Widgets Magazine
11:48 23. září 2019
Migranti na hranici Chorvatska a Bosny

Český expert varuje před nestabilitou Balkánu a hrozbou radikálních islamistů

© AFP 2019 / Elvis Barukcic
ČR
Získat krátkou URL
7271
Sledujte nás na

Balkánské státy v plné míře zasáhla migrační krize, navíc je tam hrozba nárůstu radikálního islámu. Zároveň země tohoto regionu nejsou vnímány jako možní členové EU, přičemž právě tuhle myšlenku podporuje i český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Existují ale odborníci, kteří se na zmíněnou situaci dívají poněkud hlouběji.

Dnes se s odkazem na názor českého balkanologa Tomáše Jungwirtha této problematice věnuje portál blesk.cz.

Vědec se domnívá, že situace na západním Balkánu je „zapeklitá" nejen kvůli vlivu migrační vlny, ale i vzhledem k jejímu náboženskému charakteru a mocenským vlivům, které si v tomto regionu hledají uplatnění.

„Z hlediska bezpečnostní, ale i migrační či obchodní politiky je v zájmu EU, aby tyto státy do stávajících evropských a euroatlantických struktur integrovány byly," uznal na úvod Jungwirt.

Podle jeho slov, nejblíže je dnes vstupu do EU Černá Hora, pak Srbsko. Makedonie byla sice první zemí v regionu, která získala kandidátský status — kromě Chorvatska — ale na 10 let a možná i více se celý proces zabrzdil z důvodu vnitropolitických záležitostí. S Albánií budou zahájeny přístupové rozhovory za několik měsíců.

Dále však balkanolog upozorňuje na to, že balkánské země mají islám a muslimské obyvatelstvo jako dlouhodobou páteř společnosti.

Podotýká, že muslimové jsou v tomto regionu dlouhodobě, ale je otázka, jaké školy islámu se tam projeví.

„Největším rizikem je skutečně Bosna, ve které třeba Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty mají v muslimských komunitách vliv a kde jsme zaznamenávali skutečně případy lidí, kteří byli zjevně radikalizováni," varuje odborník na balkánskou problematiku.

Rovněž dodává, že špatná socioekonomická situace zde nahrává obvyklému jevu. Mladí lidé zde nemají dostatek pracovních příležitostí, těžko nachází práci a jde o vhodné podhoubí pro potenciální radikalizaci.

V článku se nezapomíná ani na vliv Turků na region, kteří plánují zaplatit stavbu mešit v Kosovu či Albánii, a na komunity sunitů, které mohou být napojeny na Islámský stát*.

„Můžeme mít různé výhrady k turecké mocenské politice, ale pokud se bavíme o tom, jaký typ islámu a jaké islámské školy Turecko v regionu podporuje, tak bych nepředpokládal, že to budou takové, které platí za bezpečnostní riziko. Pokud je potřeba být někde opatrný, je to skutečně otázka bosenských sunnitských komunit, které se v některých konkrétních vesnicích přihlásily ve své době i k Islámskému státu," popisuje situaci Jungwirth.

Závěr článku je věnován národnostně citlivým konceptům, při kterých by se měnily státní hranice, ať už jde o Velké Srbsko nebo hrozbu vzniku Velké Albánie, která by pojala dnešní Albánii a Kosovo.

Zrovna tyto věci v tomto geopolitickém kontextu si expert nedovede představit.

„<…> Pokud se podíváme na podmínky, které jsou nastaveny na to, aby tyto státy mohly pokračovat v přístupových procesech do EU, tak uznání stávajících hranic je něčím poměrně nepřekročitelným a já věřím, že si budeme hlídat, aby tomu tak zůstalo," uzavírá svůj komentář Jungwirth.

*Teroristická organizace, zakázaná v Rusku

Více:

Co se děje v ODS? Senátor navrhl právničku, která srovnává islám s nacismem
Média: Islámský stát se zmocnil afrického města
Německo odmítá fakt, že byl Islámský stát poražen
Štítky:
islám, migranti, krize, NATO, Tomáš Petříček, Jaroslav Foldyna, svět, Balkán, Turecko, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář