04:43 18. února 2019
Portrét Jana Palacha v Praze

Starší Češi stále méně oceňují sebeupálení Palacha

© AP Photo / CTK, Michal Kamaryt
ČR
Získat krátkou URL
845618

Protest Jana Palacha proti sovětskému vpádu je v paměti Čechů stále pevně usazen. K takovým závěrům došla ve svém průzkumu agentura NMS Market Research, protože o Palachovi slyšelo 94 % dotázaných občanů. Polovina občanů ho označuje za hrdinu nebo mučedníka, mezi staršími respondenty převládá názor, že upálení bylo zbytečnou obětí.

Z výsledků minulých historických průzkumů vyplývá, že Češi se o moderní historii příliš nezajímají. To však u Jana Palacha neplatí, protože o jeho sebeupálení neslyšelo pouze šest procent dotázaných občanů. Větší znalosti tradičně převládají u lidí ve věku 50-70 let, mezi mladou vrstvou obyvatelstva (18-24) o Palachovi neslyšel každý pátý. S pojmy normalizace nebo pražské jaro se to nedá srovnávat…

„Když mluvíte o normalizaci, tak spoustu studentů neví, proč by se jí měli zabývat. Ale Palachem ano — je to stejně mladý člověk jako oni, je to příběh, kterému se prostě nedá vyhnout," okomentoval výsledek pro Aktuálně.cz Mikuláš Kroupa, který je ředitelem spolku Post Bellum. Právě tento spolek byl žadatelem průzkumu.

Není špatné, že o Palachovi většina Čechů ví, ale z druhé strany jen hrstka dotázaných dokáže popsat kontext jeho činu.

„Většina národa nedokáže pochopit, proč to Palach udělal. Když se zeptáte žáků, tak vám řeknou, že to byl ten student, co se upálil proti komunismu. Ale co je komunismus, v jaké době to bylo, proti čemu protestoval, co následovalo potom, už nedokážou říct," říká Kroupa.

Ačkoliv mladší respondenti vidí Palachovo upálení jako hrdinský čin, tak v nejstarší generaci (55-64) stejný názor zastává pouze 19 % občanů, navíc prakticky polovina vidí jeho smrt jako zbytečnou oběť. Ředitel Kroupa se domnívá, že názor starších občanů je spojen s jejich vlastním životě v této době.

„Všichni byli dotčeni otázkou, jak to, že se mladý člověk upálil a ty si klidně chodíš do fabriky, na pivo, zatímco tady někdo hrozným způsobem trpí za společnou věc," komentuje situaci.

Výsledky výzkumu:


Celkem

Ženy

Muži

18-24

25-34

35-44

45-54

55-64

Jako zbytečnou oběť

39 %

41 %

36 %

26 %

33 %

37 %

42 %

48 %

Jako hrdinský čin

25 %

23 %

28 %

44 %

30 %

24 %

22 %

19 %

Jako mučednickou smrt

25 %

20 %

30 %

25 %

29 %

29 %

23 %

19 %

Jako sebevraždu

17 %

14 %

19 %

27 %

20 %

15 %

16 %

11 %

Jinak

3 %

2 %

4 %

2 %

4 %

2 %

2 %

5 %

Nijak

8 %

10 %

5 %

6 %

10 %

10 %

5 %

7 %

Kroupa s názorem zbytečné smrti Palacha však rozhodně nesouhlasí, podle něj je jeho odkaz mezi námi stále přítomný.

„Záleží na nás, jakou smysluplnost čin bude mít. Nemůžeme ho uzavřít do časového vymezení, že platí třeba jen do roku 1971. Jeho odkaz je mezi námi stále přítomný. Žijeme v době, kdy se máme bránit cenzuře a dezinformacím. Máme být připravení se spojit proti diktátorským tendencím, které ve společnosti jsou stále přítomné. Sice jsme je v roce 1989 porazili, ale to neznamená, že zmizely," říká na závěr Kroupa.

Více:

Známý režisér: Palach se neupálil pro ruské tanky
MZV ČR se postavilo proti zneužití jména Jana Palacha na italském koncertu neofašistů
Italští nacisté si přivlastnili Palacha. Pospíšil požaduje vysvětlení po starostovi Verony
Štítky:
upálení, historie, výzkum, Jan Palach, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku