01:09 13. prosince 2019
Česká ministryně obchodu Marta Nováková

Ministryně Nováková: Obrat zboží s Ruskem může růst ještě intenzivněji

© Foto : Government of the Czech Republic
ČR
Získat krátkou URL
20393
Sledujte nás na

Ve středu 5. března v Praze začíná zasedání rusko-české Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Delegace budou pod vedením české ministryně obchodu a průmyslu Marty Novákové a jejího ruského kolegy Denisa Manturova.

Ministryně Nováková v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu RIA Novosti promluvila o očekávání od jednání s ruskou stranou, zájmu Česka o realizaci projektu plynovodu Severní proud 2 a také vyhlídkách stavby nových energobloků na českých jaderných elektrárnách.

Co nového a zajímavého očekáváte od zasedání mezivládní komise? Probírali jste nějaké nové varianty spolupráce při schůzce s ruským kolegou Denisem Manturovem v Kazani v prosinci 2018?

Od zasedání Mezivládní komise neočekávám pouze nové projekty vzájemné spolupráce, ale rovněž bych byla ráda, pokud by se podařilo dořešit některé starší zátěže v našich vzájemných obchodně ekonomických vztazích. Setkání s ministrem Manturovem v Kazani proběhlo v přátelské atmosféře a bylo rovněž velmi konstruktivní. Diskutovali jsme zejména možnosti spolupráce našich firem na třetích trzích. Pro začátek bychom se chtěli zaměřit na rozvoj takové spolupráce v oblasti leteckého sektoru, ve kterém jsou obě naše země významnými světovými hráči.

Jaké dokumenty by se během zasedání komise mohly podepsat?

Neočekávám příliš velké množství podepsaných dokumentů, ale spíše cílím na to, aby docházelo k reálné spolupráci mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty či mezi státními institucemi. Očekávané zasedání MVK bude do určité míry plnit roli jakéhosi debriefingu po cestě prezidenta ČR do Ruské federace v listopadu 2017 s početnou podnikatelskou delegací. Zaměříme se na to, jak si jednotlivé tehdy podepsané záměry stojí a jak je můžeme dále rozvíjet.

Jak hodnotíte úroveň spolupráce našich zemí v roce 2018? Existují nějaké možnosti pro jejich zlepšení? Co brání růstu obratu zboží mezi ČR a RF?

Úroveň spolupráce našich zemí v roce 2018 považuji z obchodně ekonomického pohledu za dobrou. Měli jsme velmi početnou delegaci na MSV Brno 2018 a já osobně jsem doprovázela početnou podnikatelskou misi na mezinárodní veletrh Metaloobrabotka Kazaň 2018. Kromě toho proběhla řada menších aktivit na úrovni mých náměstků či nižší. Klíčová je podle mě však drobná práce, kterou provádí jednotliví zástupci CzechTrade, MPO či MZV. Obrat nám v posledních letech mírně roste, ale samozřejmě by mohl růst i více. K tomu by mohly napomoci například odkládané strukturální reformy ruské ekonomiky.

Viditelný negativní dopad na spolupráci našich zemí je vyvolán protiruskými sankcemi ze strany západních států. Například to ovlivňuje dodávky českých výrobců obráběcích strojů do Ruska, protože jsou často označovány jako výrobky s dvojitým použitím. Ruské podniky se o ně ale velmi zajímají. Jak jde řešit tento problém?

Řada českých strojírenských podniků v Rusku lokalizovala svoji výrobu, avšak nadále se potýká s nejasným legislativním rámcem programu lokalizace výroby a přílišnou byrokratickou zátěží s ním spojenou. Právě situace těchto českých firem bude jedním z bodů jednání naší MVK.

V posledních letech se aktivně rozvíjí spolupráce českých firem s ruskými regiony, lokalizace výroby prostřednictvím otevření poboček českých podniků v Rusku přinesla úspěch. Jaké nové věci očekáváte v tomto směru? Jak v tom vaše ministerstvo pomáhá českým firmám a podnikům?

Byla bych v tomto vyjádření trochu opatrnější, lokalizace české výroby v Rusku často představovala úspěch. V některých případech však vznikají i problémy, které musíme řešit, pokud chceme, aby v Rusku začali působit i další čeští investoři. Firmám pomáhá MPO ČR společně s jednotlivými zastupitelskými úřady na úrovni B2G a G2G. Na úrovni B2B zejména působí členové Týmu Česko jako CzechTrade či CzechInvest. MPO ČR má kromě aktivní spolupráce se svými ruskými resortními protějšky rozvinutou bohatou zkušenost se spoluprací s jednotlivými subjekty Ruské federace. Aktivní a produktivní spolupráce je zejména s vládou Moskvy, vládou Petrohradu, Republikou Tatarstán, Sverdlovskou oblastí a Uljanovskou oblastí, ale i dalšími.

V Nižním Novgorodu úspěšně funguje podnik na výrobu automobilů Škoda, která se pak vyváží do evropských zemí. Je plánováno další rozšíření spolupráce našich zemí v automobilovém průmyslu. Zároveň někteří čeští experti mluví o nadcházejícím výrazném snížení výroby automobilů v České republice. Mohlo by to ovlivnit spolupráci našich zemí v tomto odvětví?

V automobilovém průmyslu jako i v jiných odvětvích se začínají projevovat reálné dopady 4. průmyslové revoluce včetně robustního rozvoje elektromobility. Rovněž je logické, že po několika letech konjunktury přichází nová fáze vývoje české ekonomiky. Nemyslím si však, že by tyto faktory měly výrazně negativně ovlivnit spolupráci našich zemí v automobilovém sektoru.

Vznikají problémy s platbami za práce českých firem v Rusku?

Evidujeme řadu pohledávek státních finančních institucí i soukromých firem, které se snažíme ku prospěchu obou stran vyřešit. Jedná se však podle mých informací spíše o výjimky než o pravidlo.

Jste spokojeni s procesem dodávek plynu a ropy z RF?

U obou těchto energetických komodit představuje Ruská federace z historických důvodů rozhodující zdroj dodávek pro zásobování tuzemského trhu. Stabilitu dodávek ruského zemního plynu i ropy do České republiky vnímáme jako uspokojivou, i z hlediska přepravy.

Jaký je postoj české vlády ke stavbě plynovodu Nord Stream 2?

V České republice vnímáme určité pozitivní dopady projektu Nord Stream 2 na Českou republiku díky navazujícím projektům, speciálně pak projektu Capacity4Gas. V jeho důsledku dojde k posílení strategické role České republiky v mezinárodní přepravě plynu, zvýšení výkonu ekonomiky v důsledku rozsáhlých stavebních aktivit v ČR vyplývajících z realizace projektu Capacity4Gas. Z toho vyplývá, že plynovod Nord Stream 2 je pro ČR výhodný, zároveň však náš stát vždy podporoval záměr, aby i v budoucnu zůstal diverzifikován určitý objem tranzitu plynu přes Ukrajinu a ČR v tomto směru dlouhodobě vyjadřuje podporu na toto téma probíhajícím rozhovorům Ukrajina — Ruská federace — Evropská komise.

Jakou úlohu vidíte v účasti firem na velkých průmyslových výstavách v obou zemích? Jaký je váš dojem z návštěvy výstavy v Kazani v prosinci 2018?

Z návštěvy veletrhu Metaloobrabotka Kazaň 2018 jsem si odnesla spoustu kladných zážitků. Jednalo se o kombinaci mnoha elementů, které byly velmi dobře zapasovány jeden do druhého — byla to má první cesta do Ruska v nové roli, MPO pořádalo na veletrhu českou oficiální účast, proběhlo první setkání s ministrem průmyslu a obchodu RF Manturovem, vedla jsem na veletrh rovněž podnikatelskou misi SP ČR a Komory SNS a v neposlední řadě ve stejném termínu v Kazani byly Dny Jihomoravského kraje v Republice Tatarstán. Tato akce právě velmi dobře ukázala, jak chceme pracovat do budoucna. V roce 2019 chystáme podobnou synergii několika akcí na letecký veletrh MAKS Moskva 2019. A v roce 2020 bude Ruská federace partnerskou zemí MSV Brno.

V rozhovoru pro Českou televizi začátkem února letošního roku jste uvedla, že vláda nyní uvažuje o možných modelech financování výstavby nových jednotek na jaderných elektrárnách, po nichž se bude v Bruselu jednat o této problematice a teprve poté bude rozhodnuto o výběrovém řízení. Je již jasné, kolik jednotek bude postaveno, a to pouze na JE Dukovany nebo také na JE Temelín? Zdá se, že nabídka může být oznámena nejdříve v roce 2020?

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 — 2035.

Výstavba je nutná jednak z důvodu náhrady za postupně vyřazované uhelné elektrárny, ale i jako náhrada za stávající bloky JE Dukovany. Z pohledu životnosti stávajících bloků je logické, že prioritní je výstavba v lokalitě Dukovany, kde se počítá s jedním až dvěma jadernými bloky. Nejbližším krokem v procesu přípravy výstavy nového jaderného zdroje bude výběr nejvhodnějšího investorského modelu a modelu financování v první polovině roku 2019. Protože všechny reálné investorské modely zahrnují nějakou formu státní podpory, bude nutné projednání souladu této státní podpory s pravidly EU na půdě Evropské komise. Následně bude řešena otázka modelu výstavby, konkrétně, zda bude využit model generálního dodavatele stavby „na klíč" (EPC) nebo model rozdělení stavby na samostatné moduly, případně jiný model výstavby. Teprve po definování modelu výstavby a vyřešení problematiky veřejné podpory může být zahájen proces výběru dodavatele technologie. Proto je reálný termín zahájení procesu výběru dodavatele nejdříve v průběhu roku 2020. Česká republika preferuje pro výběr dodavatele technologie nových jaderných zdrojů model otevřené transparentní soutěže, která umožní vybrat nejvýhodnější nabídku a to jak z hlediska technického a ekonomického, tak i z hlediska úrovně jaderné bezpečnosti.

Vaši předchůdci opakovaně mluvili o potřebě nějaké diverzifikace českého vývozu, který je nyní úzce spojen se zeměmi Evropské unie, především s Německem. Zejména před 3 lety byly naděje na rozvoj spolupráce například s Íránem, stejně jako s některými zeměmi Asie a Latinské Ameriky? Současné vedení ministerstva má zájem o diverzifikaci exportu?

Vnitřek automobilu. Ilustrační foto
© REUTERS / Kai Pfaffenbach
Diverzifikace českého exportu do zemí mimo EU je i nadále naší prioritou, zejména z hlediska připravenosti na výkyvy hospodářského cyklu, avšak podporu exportu do mimoevropských zemí nevnímám jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. EU je pro nás důležitým a stabilním trhem a pro naše exportéry je z hlediska nastavení pravidel, vzdálenosti, dostupnosti a velikosti přirozeným cílem směřování jejich zájmů. Podíl exportu do zemí EU pečlivě sledujeme a mohu konstatovat, že za posledních pět let je stabilní okolo 84 %. Tedy tempo růstu exportu do zemí EU i mimo EU je v průměru přibližně stejné. Pokud jde o Írán, chceme navázat na dlouholetou a tradiční spolupráci a naše ekonomické vztahy se sice pomalu, ale trvale rozvíjejí. Respektujeme ovšem pravidla a doporučení našich partnerů jak v rámci EU, tak i mimo ni. S většinou dalších asijských zemí probíhá dynamický rozvoj spolupráce. Čína je po Německu naším největším obchodním partnerem z hlediska obratu. Mohu také připomenout nedávnou návštěvu pana premiéra A. Babiše v Singapuru, Thajsku a Indii, které jsem se rovněž zúčastnila, a kde hlavní agendou byla obchodní a ekonomická spolupráce. Obchod s Latinskou Amerikou také podporujeme, jedná se o velmi perspektivní teritorium a náš obchod s ním sílí. Například s Brazílií stoupl v minulém roce o 36 %. Našimi prioritami ve vztahu k regionu Latinské Ameriky zůstávají nadále sektor energetiky, technologií životního prostředí, těžby, leteckého a automobilového průmyslu či strojírenství, ale čím dál více se také zaměřujeme na podporu inovací a spolupráce v pokročilých oblastí technologií.

Jaká je teď situace s turisty z Ruska?

Vzájemnou turistickou výměnu považuji za jedno z nejpozitivnějších témat našich vzájemných vztahů. I proto jsme rádi, že ruská strana souhlasila s obnovením činnosti pracovní skupiny pro turismus v rámci MVK. Tato skupina by se měla sejít v předvečer MVK dne 5. 3. 2019.

Pracovali jste v soukromém sektoru celý svůj život, teprve v červnu loňského roku jste se poprvé stala političkou. Jak se cítíte v této roli? Liší se praxe od vašich předchozích představ o činnosti ministerstva? Vidíte potřebu změn v práci ministerstva? Jaké slabiny vidíte z tohoto postu v rozvoji průmyslu a obchodu v České republice?

Nabídku stát se ministryní průmyslu a obchodu jsem nejdřív odmítla, vzala jsem ji až na podruhé. Říkala jsem si, že bude dobré, aby se MPO zaměřilo víc na podnikatele, předtím neměli v čele spíš průmyslově než obchodně zaměřeného resortu nikoho svého. Přišla jsem ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, pracovala jsem v Hospodářské komoře, vím velmi dobře, s čím se podnikatelé potýkají. Chci mimo jiné snížit byrokracii firem s využitím moderních informačních technologií. Jde mi o funkční digitální ekonomiku. Tedy, aby lidé, tedy i podnikatelé, nemuseli obíhat úřady, neztráceli čas ve frontách, ale aby podnikali.

Více:

Český antimonopolní úřad potrestal obchodní řetězce tučnou pokutou. Proč?
Ruský obchodní zástupce: Pro české firmy je zajímavý Dálný východ
Nováková: Hledáte volnou wifinu? Tak si nestěžujte na drahá mobilní data
Babiš uvedl, že všichni mají zájem o obchod s Ruskem
Štítky:
Temelín, Severní proud 2, průmysl, byznys, obchod, atomová elektrárna, Marta Nováková, Denis Manturov, Česká republika, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář