Widgets Magazine
11:57 15. září 2019
Ovoce a zelenina

V Česku začali vyvíjet metodu, díky které se v budoucnu nebudou dovážet potraviny

CC0
ČR
Získat krátkou URL
Martin Mazaný
142146
Sledujte nás na

Poslední skandály s nekvalitními potravinami nás přinutily opět se zamyslet nad tím, co jíme. Dva mladí inovátoři věří, že se jim podaří snížit import k minimu a začnou pěstovat zemědělské produkty přímo ve městě. Dosáhnout toho chtějí díky revolučnímu přístupu k zemědělství, který se obejde bez půdy i pesticidů.

Hydroponické pěstování rostlin přináší farmaření přímo do města. Zelenina se pěstuje vertikálně v patrech a bez půdy, šetří prostor a zdroj. Díky tomu má spotřebitel i ve velkoměstě bezprostřední přístup k čerstvým potravinám. 

„Rostliny jsou vyživovány z živného roztoku. Je to voda smíchaná s různými nutrienty,“ vysvětluje Sputniku Karolína Pumprová ze startupu Herba Fabrica, jak funguje hydroponické pěstování. „Rostliny rostou v regulovaném prostředí. To znamená, že ten proces můžete nějakým způsobem regulovat, řídit. Můžete regulovat délku svitu, závlahu, vlhkost prostředí atd.,“ dodává.

Světový problém současného zemědělství spočívá v tom, že je z velké části závislé na velkých korporacích, které se snaží co nejvíce šetřit na vstupech a periodicky vznikají skandály nejen s polským masem. Například agrochemická společnost Monsanto již delší dobu čelí kritice kvůli chemickým látkám, které používá a jež údajně mohou způsobovat rakovinu. Obzvláště ve velkých městech a megapolích jsou čerstvé potraviny těžko dostupné a člověk mnohdy ani neví, zda jsou skutečně tak čerstvé, jak se tváří.

Karolína se spolu se svým kolegou Michalem Bílkem proto rozhodla, že do Česka přinesou technologie, které se již začínají rozvíjet ve vyspělých velkoměstech jako New York, Šanghaj nebo Singapur. Pěstování ve vertikálních patrech zvyšuje pěstební prostor a kompenzuje nedostatek orné půdy. Obrovskou výhodou je i velká úspora vody, která se dá i recyklovat.

„Využívá se přesné zavlažování, takže se kytce dodává přesný objem vody tak, aby dobře rostla. Když se běžně zalévají lány salátů nebo zeleniny, tak se s vodou nešetří, to samé platí pro hnojiva. Tím, že se dávkují hnojiva v přesném množství pro nějakou konkrétní plodinu, tak se využívají efektivněji. Když se to porovná s polem, tak tam je určitá dávka hnojiva na hektar. Něco se vsákne do půdy, ale drtivá většina hnojiva jde pryč s vodou,“ říká Karolína.

Jedním z klíčových rozměrů projektu je zajistit přístup k čerstvé produkci hned zákazníkům ve městě. Potraviny tak necestují z druhého konce Evropy a znáte původ nejen jejich výroby, ale i semínka. Farmu, ze které pochází, tak máte doslova na dosah ruky. „Výhoda těchto farem obzvláště pro velké metropole spočívá v lokálnosti těchto potravin,“ poznamenává Karolína.

„Myslím, že je důležité pro Českou republiku a lidi v Česku, aby využívali místní zdroje, aby opravdu jedli místní jídlo, protože import potravin je nesmyslný. Například většina mléka se u nás vyveze, ale zároveň většina mléka, které se spotřebuje, se dováží. Nedává to smysl,“ komentuje současný stav mezinárodních potravinových řetězců.

V ceně však tento typ zemědělství zatím prohrává s tím klasickým. Náklady na vybavení jsou vysoké. Na druhou stranu konkurenceschopnost potravin vypěstovaných na vertikálních farmách se odvíjí od velikosti produkce. „S velikostí se snižuje cena, a je proto reálné, že se vyrovná,“ uvádí Karolína.

„Ve vertikálních systémech není možné pěstovat všechny plodiny. Například v případě pšenice to je z ekonomického hlediska absolutní nesmysl. Nicméně část produkce např. zeleniny se může přesunout do těchto vertikálních systémů a uvolnit místo klasickým plodinám. Tímto může přispět k obživě lidí ve velkoměstech,“ zdůrazňuje.

V mnoha světových metropolích se technologie vertikálních farem a hydroponického pěstování rostlin již aktivně zavádí. Ve Francii je to například společnost Atos a v Japonsku společnost Mirai. Právě Mirai podle časopisu National Geographic vytvořila systém, ve kterém při pěstování zemědělských produktů spotřebuje o 40 % méně energie a o neuvěřitelných 99 % méně vody, než tomu je u klasického zemědělství. Tyto rostliny pak rostou 2,5krát rychleji.

„Česká republika je však zde úplně na začátku, je úplně v plenkách. U lidí je velmi malé povědomí o tom, co to je. Působím na České zemědělské univerzitě, kde bychom měli být asi první, kdo tohle nějak řeší, ale zatím k tomu moc nedošlo. Na univerzitě se tím zabývají spíše okrajově,“ upozorňuje Karolína.

Projekt Karolíny a Michala může tento stav změnit. Startup vznikl teprve v září loňského roku. Už se ale stali vítězi 7. ročníku programu Social Impact Award, akceleračního a vzdělávacího programu v oblasti společensky prospěšného podnikání. V současné době mají k dispozici menší produkční farmu ve vnitrobloku v pražských Holešovicích, kde na 10 pěstebních metrech čtverečních pěstují mikrobyliny pro několik restaurací. Do jednoho měsíce má vzniknout i e-shop.

Po svém vítězství už měli několik nabídek od investorů, ale zatím se rozhodli, že je odmítnou. Nejdříve hodlají dokončit svůj výzkum, aby mohli potenciálnímu investorovi předvést konkrétní výsledek. Přitom pro vytvoření velké produkční farmy se vyžadují investice v řádu desítek milionů korun.

Nicméně vzhledem ke stavu českého zemědělství a s růstem popularity zdravého životního stylu má Herba Fabrica nakročeno k velkému úspěchu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Poláci tvrdí, že Češi a Slováci záměrně rozdmýchávají skandál kolem závadného masa
Víme, jak to bylo s masem dovezeným z Polska. Přečtěte si, které podniky klamaly své hosty
Nehorázná drzost! Místo omluvy Polsko vyhrožuje ČR pivní válkou
Odpověď politika na hrozbu Polska o pivu: S polskými potravinami vždycky byly problémy!
Štítky:
jídlo, byznys, potraviny, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář