22:03 15. prosince 2018
Vlajky Česka a EU

Ze všech zemí V4 má Česko z členství v EU nejmenší prospěch. Europoslanec vysvětlil proč

© AFP 2018 / Dominique Faget
ČR
Získat krátkou URL
Viktor Volkov
7683

Sociolog a europoslanec Jan Keller poskytl Sputniku Česká republika exkluzivní rozhovor. Hovořili jsme na téma migrace, členství Česka v Evropské unii, napětí kolem vystoupení USA z INF a dalších zajímavých otázkách.

Ve článku „Co skrývá multikulturalismus" pro web Gatestone Institute uvádíte argumenty, které dokazují nebezpečí migrace pro obyvatelstvo evropských zemí, v první řadě z pohledu kultury. Česko už má také zkušenost s přijetím velké skupiny migrantů — Vietnamci, kteří, jak ukazuje pozorování, nezničili a silně neovlivnili kulturu a společnost státu. Může být stejný model realizován v případě malé skupiny migrantů z Afriky a Blízkého východu?

Vietnamci patří ke kulturnímu okruhu, který se v případě migrace chová zcela jinak než migranti přicházející z prostředí islámské kultury. Islám dosud neprovedl odluku náboženství a politiky, která v Evropě proběhla před mnoha sty lety. Výsledkem je, že islámští migranti mají tendenci budovat v zemích, do nichž přišli, svoji paralelní společnost. Ta funguje nezávisle na institucích státu, na jehož území zavítali. Taktika vytváření paralelní společnosti se mění podle toho, jaký podíl na obyvatelstvu islámská populace v dané zemi má. Cílovým stavem je vytvoření struktur vlastních mocenských, právních, vzdělávacích a sociálních, které nejsou loajální vůči právnímu systému hostitelské země a nejsou slučitelné s jejími hodnotami.

Migranti z Vietnamu takové ambice nemají, a to ani v případech, kdy jich přicházejí do země vyšší počty. Poslední část vaší otázky je poněkud zavádějící. Pokud by se jednalo skutečně jen o malé skupiny migrantů z Afriky a Blízkého východu, žádný problém by nebyl. V České republice žije několik desítek tisíc muslimů a každý, kdo se chce obohacovat jejich kulturou, má k tomu příležitost. Rizikem je masová migrace, která je tlačena populačním vývojem v Africe a v zemích Blízkého východu a vůči které se evropské instituce buď nemohou, anebo nechtějí bránit.

Tvrdíte, že pokud EU bude nadále tlačit na Česko v otázce migrantů, tak členství v unii nesplnilo očekávání. Opravdu může být potenciální ekonomická ztráta způsobená přijetím desítky migrantů srovnatelná s výhodami plynoucími ze členství v EU? Nebo je to jen otázka principu?

Ekonomické výhody plynoucí pro Českou republiku z členství v Evropské unii jsou relativní. Jak nedávno ukázal francouzský ekonom Thomas Piketty, ze všech zemí Visegradské čtyřky má Česko z členství v EU nejmenší prospěch. Zároveň Česko odevzdává největší díl svého hrubého domácího produktu velkým investorům sídlícím v zemích bývalé západní Evropy. Na evropských dotacích dostává Česká republika každým rokem zhruba desetinu toho, co každoročně odevzdává akcionářům velkých firem ze Západu. Výsledkem je, že z ekonomického růstu v Česku nejvíce profitují bohaté vrstvy v zemích, jako je Německo, Francie či Nizozemí. Průměrná životní úroveň v Česku se přitom posledních deset let nepřibližuje zemím bývalé západní Evropy.

K poslední větě vaší otázky si opět dovolím mít výhrady. Nelíbí se mi, když říkáte, že něco je „jen otázka principu". Usilovat o něco z principu je ještě důležitější než počítat ekonomické přínosy a ztráty. V tomto případě je oním principem zbytek suverenity českého státu a perspektivy přežití české kultury.

Bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov, který podepsal smlouvu INF, už promluvil o začátku nového závodu ve zbrojení. Souhlasíte s ním? Myslíte si, že existující bezpečnostní systémy v Evropě je nutné aktualizovat? Pokud USA skutečně odstoupí od smlouvy INF, je nutné uzavřít novou smlouvu mezi několika státy — USA, Rusko, evropské státy, Čína a KLDR?

Nejsem odborník na bezpečnostní otázky, takže po technické stránce věci se k vaší otázce nevyjádřím. Mohu vás však ujistit, že jedním z důvodů, proč v roce 1989 proběhla u nás tak hladce změna režimu, bylo to, že lidé měli už po krk života ve stínu jaderného konfliktu. Mnozí si mysleli, že hrozba jaderného konfliktu je důsledkem nesmiřitelnosti dvou vzájemně nepřátelských ideologických systémů. Oddechli si, když tento antagonismus zmizel. Nyní tedy všichni žijeme v kapitalismu — a zbrojí se ještě více než předtím. Michail Gorbačov patří k těm nejnaivnějším lidem 20. století a my se můžeme připravovat na evakuaci do protiatomových krytů ve světě, kdy jeden z bloků — prý ten hodný, demokratický a mírový — dosáhl všeho, o co usiloval.

V rozhovoru pro Literarky.cz jste na otázku o rusko-evropských vztazích odpověděl: „Protiruské sankce k ničemu nevedou. Proto jsem přesvědčen, že zrušeny nebudou. Právě tato logika je totiž odrazem těch nejvyšších evropských hodnot." Nemohl byste vysvětlit, proč sankce nezruší, pokud je jejich neefektivnost tak zřejmá? A jaká je to logika evropských hodnot?

Jako sociolog jsem se celý život mimo jiné zabýval logikou fungování organizací a dysfunkčnostmi byrokracie. Evropská unie dnes vykazuje všechny znaky tzv. zablokované organizace. Ty fungují tak, že pokud je výsledkem jejich činnosti něco nežádoucího, dělají všechno proto, aby ten nežádoucí efekt zvýšily. Nefunguje v nich prostě zpětná vazba, díky které by bylo možné korigovat jejich chod, pokud jsou výsledky z hlediska jejich cílů nežádoucí.

Pokud si projdeme programové dokumenty Evropské unie za zhruba posledních dvacet let, pak zjišťujeme, že pravidelně vytyčovaných cílů se pravidelně nedaří dosahovat. „Řeší" se to tím, že je dosažení cílů odloženo o dalších pět či deset let. Po této době se situace opakuje. Namísto toho, aby se EU korigovala s ohledem na své omyly, pokračuje v tom, co dělá špatně. Každý další neúspěch ji vede ke snahám o rozšiřování o nové členy, které situaci jen dále komplikují. Nemám z toho radost, ale zákony dysfungování byrokracií prostě fungují. Překrývá se to řečmi o tzv. evropských hodnotách. Pokud si uděláte analýzu těchto vzletných hodnot, pak zjistíte, že vyjadřují mocenské zájmy těch, kdo o nich dokáží tak krásně hovořit. Například hodnota „různosti" se projevuje v tom, že všichni mají naprostou svobodu dělat dobrovolně to, co by se jim muselo jinak přikázat. Zdůrazňuji, že nejsem odpůrcem Evropské unie. Její současné fungování ve mně však budí velké rozpaky a pocity lítosti nad trestuhodně promarněnou šancí.

Před pár lety jste vyjádřil názor, že EU idealizuje Ukrajinu. Dnes kvůli skandálnímu ukrajinskému zákonu o zajištění fungování ukrajinského jazyka jako státního má Kyjev napjaté vztahy se sousedními státy, jejichž národnostní menšiny žijí na území Ukrajiny, například s Maďarskem. Zavírá před tím Brusel oči? Měl by reagovat na akce ukrajinských orgánů vůči národnostním menšinám?

Na počátku svého mandátu v červenci 2014 jsem byl jediný z více než pětisetčlenné neformální koalice lidovců a socialistů, kdo hlasoval proti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Kolegové si tehdy mysleli, že jsem si spletl tlačítko. Stále ještě doufám, že nastane čas, kdy si mých pět set kolegů uvědomí, že tlačítko si spletli oni.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Putin uvedl, jak se má Evropa zbavit migrantů
Gruzínec, který vozil do Evropy nelegální migranty, na to tvrdě doplatil
Tajné dokumenty ministerstva vnitra: Německo mohlo v roce 2015 zavřít migrantům hranice
Nevládní organizace instruují migranty, jak obelstít „pos*ané blbce“ pohraničníky EU
Štítky:
migrační krize, migrace, migranti, Jan Keller, Česká republika, EU, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku