17:15 19. prosince 2018
Ruský a československý generál Sergej Vojcechovský

Odmítal mnichovský diktát a chtěl bojovat. Ruský generál ve službách první republiky

© Foto: Public domain
ČR
Získat krátkou URL
Aleš Zelenka
1501

Dnešní rusobijci se snaží představit Rusko jako věčného nepřítele Česka, ale za První republiky v mladé československé armádě působili tři Rusové. Navíc jednomu z nich tehdejší vedení republiky důvěřovalo natolik, že byl v době mnichovské krize jmenován velitelem první armády, která by v případě války čelila útoku základních německých sil.

Tento ruský důstojník se jmenoval Sergej Vojcechovský. Jeho osud byl spojen s Čechy už v dobách První světové války, kdy se v srpnu 1917 stal velitelem štábu jedné ze dvou československých divizí.

Právě Vojcechovský byl jedním z těch, kteří pozvedli povstání československého sboru na Sibiři. V této sněhové poušti byl Rus povýšen Československým národním výborem na generála.

V listopadu 1920 byl Vojcechovský evakuován spolu s Bílou armádou z Krymu do Cařihradu, odtud se přestěhoval do Československa a nastoupil na vojenskou službu první republiky.

Mladá republika potřebovala zkušené pracovníky. Není divu, že Rus obdržel pozvání a 1. května 1921 byl přijat do armády v řadách brigádního generála.

Vojcechovský se stal později jedním z nejvýznamnějších představitelů československé armády a ve druhé polovině dvacátých se aktivně podílel na její reorganizaci a modernizaci. Není náhoda, že v roce 1933 odcházející velitel Generálního štábu Jan Syrový doporučil Rusa na svůj post.

V roce 1935 byl Vojcechovský jmenován velitelem Pražského vojenského okruhu, což ho udělalo čtvrtou osobou v hierarchii československé armády.

Situace v Evropě se v té době postupně vyostřovala a rostla konfrontace s Německem. Vojcechovský si dobře uvědomoval, kam může vést vývoj událostí a přistoupil k nucené výstavbě prvních lehkých opevnění a pak k pevnějšímu obrannému opevnění na hranici s nebezpečným sousedem. Současně došlo k intenzivnímu výcviku armády, aby byla schopna potlačit možnou agresi.

O roli Vojcechovského v době mnichovské krize roku 1938 a o tom, jak je jeho památka v Česku zvěčněna Sputnik promluvil s rusistkou Anastasií Kopřivovou, která se specializuje na dějiny ruské emigrace v meziválečném Československu.

Podle rusistky generál Vojcechovský patřil k té části generality, která odmítala přijetí mnichovského diktátu a chtěla bojovat.

Po vyhlášení mobilizace byl generál Vojcechovský jmenován velitelem první armády. V případě války by totiž čelil hlavním německým silám.

„Považovali ho za výborného stratéga. Měli to vyzkoušené už od Sibiře až po jeho službu v Československé armádě," dodává.

Ale Vojcechovský nedostal šanci ukázat své vojenské nadání, protože politické vedení země se rozhodlo souhlasit s německými podmínkami.

Jak uvádí Kopřivová, generál nemá v Česku pomníček, ale pamětní desku.

„Pamětní deska je v Brně na budově, kde se nacházelo armádní zemské velitelství. Vojcechovský byl dlouhou dobu moravským zemským velitelem. Tu desku tam dal výbor Oni byli první. V Praze měla být pamětní deska na domě, kde krátce žil za války, když už nebyl činným vojákem, protože československá armáda neexistovala, ale nový majitel domu to zamítl," řekla.

Na otázku, jestli můžou v Česku existovat zároveň památky maršálu Koněvovi a generálu Vojcechovskému, pokud vezmeme v potaz poválečný osud posledního (Vojcechovský byl zatčen v Praze 12. května 1945 sovětskou kontrarozvědkou v rámci honu na bílé emigranty), rusistka odpověděla: „Myslím si, že to je nesrovnatelné. Nedávala bych je vedle sebe."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Ruský generál v české armádě
Češi o výročí okupace: Zneužívání tragédie k rozpoutání primitivní rusofobní vlny
Expert: Kromě patologických rusofobů se v EU málokdo obává ruského vojenského útoku
Štítky:
generál, armáda, Československo, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku