Widgets Magazine
02:29 19. října 2019
Zelenina v supermarketu

Bohatí musí platit chudým. Ústavní soud potvrdil potravinovou daň

© Fotolia / Korta
ČR
Získat krátkou URL
13753
Sledujte nás na

Potravinová daň platí. Ústavní soud potvrdil, že velké obchodní řetězce musí věnovat nespotřebované zboží na charitu. Je správné, aby chudí dostávali nevhodné potraviny? A je správné, že jsme tak závislí na cizích řetězcích?

Velké řetězce musí nadále zdarma poskytovat část neprodejného zboží potravinovým bankám. Skupina senátorů v čele s Ivo Valentou za Soukromníky neuspěla u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou považuje za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň.

Ohradili se proti tři roky staré novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích nařizující majitelům prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních poskytovat nevyhovující zboží potravinovým bankám.

Podle nejvyššího soudního orgánu je předávání neprodaných potravin součástí mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, má snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat sociálně slabým. Navzdory rozhodnutí soudu si část členů české horní komory myslí, že jde o nepřípustný zásah do vlastnických práv.

Jaké potraviny musí řetězce zadarmo dávat na charitu? Jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Je správné, že se velké obchody dělí o potraviny s méně majetnými? A o jaké potraviny vůbec jde? Sputnik se na to zeptal Jiřího Janečka, bývalého poslance za ODS, pražského radního a jednatele společnosti Naše pivovary.

„Ke vzniku velkých nadnárodních řetězců za podpory státu nemělo vůbec dojít. Bohužel jsme se stali občany druhé kategorie. Zcela jsme ztratili potravinovou soběstačnost a jsme potravinově závislí na dovoz a na dotacích EU. Čím dál tím víc se stáváme konzumní společností. Velké řetězce by neměly dávat nic do potravinových bank. Snad nejsme žebráci a umíme se o lidi v nouzi postarat sami," myslí si Janeček o nařízení, že velké řetězce musí nadále bezplatně poskytovat část neprodejného zboží potravinovým bankám navzdory protestu skupiny senátorů.

Bývalý poslanec podotýká, že v České republice je neuvěřitelný přetlak levných ale i zároveň nekvalitních potravin na našem trhu. Stát by podle jeho slov neměl nutit soukromé společnosti k dobročinnosti.

„Stát by se spíše měl zaměřit na kvalitu dovážených potravin. Znovu začít pěstovat místo žlutého sajrajtu klasické potraviny, co pěstovali naši předci. Znovu se pokusit získat potravinovou soběstačnost," upozorňuje expert.

Nejde totiž o pouhé rozdávání potravin chudým a potřebným. Na přetřes se opět dostává působnost obchodních řetězců v Česku, které mají na našem trhu zásadní postavení. Česká republika má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Více než tři čtvrtiny výdajů domácností za takzvané rychloobrátkové zboží loni skončily u deseti největších obchodních řetězců v Česku. Je tu i otázka potravinové bezpečnosti celé republiky.

Ohledně potravinové soběstačnosti. Na tom je Česká republika vskutku prachbídně. Můžeme to dokázat následující zprávou. Jak informoval český tisk, schodek agrárního zahraničního obchodu se za tři čtvrtletí loňského roku meziročně prohloubil o 27 procent na 28,4 miliardy korun. Klesly hodnoty exportu o 7,2 procenta na 136,8 miliardy korun, dovoz se snížil o 2,6 procenta na 165,2 miliardy korun.

Co to znamená? To vysvětlil českému tisku mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. „Zatím zveřejněné výsledky ukazují, že nás v negativní bilanci bude zřejmě čekat rekordní rok. Podle nich se dá očekávat, že celková záporná hodnota dosáhne 35 miliard korun a obáváme se, že může být bilance ještě horší. Bohužel se prokazují naše dlouhodobá varování, že nedokážeme surovinu zpracovat vlastními silami a jsme stále více závislí na zahraničních odběratelích."

Stát podle něj vyváží mléko, ale dováží mléčné výrobky, obdobná situace je pak u exportu živých zvířat a dovozu masa a masných výrobků.

Export do ČR proudil z více než pětiny z Německa a ze 17 procent z Polska. Podíl Německa ale meziročně o 0,4procentního bodu klesl na 21,3 procenta, u Polska se o půl procentního bodu zvýšil. Dalšími významnými exportéry bylo Nizozemsko, Slovensko, Španělsko a Itálie.

„Celý trh Evropské unie je díky dotacím velmi pokřivený. Nadnárodní koncerny pomocí dotací chrlí levné potraviny, kterým malý zemědělec bez dotací nemůže i s mnohem kvalitnějším výrobkem konkurovat. Dotace jsou velké zlo, které pokřivují trh a nahrávají velkým výrobcům. Bylo by mnohem efektivnější, aby bylo potravin méně, ale o to kvalitnější," dodal pro Sputnik Jiří Janeček.

Chudí a méně majetní si zaslouží zboží, které se neprodalo. Ale jako všichni občané Česka si zaslouží potraviny kvalitní, chuťově dobré a nejlépe vyrobené u nás.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Česko hodlá zakázat dovoz potravin z Polska kvůli nízké kvalitě
Rusko může zrušit potravinové embargo pro Čechy
Jourová: V ČR spotřebitelé dvojí kvalitu potravin vnímají jako křivdu. Zákaz je na cestě
FoodDrinkEurope vyzývá, aby nebyla politizována otázka o dvojí kvalitě potravin v EU
Štítky:
řetězec, obchod, potraviny, ekonomika, Jiří Janeček, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář