I po sto letech budí vášně. Historik uvedl, jak v Rusku vnímají československé legionáře

Působení československých legií v Rusku i po sto letech vyvolává vášnivé diskuse. Na rozdíl od dob SSSR dnes v Rusku neexistuje jednoznačný názor na československé legionáře a události občanské války, celkem i Říjnovou revoluci. Tato rozmanitost názoru se projevuje dokonce i v postojích místních obyvatel k budování pomníků legionářům.

Proč s tím v Bugulmě nemají žádný problém, ale například v Samaře to vyvolává protesty? Opravdu nesou Češi a Slováci odpovědnost za rozdmýchání občanské války v Rusku, nebo se jedná jen o mýtus sovětské propagandy? Sputnik se na to zeptal historika Vladimira Chandorina, který se specializuje na studium dějin ruské občanské války a bílého hnutí na Sibiři.

Podle historika českoslovenští legionáři sehráli v ruském bílém hnutí nejednoznačnou roli. „Na jedné straně totiž dali impuls ke svržení sovětské vlády na východě země, ale na straně druhé již se v listopadu roku 1918 vzdali fronty a během ústupu v zimě 1919/20 zachytili vlaky, ignorovali ruské jednotky a poté výměnou za cestu domů vydali Kolčaka rudým, i když je můžeme pochopit," říká.

„V moderní ruské historiografii je role československých legionářů považována za protichůdnou, jak tomu ve skutečnosti i bylo," dodává.

Na otázku proč v Samaře místní obyvatelé protestují proti vzniku pomníku československým legionářům, i když například v Bugulmě s tím nemají žádný problém, expert odpověděl: „Je těžké vysvětlit rozdíl mezi Samarou a Bugulmou. Domnívám se, že je to kvůli různým procentům a různým stupňům aktivity místních komunistů."

Jak uvádí Chandorin, obvinění Čechoslováků z rozpoutání občanské války bylo způsobeno skutečností, že jejich povstání posloužilo jako signál k povstání na celostátní úrovni. „Předtím docházelo pouze k lokálním povstáním. Dobrovolnická armáda bílých hrála zatím malou roli. Podle sovětské historiografie vyplývá, že kdyby nebylo legionářů, všechno by tím i skončilo. To ale není pravda. Čechoslováci jen zrychlili vystoupení tajných ruských důstojnických organizací na východě Ruska," vysvětluje.

Specialista na dějiny ruské občanské války také promluvil o teroru proti obyvatelstvu Sibiře, ze kterého jsou legionáři často obviňováni. „Ze strany Čechoslováků docházelo k represím proti partyzánům podél Transsibiřské magistrály, kterou střežili. Zjevných krutostí se jako například bílé části atamanů Semenova nebo Kalmykova však nedopouštěli," říká.

Z hlediska ruského historika rozporuplný postoj nejen k československým legionářům, ale i k bílým, je důsledkem umělého konceptu navázání moderního Ruska na historii jak Ruska carského, tak i sovětského.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem reakce