Widgets Magazine
06:43 23. září 2019
Český herec Jiří Macháček. Záběr z filmu Toman

Jiří Macháček v roli lotra komunisty, jemuž se nepodobá. Komu ano? Co filmaři prošvihli?

© Foto: Česká televize (2018)
ČR
Získat krátkou URL
8318
Sledujte nás na

Herec Jiří Macháček v roli soudruha Tomana. Podobou mu z oka zrovna nevypadl. Geniálního člověka, s nímž by podobu sdílel více, si ale doposud nezahrál. Je za tím nevšímavý casting? Díra – nedíra, hlavně, když se natírá? Kdo je tím filmařsky jistě výhodným dvojníkem Macháčka, kterého producenti a tvůrci nového českého filmu Toman přehlédli?

Kinobox.cz dne 31. 7. 2018 zveřejnil článek s názvem „Macháček hraje zapomenutého komunistu Zdeňka Tomana. ‚Pomáhal‘ Židům, vydíral a byl vydírán". Portál Lidovky.cz se k tématu dne 12. ledna 2019 vrátil, a to rozhovorem s autorem k námětu filmu, Frankem Reissem. Rozhovor byl nadepsán následovně: „Opravdový Toman: lakomec, hochštapler a sběratel nevkusu. Za každého židovského uprchlíka si nechal zaplatit." Tímto způsobem se tedy o Zdeňku Tomanovi (1909-1997) vyjadřuje současné umění, které si za produkt o amorálním antihrdinovi nechá taky skvěle zaplatit, a to minimálně na vstupném a dále pak na všem dalším, na čem filmy vydělávají.

Staré dobré časy, kdy to u nás stálo za h*vn*… Jak se tyto časy vtloukají do hlav konzumentům filmu

Kino
© Fotolia / Syda Productions
Český polistopadový filmový průmysl se docela rád „rochní" v tzv. komunistických dobách, o nichž stále více nespokojených Čechů v současnosti říká, že to byly ty „staré dobré časy, kdy to u nás stálo za h*vn*". V této větě je určitý rozpor, který se s ubíhajícími roky jaksi stírá. Z věty vyčpívá cynická komponenta a zůstává sentiment či nostalgie. Pokud se dnes pohybujete mezi lidmi, jistě jste tuto hlášku již také někde slyšeli.

Autorovi tohoto článku všelidovou průpovídku dříve vysvětloval jeden „ajznboňák", který si přál, aby jeho identita zůstala skryta. Člověk od dráhy se vyjádřil takto: „Nosíval jsem domů tenkrát výplatu, spláceli jsme z toho se starou hypotéku, chodili jsme do kina, jezdili na chatu, v létě k moři, a ještě mi zbylo i dost na to, abych se mohl ožrat, kdykoli jsem chtěl…A dneska?"

Soudobý český kinematograf ani 30 let od revoluce nedokáže fungovat bez komunistů, díky nimž i „ajznboňáci" mohli žít jako lidé, kteří pokud chtěli, mohli se i zlinýrovat pod obraz a užívat si pod parou

V polistopadové euforii nebylo dvakrát nutné Čechy přesvědčovat o tom, jak je dobře, že ten starý „bolševický" režim padl. Během let se ale začal projevovat jakýsi hořkosladký smutek, plynoucí z určitých deziluzí (z privatizace, kauz oligarchů, krachujících bank, nedostupnosti pracovních příležitostí aj.). Člověk s duší se stal zbožím převoditelným na koruny, dolary. Aby se hořkosladká pachuť mohla načas něčím vytěsnit, bylo třeba točit moderní antikomunistické snímky, jakési soudobé „politagitky".

Tyto propagandistické „sluníčkářské" filmy se skoro vždy projevují neumělecky. Příliš se totiž snaží. Jsou programově negativní. Jejich jednostrannost a zkratkovitost prozrazují ploché neumělecké klišé. Některé z filmů to vyvažují tak, že jsou natočeny jako komedie — tedy až vyvane ideologie, aby zůstal humor, nadčasová satira. Celkově řečeno — předpisová porce dávkované averze vždy načas na českou společnost zabere. Divák se buď zasměje nebo si odplivne. Jenže to je návyková věc. Dávka se musí zvyšovat. Takový žánr se ale nemá už moc kam dále rozvíjet. Stejně jako komunistický režim tu byl a skončil i se svými skartovanými svazky STB (Kdopak je pálil?). Možná proto ve filmovém dramatu Toman není nakonec ani tak moc nutné, aby se herec Jiří Macháček alespoň symbolicky tomu komunistovi Zdeňku Tomanovi vizuálně podobal… V článku z Lidovek jsou vedle sebe umístěny dvě fotografie — Tomanova a Macháčkova. Macháček je dobrý herec, ale Tomanovi z oka nevypadl. To si toho Tomana mohl zahrát kdokoli, kdo je herec…

Toman — filmový trailer

Snímek Toman je nový film, a proto o něm není třeba psát více. Zájemci si na něj skočí do kina. Raději se pojďme podívat, komu se skoro až zázračně a přesvědčivě herec Jiří Macháček vizuálně podobá. Všimne-li si toho „neideologický" casting vůbec někdy? Bude Macháček obsazen i do role, jež by mu mohla opravdu slušet? Jiřího Macháčka známe jako herce a zpěváka. A právě jednomu zpěvákovi jako by herec Macháček, pro změnu, z oka skutečně vypadl. Oním Macháčkovým dvojníkem je židovský tenorista Joseph Schmidt (1904-1942), rovněž herec. Je to vlastně Rumun, který se narodil na území současné Ukrajiny. Mimořádný pěvecký zjev s pohnutým životním příběhem. Nebylo mu umožněno prchnout před nacisty do USA. Zpěvák předčasně zemřel.

Macháčkův dvojník Joseph Schmidt zpívá árii Nessun dorma

Herec Macháček sice není operním zpěvákem, ale filmoví tvůrci by si jistě poradili. Viděli jsme dokonce adaptovaná operní i operetní představení s dabovanými činoherci. Jak dabovat herce známe už od legendárního muzikálu Zpívání v dešti (USA/1952). Zlí jazykové by mohli navrhnout, že pokud by čeští producenti a tvůrci k věci přistupovali tak, jak se zhostili vizuální podoby-nepodoby Macháček-Toman, mohli by místo Pucciniho árie Nesusun dorma (opera Turandot) nechat Macháčkem ztvárněného hrdinu (zatím stále imaginárního filmu) zapět třeba nějaký hit Macháčkovy skupiny Mig 21. Například písničku s názvem Malotraktorem. Bylo by to pořád úsměvně antikomunistické, kdyby tam byla ta satira s traktorem. Vzpomínáte, když bylo Č(S)T 50 let, uvedla ve vzpomínkovém střihovém potpouri píseň: „…Traktoristko vzorná, píseň moje letí k tobě tmou…"

Mig 21 — Malotraktorem

Může být hůře? Možná brzy v kinech uvidíme zpívajícího Jana Žižku z Trocnova, jak rapuje I love you, baby. Jo, jo, Ktož sú boží bojovníci…

Jaký bude asi nový český půlmiliardový film o zamilovaném Janu Žižkovi s hollywoodským obsazením? (viz idnes.cz, 14. 9. 2018) Husité, „ti strašní bandité", nebyli po listopadu 1989 zrovna moc v kurzu. Kdo si dnes vzpomene, jak husity opěvovaly umělecké texty našeho odboje? (viz. Novotný, Miloslav: Naše umění v odboji. Evropský literární klub. Praha, 1938) Že by konečně? Už se blýská na časy? Jsou tu emoce? Láska made in Hollywood?

Závěrem dodáváme: V hlavní roli filmového dramatu Toman (ČR/2018) režiséra a producenta Ondřeje Trojana se představil herec Jiří Macháček, který tu ztvárnil historickou postavu zprvu zarytého komunisty Zdeňka Tomana, jenž se později, už v exilu, ztotožnil s identitou umění posedlého kapitalisty… Wikipedie se u hesla „Zdeněk Toman" o antihrdinovi vyjadřuje takto: „sekční šéf zahraniční (politické) rozvědky na Ministerstvu vnitra v poválečném Československu, patřil mezi několik málo mocných úředníků s velkým vlivem a neomezenými pravomocemi…" Filmový portál ČSFD k tomu dodává, že snímek mapuje temné roky 1945-1948, resp. se dozvídáme, kterak člověk bez ohledů pomohl komunistům k moci. Fascinující je, že doba „temna" započala již před rokem 1948…

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Nejlepší způsob jak se vysmát Rusku. Kritik odhalil tajemství popularity Mrazíka v Česku
Ubohá slátanina na účet českých občanů. Češi se nemohou uklidnit kvůli nové pohádce
Výsměch minulosti. Prezident přitakávající nacistům má poštovní známku
Hloupé fórky a věčné otázky. S čím se musela vyrovnat představitelka Jindřišky z Pelíšků?
Štítky:
umění, dějiny, komunismus, film, Zdeněk Toman, Jiří Macháček, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář