Budou státy EU kvůli zemím střední a východní Evropy platit za migranty?

Členské státy EU, které odmítají přijetí migrantů, musí platit příspěvky do rozpočtu unie, nebo investovat do afrických projektů. Podle agentury Reuters Francie a Německo poskytly příslušný dokument ministrům vnitra států EU.

Agentura Sputnik projednala tento návrh s Annou Triandafyllidou, profesorkou globálního řízení z Evropského univerzitního institutu ve Florencii (European University Institute in Florence).

Co si myslíte o návrhu Francie a Německa ohledně migrantů, který umožní státům EU se vyplatit z přijímání uprchlíků?

Anna Triandafyllidou: Zdá se mi, že tyto dvě vlády, které samozřejmě mají velký vliv na další země EU, se snaží překonat mrtvý bod, který vznikl kvůli akcím středoevropských zemí, nyní se k nim přidala Itálie. To se týká rozdělení migrantů nebo uprchlíků, kteří se ocitli na evropské půdě na území kteréhokoli členského státu EU na vnějších hranicích unie.

Myslím, že možná je to krok dopředu. Toto opatření je přijato v souvislosti s nadcházejícími evropskými volbami v červenci 2019. Zdá se mi, že existuje obava, že Evropský parlament, který získáme v důsledku těchto voleb, bude krajně pravicový. Takže je mnohem lepší najít, asi ne nejlepší, ale dobré řešení, které bude fungovat, než zůstat ve slepé uličce, až bude zvolena nová Evropská komise a nový Evropský parlament.

Na jedné straně lze říci, že je zásadně špatně vyplácení se od uprchlíků, ale pokud budou tyto země donucené k poskytnutí finanční podpory, pomůžou také zemím, které přijímají uprchlíky. Takovou podporou může být rozvojová pomoc a přímé investice do Afriky, nebo vyplácení příspěvku do rozpočtu EU. Musíme ještě zjistit, kolik zaplatí, protože takové diskuse již byly dříve zamítnuty, kvůli nepřijatelnosti finanční zátěže pro nepříliš ekonomicky vyspělé Slovensko a Maďarsko.

Myslíte si, že mainstreamová média oprávněně hovoří o tomto návrhu jako o zmírnění požadavků EU?

Neřekla bych, že je to zmírnění. Řekla bych, že se politika stává pragmatičtější, působí pod tlakem, a řekla bych, že je realističtější. Neřekla bych, že je to zmírnění. Podobné návrhy na vykoupení z integrace uprchlíků již byly učiněny. Možná je teď na čase rozhodnout.

Na druhé straně bychom neměli ignorovat problémy mnoha severnějších zemí, jako jsou druhořadé neformální akce. To je druhá stránka otázky. To samozřejmě není naléhavé pro pobaltské státy, ani pro Slovensko ani Polsko, ale je to nutné například pro Nizozemsko, Dánsko a Spojené království, ale zdá se mi to také důležité.

Nevím, kolik lidí si je vědomo toho, že Polsko, které je tak vášnivě proti migrantům a uprchlíkům, nepřijalo jedinou osobu. Totéž platí pro Slovensko a pobaltské státy. Jde asi o pár stovky lidí. To je to, co nazýváme islámofobií bez muslimů a migrantofobií bez migrantů. Proto říkám, že tato politická otázka je velmi důležitá, ale nyní je důležitá pro získání dohody, aby se nečekalo, co bude po létě.

Dalším problémem je, že všechny země si mohou zvolit platby místo přijímání uprchlíků. Do jaké míry je takový scénář pravděpodobný?

Nemyslím si, že je to pravděpodobný scénář, zejména z politického hlediska. Zdá se mi, že cílem je uklidnit některé zvláště aktivní země, které ukazují takovou vytrvalost, aby získaly hlasy vlastních občanů. Ale zároveň brání některým směrům politiky EU.

Zdá se mi, že uklidní některé země, aby se nedostaly do slepé uličky, nebo do konfrontace. Z tohoto pohledu EU a její největší členové dělají správnou věc, že nejdou do konfrontace. Polsko a Maďarsko provokovaly EU, nebo se proti ní stavěly v jiných důležitých otázkách souvisejících s jejich vlastními demokraciemi. Jde o vlastní vlády, nezávislost soudu, lidská práva, potraty a otázky tykajících se žen. V Maďarsku byly napadeny nevládní organizace, a tedy i občanská společnost, jejíž součástí jsou.

Proto se domnívám, že pro EU je nyní mnohem důležitější udržet je v odstupu a pokusit se mít pozitivní dopad na tyto země než jít do konfrontace a přerušení vazeb.