19:02 20. června 2019
Český premiér Andrej Babiš

Andrej Babiš vyzval, ať si každý zjistí, co je schizofrenie. S úkolem pomohl Ivan David

© AFP 2019 / Michal Cizek
ČR
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
5371

V souvislosti s tím, že se do mediálních reflexí naší politiky dostalo slovo „schizofrenie“, chtěli bychom se zeptat politika, psychiatra a lékaře MUDr. Ivana Davida, CSc., v minulosti též ředitele Psychiatrické léčebny Bohnice a ministra zdravotnictví, cože se za tímto přízračným označením vlastně skrývá.

Začněme trochu obecně: některé psychiatrické diagnózy jako by v minulosti neexistovaly. Platí totéž o schizofrenii, nebo zde tyto formy psychických onemocnění byly přítomny vždy a jsou staré jako lidstvo samo?

Schizofrenie je duševní porucha, jejímž hlavním příznakem je porucha myšlení. Typická je paranoidita, tedy vnímání souvislostí, které neexistují, nejčastěji pocit sledování, ovládání vnější silou, vnímání vlastních myšlenek jako cizích, pocit změny sebe sama nebo věcí a lidí kolem, pocit vlastních mimořádných schopností, atd. Paranoidita může vykrystalizovat do pevné soustavy nevývratných přesvědčení, tzv. bludů. Logické myšlení může zůstat nepostiženo, ale závěry jsou vyvozovány z chybných premis. Velmi časté jsou změny emotivity, hlavně oploštělost, jakási lhostejnost, časté bývají halucinace, a to zejména sluchové, nejčastěji tzv. „hlasy", ale také halucinace hmatové, čichové, chuťové, zrakové. Častý je nedostatek iniciativy, zájmu o okolí i o vlastní osud. Časté jsou i změny pohybové, buď neklid, bizarní pohyby nebo stupor, tedy nehybnost. Existuje řada dalších typických znaků, které se u jednotlivých případů vyskytovat nemusí. Příznaky se u jednotlivých případů různě kombinují, obraz choroby je u každého trochu nebo velmi jiný. Naproti tomu se skoro všechny příznaky mohou vyskytnout i u jiných duševních poruch, které mají jiné příčiny, jinou léčbu a jiné vyhlídky na zlepšení stavu.

Jakým změnám v mozku přičítat vámi popisované abnormality?

Onemocnění je způsobeno zejména změnou fungování dopaminu v některých částech mozku. Nepochybně se vyskytovalo v historii lidstva vždy. Popisy příznaků však bývaly velmi povrchní. Jedná se o onemocnění hlavně mladého dospělého věku (mezi 18-30 lety), kdy se začíná rozvíjet asi 80 % případů. Onemocnění probíhá buď procesuálně — pozvolna se trvale zhoršuje, nebo se manifestuje ve vlnovitých atakách, střídaných remisemi s částečným nebo téměř úplným vymizením příznaků.

O jak vzácnou chorobu se jedná?

Bohužel se jedná o onemocnění velmi časté. Onemocní přibližně jeden za sta. Ve většině případů jde o onemocnění devastující, které zásadně zhoršuje vyhlídky člověka na plný a spokojený život. U potomků nebo sourozenců nemocných je několikanásobně zvýšené riziko onemocnění než u potomků zdravých rodičů. Účinné léčení představovala až insulinová kómata používaná již před 2. světovou válkou, a hlavně antipsychotika používaná od roku 1952, kdy byla objevena více méně náhodou. Psychofarmaka znamenala převrat v léčení, ale přesto se většina nemocných neobejde bez sociální pomoci a trvalého užívání psychofarmak. Malá část nemocných se vyléčí úplně; část je odkázána na každodenní celodenní pomoc a dohled. Jen méně než 1 % nemocných je nebezpečných, a to hlavně rizikem agresivního jednání. Jsou to hlavně muži, kteří se necítí být nemocní, neužívají léky, ale naopak zneužívají návykové látky, hlavně stimulancia, mají megalomanické bludy a již dříve byli agresivní.

Kdo ze slavných lidí trpěl touto nemocí?

Onemocnění se rozvine dřív, než se většina lidí dokáže uplatnit. Proto slavných lidí trpících schizofrenií mnoho není. Ze známých géniů můžeme jmenovat ukrajinského spisovatele Gogola, nositele Nobelovy ceny amerického matematika Johna Nashe nebo malíře Vincenta van Gogha. Schizofrenie se připisuje řadě dalších slavných osob, které však trpěly jinou duševní poruchou. Tato choroba smysluplné tvorbě překáží.

V posledních desetiletích pravděpodobně skutečně nemocných schizofrenií přibývá. Domnívám se, že je to především rozšířením zneužívání návykových látek, zejména stimulancií, ale také například marihuany, které vyprovokují propuknutí onemocnění i tam, kde by bez tohoto vlivu zůstalo latentní. Například psychózy vyvolané pervitinem jsou prakticky k nerozeznání od schizofrenie, která by se vyvinula bez vlivu pervitinu. Zneužívání návykových látek je u nemocných schizofrenií velmi častá komorbidita, tedy, nemocní, hlavně muži současně často zneužívají návykové látky.

Zejména různá filmová zpracování přináší osobitou interpretaci toho, co schizofrenie je. Například v již klasickém filmu „Jezinky a bezinky" (USA/1944) herec John Alexander v roli Teddy Brewstera věří, že je americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem; pokaždé, když má vyjít schodiště, vyběhne je s válečným pokřikem, neboť je přesvědčen, že se účastní španělsko-americké války a jeho úkolem je útočit na San Juan Hill.

Problémem filmových zpracování duševních poruch je snaha po zajímavosti a mnohem menší zájem tvůrců o reálné zobrazení onemocnění. Jak jsem uvedl, každý nemocný je jiný, takže i velmi věrné zobrazení konkrétního případu by u diváků stejně vedlo k mylnému dojmu, že každý případ tohoto onemocnění musí vypadat právě tak. Například Oskary ověnčený film „Čistá duše" o zmíněném matematikovi Nashovi je velmi značně vzdálen od jeho reálného osudu a skutečného obrazu jeho choroby.

Jinými slovy — je schizofrenie porucha nebo je třeba na věc nahlížet téměř mysticky?

Schizofrenie je vedle deprese a demence nejvýznamnější duševní onemocnění. Vede ve většině případů k nutnosti sociální podpory invalidním důchodem. Problém vzniká v případech, kdy nemocní nemají „odpracovaná léta" a tedy na důchod nemají nárok. Snažil jsem se prosadit změnu, ale nebyl jsem úspěšný.

Pokud syn Andreje Babiše trpí schizofrenií, lze jeho vyjádření brát jako věrohodná? Že byl unesen?

Část jednání nemocného nemusí být pod vlivem jeho onemocnění. Pokud nemocný krade v samoobsluze, nemusí to nijak vyplývat z jeho bludu, že je příslušníkem tajných služeb. Jestliže je nemocný v dobré remisi bez příznaků, může být jeho výpověď věrohodná. Každý případ je třeba individuálně zhodnotit. Rozhodně nepatřím k těm kolegům, kteří jsou přesvědčeni, že z této diagnózy musí vyplývat nesvéprávnost, neschopnost rozpoznat protiprávnost vlastního jednání, případně neschopnost ovládnout ho. I ve vámi zmíněném případě by bylo ke zhodnocení nutné znát jak stav nemocného, tak i průběh a okolnosti údajného únosu velmi podrobně.

Je tedy pravdou, že schizofrenie mění architekturu osobnosti? Viděl jste někdy v praxi mnoho osobností uvnitř jednoho těla, tak aby jedna o druhé nevěděly, viz též film „Lizzie" (USA/1957), v němž si zahrál i náš slavný herec Hugo Haas?

Schizofrenie není totéž co v USA oblíbená „mnohočetná osobnost". Případ mnohočetné osobnosti z vlastní praxe neznám. Setkal jsem se s případy hysterie, kdy se velmi promiskuitní žena cítila současně být pannou a vedle milenců měla i přítele, se kterým se jen vodila za ruku, a ty dvě části osobnosti jako by o sobě nevěděly. Tisíce let existující hysterie však byla zrušena politickou korektností. Existuje dál, ale v seznamu poruch ji nenajdete a mluvit se o ní nesmí.
Pokud člověk uvažuje o sobě, je vlastně současně objektem i subjektem. Není osobnost člověka přirozeně rozštěpená?

Takovými spekulativními problémy se lékařství jako aplikovaná přírodní věda nezabývá. Mě ta otázka rozhodně netrápí. Každý člověk o sobě uvažuje, protože je sám pro sebe dost důležitý. Jestli to budeme nazývat rozdvojením, to nepokládám za důležitou otázku.

Co o schizofrenii říká současná věda vybavená moderními zobrazovacími přístroji?

Schizofrenie je funkční onemocnění, takže ze zobrazovacích metod mohou přispět k jejímu studiu takové zobrazovací metody, které mohou měřit změny v čase. Ovšem, jak říkával psychiatr, profesor Jan Dobiáš, klavír můžete rozřezat na malé kousky a každý podrobně popsat a stejně nepochopíte, kde se v něm bere zvuk.

Jak se žije lidem se schizofrenií?

Se schizofrenií se žije těžko. Většina nemocných je schopna se o sebe dostatečně starat, ale málokterý nemocný je schopen bez omezení na plný úvazek vykonávat náročné kvalifikované povolání. Ne každý je pro rodinu přínosem, ne každý je schopen činností, které by mu přinášely uspokojení. Musíme jim pomáhat, jsou to také naši lidé.

*Poznámka: psali jsme o studiovém setkání Reye Korantenga a Andreje Babiše. Na základě tohoto rozhovoru a našeho minulého článku vznikl tento nový text.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Lidé opět v ulicích! Praha demonstruje proti Babišovi
Bez překvapení! Babišova vláda přestála hlasování o vyslovení nedůvěry
„Že si vyjeli na výlet do Ruska, no a co?.” Babiš se ve Sněmovně obul do kritiků
Babišovi zrušili jeho projev na výstavě o českých emigrantech ve Švýcarsku. Proč?
Štítky:
psychická nemoc, schizofrenie, psychiatrie, nemoc, Ivan David, Andrej Babiš mladší, Andrej Babiš, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář