03:17 10. prosince 2018
Obrněnce Titus

Temná tajemství české armády. Proč se nedaří její modernizace?

© AFP 2018 / Jacques Demarthon
ČR
Získat krátkou URL
Alena Novotná
21237

Modernizace je jeden z největších problémů Armády České republiky. Co jí brání? Korupce a špatná politická rozhodnutí. Sputnik o problému hovořil s renomovaným expertem.

Potíže při nákupu 62 česko-francouzských obrněnců Titus pro českou armádu za 5,7 miliardy korun neberou konce. Zakázku, kterou již loni v červenci poprvé odsouhlasila vláda, zablokovala tentokrát vládní skupina pro transparentní veřejné zakázky. Tato zpráva se nedávno objevila v tisku. Troufneme si napsat, že ji zaregistrovalo minimum našich čtenářů. Problémy spojené s armádními zakázkami jsou smutnou tradicí a málo koho překvapí.

V konkrétním případě jde o to, že se vládní skupině se nelíbí, že servis obrněnců by měl zajišťovat pardubický výrobce radarů, firma Eldis z konsorcia CSG, která by měla vozy armádě jako prostředník dodat, ale který nemá kapacity k servisu vojenské techniky. To je logické. A symptomatické.

"Armádní zakázky jsou vždy za velké peníze. Jsou předmětem zájmu obchodníků a většiny pravicových politických stran v ČR. Mnohdy jsou peníze jen tím nejdůležitějším kritériem," říká v rozhovoru pro Sputnik Stanislav Mackovík, bývalý poslanec KSČM a člen sněmovního výboru pro obranu. Známý politik nám poodhalil tajemství bolavého problému českých ozbrojených sil.

Český tisk oznámil, že nákup 62 česko-francouzských obrněnců Titus pro českou armádu za 5,7 miliardy korun se znovu zasekl. Překvapilo vás toto sdělení?

Mackovík: Politici a mnozí zákonodárci vědí, že v důsledku elasticity našich zákonů v podstatě nemůže nic vysoutěžit a nebo naopak vysoutěžíte přímo to — co chcete. V zemi, kde o politice v konečném důsledku ve skutečnosti rozhodují nátlakové nevládní neziskovky s jejich kamarády v médiích, tak už člověka nic nepřekvapí. Do toho ještě vysoce ohebná legislativa a nikým nekontrolované a účelové chování části vyšetřovatelů a státních zástupců, kteří mnohdy používají stále stejná prohlášení o své nezávislosti a jiném právním názoru, ať už stíhat chtějí za každou cenu — nebo naopak nevidí důvod ke stíhání.

Takové nepředvídatelné právní prostředí je líhní nekalých praktik. V tomto účelovém chaosu se dokáží dít bizarní věci.

Podle dostupných informací by první vozidla Titus měla dorazit až v roce 2020 a celá dodávka 62 vozidel má skončit v roce 2024. Už jenom ty termíny dodávek jsou strašné. Mnozí naši politici v médiích šíří strach z Ruska — ale mohou se přitom přetrhnou ve snaze poslat naše vojáky k jeho hranicím. Na druhé straně máme armádu, která ztrácí schopnosti a její obnova je v nedohlednu.

Pořizovat obrněná vozidla Titus až do roku 2024 je špatný vtip. Jediným kladem celé zakázky může být skutečnost, že na produkci výše zmíněných obrněných, minám odolných vozidel kategorie MRAP, má podíl naše firma Tatra Trucks. Za povšimnutí stojí i další hra kolem zakázky za miliardy korun na vozidla Titus.

Co máte na mysli?

Původně vláda rozhodla, že dodavatelem bude společnost Tatra Export. Ta ale nezískala bezpečnostní prověrku a novým dodavatelem má být pardubická firma Eldis. Musím se proto ptát — v jaké kvalitě dostává vláda informace ke svému jednání, pokud obě zmíněné firmy spadají do koncernu Czechoslovak Group a jedna nemá prověrku?

V takovém informačním panoptiku se armádní zakázky realizují dost těžko, když nevíte — co kdo na koho a kdy vytáhne. Pro objektivitu stavu musím doplnit, že si nedělám velké iluze o schopnosti odpovědných orgánů informovat členy vlády o všech náležitostech a reálném čase. Bylo to naše vojenské zpravodajství, které nemělo ani tušení, že jeho šéf má,,napíchnutý" telefon. A je úplně fuk, že za odposlechem byl orgán policie, klidně by tak mohla bez povšimnutí postupovat cizí rozvědka. Nevědomost a neschopnost zjistit takové počínání kohokoliv na našem území — to je bezpečnostní riziko jako vrata u stodoly.

Má-li být naše armáda funkční a schopná plnit úkoly obrany území ČR, musel by se celý nákup vozidel zrealizovat maximálně do roku 2021. Podobě rychle by se muselo postupovat i při pořizování jiných prostředků pro Armádu ČR. Z mnoha důvodů tomu tak není a v dohledné době ani nebude. Budou se jen utrácet peníze za pomalé zakázky. Vycházím i z toho, že Titus v provedení roku 2018 by nemusel být tím, co bude požadováno v roce 2024.

Zakázku zablokovala vládní skupina pro transparentní veřejné zakázky. Znamená to, že opět zavoněla korupce?

Ke korupci v ČR se dnes vyjadřuje každý. Když se nějaká korupce vyšetřuje, tak je to běh na dlouhou trať a s nejasným výsledkem. Vládní skupina kritizuje skutečnost, že by servis obrněných vozidel měla zajišťovat pardubická firma Eldis. Eldis je výrobcem radarů a z logiky věci nemá kapacity na servis obrňáků. Proč byla vybrána k dodávce vozidel firma Eldis — to jsem popsal výše.

Jen vyjednávání o samotné smlouvě na dodávku trvají prakticky rok a půl! A ten vezdejší Absurdistán je korunován skutečností, že Tatra jako tradiční výrobce nákladních automobilů pro českou armádu nemá prověrku! Ministerstvo teď hledá servisní organizaci na obrněná vozidla. Stát ze svého rozpočtu předpokládá, že za servis během prvních pěti let provozu utratí částku ve výši 950 milionů korun. Podobně hloupě se náš stát choval, když nakoupil dva letouny Airbus A-319CJ, kterým smluvně od začátku kontraktu nezajistil servis!

Osobně vnímám hru o "prověrku" jako součást neférového tlaku. V minulosti několikrát představitelé našeho zbrojního průmyslu upozornili na skutečnost, že zahraniční firmy mají v oblasti prověrek výhodu. V ČR založí svoji malou pobočku, která nemá žádnou historii. Tím pádem lehce získají prověrku a mohou obchodovat. Zároveň řada jiných států efektivně dokáže hájit zájmy vlastního obranného průmyslu. V našich podmínkách chceme po firmách prověrku a do médií uteče tajná informace, kde a jak působila naše speciální jednotka v zahraničí. Tak by to být nemělo.

V ČR si mnohé politické partaje a neziskovky zakládají svůj úspěch u obyvatel ČR na zveřejňování všeho. Připomeňme snahy TOP 09, Starostů a nezávislých (STAN), Rekonstrukce státu a jiných — kteří pod hlavičkou transparentnosti jsou ochotní obětovat jakýkoliv český průmysl — třeba oním bezmezným zveřejňováním smluv, jejichž obsah pak využívají zahraniční obchodníci. Tady se ukazuje, komu tito liberálně orientovaní trollové skutečně slouží. No a prověrky rozhodně nevedou ke zlevnění dodávek. Navíc je docela složité certifikovat podnik s rozsáhlým výrobním a exportním programem. Zatím tady vítězí byrokracie a cizí zájmy.

Proč jsou armádní zakázky spíš spojovány s korupcí než obranou naší země? Pandury, Gripeny, letouny CASA… to je jen malý výčet leváren.

Protože to prostředí je tak nastaveno. Na jedné straně se musíte bát, že vás někdo obviní z korupce — respektive i z něčeho jiného, jak už tomu tady bylo. Raději proto žádnou zakázku neuděláte a vrátíte miliardy na konci roku do rozpočtu. Na druhé straně k tomu dojít ani nemusí, protože kde není žalobce, tam není soudce. A takový „jiný právní názor" dokáže dělat skutečné divy.

Vše podléhá mohutné ruce trhu. Armádní zakázky jsou vždy za velké peníze. Jsou předmětem zájmu obchodníků a většiny pravicových politických stran v ČR. Mnohdy jsou peníze jen tím nejdůležitějším kritériem. Bez ohledu na užitnou hodnotu toho — co se za ty prachy pořídí. Třeba nepotřebné padáky za desítky milionů, které po skončení své životnosti slouží jako plachty na techniku.

Za připomínku stojí předražené odstřelovačské pušky, speciální vozidla Supacat, která chtěli nakoupit výrazně dráž, než za cenu indikovanou například v odborném časopisu Jane's. Ten nákup se v minulosti podařilo zastavit a tím ušetřit naprosto neopodstatněný výdaj ve výši 99 milionů korun. Například jen kolem manipulací v letech 2005 až 2007 tehdy protikorupční policie navrhla obžalovat 54 lidí. Z toho bylo 18 lidí obviněno ze zločinného spolčení a celkem 10 lidí pracovalo na ministerstvu obrany.

V takové atmosféře budovat moderní armádu je dosti složité a být ministrem obrany je spíše za trest. Armáda nemá koncepci, ale má docela dost peněz. Na druhou stranu musím říci, že často lidem vadí korupce, ale přesto jdou volit ODS a TOP 09, tedy politické strany budující od devadesátých let korupční prostředí jako základ státu.

Potřebuje česká armáda nové obrněnce? Proč by nám nestačili Pandury?

Armáda toho potřebuje skutečně hodně moc. V první řadě potřebuje jasnou koncepci a strategii rozvoje. Musí se jasně určit, zda AČR bude už konečně schopná hájit území vlastního státu — nebo bude dál působit jako prodloužená ruka USA v zahraničních misích po světě. Na zahraniční mise posíláme to nejlepší co v naší armádě je. Naopak v celkovém hodnocení máme převážně zastaralou techniku, nebo moderní systémy v malých počtech. Některé druhy vojsk a schopnosti jiných nelze ani obnovit. Například 4. brigádu rychlého nasazení modernizujeme od roku 2006.

Pandury nejsou v armádě zavedeny ve všech potřebných verzích. Nákupy techniky se tříští a trvají dlouho. Než se něco vybere, tak je svět už o něco dál. Když výměna takové maličkosti, kterou je ochranná přilba (balistická ochrana hlavy), se naplánuje až do roku 2020, je to prezentací žalostného stavu a ochoty řešit problém upadajících schopností. Také doufám, že nebudeme nakupovat každou chvilku něco jiného a od jiného dodavatele. Rozmanitost typů nezjednodušuje jejich obsluhu a nesnižuje náklady.

Vlády od devadesátých let systematicky prováděly likvidaci našeho státního obranného průmyslu. Řízená likvidace průmyslu vedla k ekonomickým ztrátám a sekundárně i k zastarávání technického vybavení armády. Pokud dnes aktuálně někdo říká, že stát nemá na zvýšení penzí pro důchodce a nejsou peníze na zaplacení dalších pěti dnů dovolené, tak je to důsledek špatné politiky, která přetrvává.

Není nákup francouzských obrněnců jen úlitba unijním zbrojařům?

Titus (Tactical Infantry Transport Utility System) vzniklo ve spolupráci francouzské firmy Nexter Systems a naší firmy Tatra Trucks, která dodává podvozek — na centrální nosné rouře jsou připevněny nápravy s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami. Titus má stálý pohon 6×6, je však možné zvolit i pohon pouze dvou náprav. Kola přední a zadní nápravy jsou řiditelná, což vozidlu propůjčuje lepší ovládatelnost — například v zastavěné oblasti.

Určitě se nedá nevidět naše snaha udržet dobré obchodní vztahy v rámci EU. Mohlo to být lepší — kdyby v minulosti nedošlo k řízené likvidaci přístupu našich dodavatelů na zahraniční trhy. Naše armáda plánuje vozidla Titus používat hlavně ve verzi spojovací, velitelské, zdravotnické nebo minometné.

Názor autoru se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Slovensko a České země eldorádem US Army. VIDEO
Expert: Česká domobrana není hrozba, je důsledkem migrační krize a selhání armády
Česká zbrojovka chce dodávat zbraně americké armádě
Syřané si „pohráli“ s ruským tankem T-72. Ty vlastní i Armáda České republiky. VIDEO
Štítky:
obrněný transportér, korupce, armáda, Titus, Stanislav Mackovík, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku