00:29 12. prosince 2018
Demonstrace na Václavském náměstí v Praze v roce 1989

Odborník o událostech 17. listopadu: Kdo na té revoluci skutečně vydělal nebo prodělal?

© AP Photo / Peter Dejong
ČR
Získat krátkou URL
545116

Historik Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny, se podělil o svůj názor na listopadové události. Podle odborníka byl pád režimu nevyhnutelný a za jednu z příčin, proč se tak stalo, považuje vnitřní ekonomické a ekologické problémy, ale také tehdejší mezinárodní situaci. Rozhovor s historikem zveřejnil portál echo24.cz.

Na portálu v rozhovoru Vaněk uvedl, že Češi vnímají 17. listopad podle své současné situace. Ti, kteří jsou spokojení a ti, kteří spokojení nejsou, tak celou situaci chápou odlišně. Pro jedny jsou osobnosti listopadu hrdinové, pro jiné se jedná o jakési spiknutí.

Sám Vaněk navíc uvedl, že pád režimu byl nevyhnutelný. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace," cituje portál jeho slova. Nutno podotknout, že se tento historik v roce 1989 účastnil ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci. Podle Vaňka však události v Teplicích neměly přímý vliv na to, co se poté odehrálo v Praze.

K pádu režimu dodal dále to, že musíme brát v potaz všechny mezinárodní události:

„Je potřeba dát před závorku všechny ty mezinárodní okolnosti, bez kterých by se to vůbec nerozhýbalo, což je bez debat. To znamená Reykjavík, Gorbačov, Reagan a později Bush v tom směřování ke shodě v odzbrojení, zřeknutí se Brežněvovy doktríny, události v Maďarsku, Německu, Polsku a tak dále," prohlásil.

Doplnil, že existují i spiklenecké teorie, které hlásají, že bylo vše domluveno vyššími velmocenskými tlaky. Tyto teorie však Vaněk nemá rád.

„Někdy ale zbytečně zapomínáme na to, co se dělo tady u nás. Ty roviny jsou různé, stejně jako v Polsku nebo Maďarsku. Ty vnitřní problémy zkrátka byly. Svojí roli hrála zmíněná ekologie. Ekologická situace byla z celé Evropy nejhorší právě v Československu. Rovnat se mohlo leda Rumunsko. Ekonomika sice nebyla tak špatná, jako třeba v Polsku nebo v Maďarsku, ale to neznamená, že byla dobrá. Netrpěli jsme hlady, ale byly jiné věci, které nás rozčilovaly," zavzpomínal historik na doby, kdy například docházelo k pravidelným výpadkům zboží.

Narážel tak v podstatě na to, že si lidé nemohli koupit to, co by chtěli. To však podle jeho názoru patřilo k těm úsměvným variantám. „Méně úsměvné bylo, když někdo v případě nemoci neměl potřebné léky, zatímco v první vesnici v Německu ty léky byly. Je to příšerný pocit, když nemůžete pro své blízké zajistit to nejlepší," postěžoval si.

Vše tedy podle něj směřovalo k tomu, že to tak dopadne. Atmosféra prý byla zcela jasná, píše portál.

„Šlo jen o otázku času a vhodné konstelace. Těm studentům se to povedlo, bylo to oficiální, přišlo hodně lidí. Studenti jsou zkrátka takovým lakmusovým papírkem v každé společnosti. Mají ten obraz těch mladých idealistických „dětí", a jak je začnou takhle mlátit, tak je pro ten režim zle. Ukazuje tím, že nemá argumenty, ale pouze jen ty obušky. Bylo jen otázkou času, kdy se k tomu přidá ten disent, který byl zpočátku zaskočen, ale přeci jen se na podobnou situaci nějakým způsobem připravoval," okomentoval historické dění.

Na dotaz portálu, zda se dnes narativy 17. listopadu zjednodušují a neodpovídají skutečným událostem, uvedl, že narativy bývají různé. Některé z nich jsou přitom spiklenecké, jiné pak hrdinské.

„Ony ty narativy vyplývají ze současné situace, jak to ti lidí vidí dneska. Pokud jsou nespokojení, tak inklinují k tomu, že to všechno byl podvod a dohodnutá věc. To je narativ těch zklamaných a nedoceněných. Druhý je zase takový, že všechno bylo v naprostém pořádku," podělil se o svůj pohled na věc historik.

Závěrem uvedl, že on nepatří k přívržencům spikleneckých teorií a že se domnívá, že se dá vše vysvětlit. Nesouhlasí ale například s Petrem Pithartem v tom, že nám svoboda „spadla do klína".

„To je zase takové to, že jsme si to nezasloužili, také nevím, zda by se obecně dalo tvrdit, zda se svoboda vůbec může zasloužit," zamyslel se Vaněk.
Podotkl, že doba byla tehdy opravdu složitá. Myslí si, že lidem se to dnes v podstatě už ani nechce poslouchat. „Je to pro ně možná moc komplikované, možná nudné. Jiná otázka je, kdo na té revoluci skutečně vydělal, nebo prodělal. Co se dělo a tak dále. Ale samotný ten pád režimu je dnes věcí historickou," uzavřel svůj rozhovor historik.

Více:

Francouzský historik vyzval k poděkování Rusku za vítězství ve světových válkách
Západní historici promluvili o nebezpečí občanské války v USA
Jak se vyznáte v historii založení Československa? Projděte si historický kvíz SPUTNIKU
Štítky:
vláda, dějiny, komunismus, revoluce, SSSR, Česká republika, Československo, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku