existuje. Sputnik o situaci hovořil se známým konzultantem.

Je to známá věc. České firmy jsou na tom vesměs výborně, poptávka a výroba jim roste. Proto ve velké míře najímají zahraniční pracovníky. Neobsazené pozice jsou nabízeny lidem ze Slovenska, Ukrajiny, Polska nebo Rumunska či Bulharska. Boleslaváci nebo Plzeňáci o tom vědí své.

Z Evropské unie ale přišlo varování. Jak zjistil unijní statistický orgán Eurostat, Česko může přijít o svou atraktivitu, zvláště pro pracovníky z východu Balkánu. Statistika, se kterou Eurostat přišel, udává meziroční růst nákladů na práci, které vydávají soukromí zaměstnavatelé. Hlavní náklad pro ně představují mzdy — ty ovšem v případě zemí z východu Evropy či Pobaltí rostou ve srovnání s Českem mnohem více. A další problém. Česko může přijít o zahraniční pracovníky, protože nemá euro.

Sputnik se na názor zeptal známého konzultanta a publicisty Rudolfa Mládka.

Obejde se dnes česká ekonomika bez pracovní síly z Východu?

Obě odpovědi, a to jak NE tak ANO budou správně. A to proto, že zatím levná pracovní síla z tzv. „Východu" nenutí podnikatele k úsporným opatřením a k větší efektivitě. Takže dnes se neobejde, zítra možná ano. Je totiž nutné sledovat vývoj v oblasti průmyslu 4.0, kdy postupující digitalizace a nástup umělé inteligence v řadě odvětví uvolní dosavadní pracovní síly a poptávka po málo kvalifikované pracovní síle poklesne.

Nejlépe je to vidět na současném Německu, které sice přijalo 1,5 milionu migrantů za účelem doplnění svého pracovního trhu, ale nekvalifikovanost přijatých migrantů tento problém nevyřešila, a proto Německo svoji migrační politiku přehodnocuje.

Aktuální data Eurostatu ukazují, že Česko přestává být atraktivní zemí pro pracovníky z východní Evropy. Začíná se ekonomicky dařit v jejich zemích a ČR je už láká méně. Může to pro nás být problém?

Odpověď je shodná s první. Dílem ANO a dílem NE. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že řada pracovníků, kteří přišli do České republiky za prací, tu zůstává a o návratu domů už neuvažují. Jejich začlenění do velmi tolerantní české společnosti je pobídkou pro známé a příbuzné, protože jejich příchod a nástup na český trh je tím usnadněn. Ale období růstu, kterým Česká republika právě prochází, se bude v roce 2019 pomalu ochlazovat a v roce 2020 většina ekonomů očekává nástup recese. Sice nikoliv tak silné, jako tomu bylo v roce 2008, ale přesto natolik veliké, aby poptávka pracovního trhu silně poklesla.

Mělo by Česko lákat pracovníky z daleké Asie? Nejsou nám sice kulturně blízcí, ale byli by levnější než Slováci nebo Rumuni.

Je zcela zřejmé, že už dnes vysoce kvalifikované české pracovní síly hledají uplatnění na trhu západní Evropy nebo v zámoří. Lékaři, počítačoví experti a další jsou toho dokladem. To znamená, že i Česká republika bude muset přemýšlet nad pobídkovým systémem pro získání kvalifikovaných pracovních sil a v konkurenci s vyspělými státy si přiznejme, že budeme získávat spíše levnější a mírně slabší odborníky než třeba Spojené státy či Německo. Proto bychom měli o takové pracovníky usilovat i za cenu kulturní odlišnosti. Ta se totiž jako problém u těchto odborně zdatných pracovníků obvykle veřejně moc neprojeví. Jiná je situace u nekvalifikovaných pracovních sil, kde sice jsou nižší finanční nároky, ale ona již zmiňovaná kulturní odlišnost může být nakonec tak velkou překážkou, že se v konečném součtu nevyplatí takové pracovníky motivovat k příchodu do České republiky.

Anebo, neměli bychom ekonomický růst obětovat ve prospěch vlastních pracujících? Zkrátka přidat poctivému českému fachmanovi místo najímání pracovní síly ze zahraničí?

Nelze ignorovat existenci trhu a žádný podnikatel (tedy téměř žádný) nemá při plánovaní svého podnikání „vlastenecká" kritéria, ale jenom finanční a maximálně ještě tak kvalitativní kritéria. Český „fachman" je pojem možná tak z doby Rakouska-Uherska. Dnes při zrušení řady výučních oborů (například izolatér), narážíme u mnoha především stavebních oborů v reálu na zaučené číšníky, kuchaře, zahradníky, mechaniky zemědělských strojů apod. Kvalitní řemeslník je opravdu vzácný a je již dnes velmi dobře placený.

Ekonomický růst ale nespočívá pouze na řemeslnících. Podpora malých a středních podniků je pro tento růst mnohem podstatnější. Žel, hodně se o ní hovoří, ale málo ve skutečnosti dělá. Systém dotací zcela křiví trh a tak málo schopné firmy se špatnými pracovníky jsou mnohdy úspěšnější jenom proto, že si dotace „umí zařídit". Tudy správná cesta rozhodně nevede. Podpora by měla vést především přes daňové úlevy, dostupné úvěry a nikoliv formou dotací.

Je skutečně problém, že Česko nemá euro? Prý to také odrazuje zahraniční pracovníky od našeho trhu.

Na otázku lze odpovědět podobnou otázkou, zda neexistence eura ve Velké Británii, Dánsku či Švédsku je příčinou nedostatku zahraničních pracovníků. Zjevně není. (Neřešíme zde otázku migrace.)

Euro je nepochybně pro investory jistou stabilizující veličinou, ale politika Evropské centrální banky má také své meze a trvale ztrátové nebo málo funkční ekonomiky eurozóny nelze držet při životě za jakoukoliv cenu. Navíc ECB k velké nelibosti Německa obchází zákaz nákupu státních dluhopisů tím, že je odkupuje od komerčních bank, které obchod předem sjednají. Jde tedy o další nedodržování pravidel pro euro, vedle nedodržování schodků státních dluhů jednotlivých členských zemí. Řecko a Itálie jsou příkladným záporným vzorem.

Euro je proto zatím velmi sporný projekt a jeho přednosti výrazně umenšují jeho velké nedostatky. Bylo by proto překvapením, že pracovník hledající uplatnění v zahraničí by měl neexistenci eura jako osobní překážku pro přijetí práce. Vidíme-li jaký zájem je například o práci v Arabských emirátech, tak při přísnosti tohoto trhu lze s odchylkou více než malou prohlásit, že užívaná měna rozhodně není tou veličinou, který by u většiny pracovníků měla být tím rozhodujícím faktorem pro výběr zaměstnání. Neplatí to samozřejmě absolutně, venezuelský bolívar by dnes nikdo jako měnu pro výplatu neuvítal.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Ukrajinský poslanec: Mohli bychom žít jako Česká republika, ale vláda rozkradla naši zemi
Europoslanec Máštalka: Ukrajinci v Česku pracují v otrockých podmínkách, ale jsou šťastní
Režim Ukrajina: temné stránky českého byznysu
Ukrajinská média se trápí kvůli tomu, že lidé odjíždí do Česka
Štítky:
migrace, euro, ekonomika, práce, Rudolf Mládek, Česká republika, Německo, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku