09:49 25. května 2019
Komunistický politik, publicista a historik Josef Skála

Babiš v USA. Půjde Česko proti jaderné mocnosti?

ČR
Získat krátkou URL
Alena Novotná
231051

Český premiér Andrej Babiš zahájil návštěvu Spojených států. Zatím se nejede zostra. Až ve čtvrtek se v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Předseda české vlády má také v plánu návštěvu ústředí CIA.

Jde o ryze prestižní událost, bez jakéhokoli sarkasmu. Události, nebo spíš výroky, které Babišově návštěvě předcházely, jsou zneklidňující. Babiš s Trumpem nebudou jednat o dodávkách steaků do jídelen Agrofertu. Oba politici budou hovořit o vážných věcech týkajících se světové a české bezpečnosti.

Teď si vezměte tu shodu náhod. Koncem února bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v rozsáhlém rozhovoru bez skrupulí vyzval, že Česko musí zbrojit a ochranu od USA si zasloužit. Následně do Spojených států zamířil ministr zahraničí Tomáš Petříček. V tom samém měsíci zazněl výrok ministra obrany Lubomíra Metnara, že se v Česku může objevit americká základna. Teď je v USA premiér Babiš a bude hovořit s nekompromisním vyjednavačem Trumpem. Něco se chystá?

Co si myslí o slovech bývalého generálního štábu AČR a dalších souzvučných prohlášeních, se Sputnik zeptal známého komunistického politika, publicisty a historika Josefa Skály.

„Generál staví otázku z nohou na uši. Možná se za to i tiše červená. ‚Starost‘ o naši bezpečnost, o níž hovoří, formuluje 5. článek zakládající smlouvy NATO. V případě napadení kterékoli z členských zemí dává těm ostatním na ‚zvážení‘, čím a zda vůbec jí půjdou na pomoc. Nás, Čechy, vyškolily už ‚spojenecké záruky‘, jejichž literu tak úskočný jezuitismus nehyzdil. Ta s Francií podepsaná v polovině 30. let nás na papíře bránila nepoměrně víc. Mnichovský diktát však podepsala i Paříž a Londýn, na jehož pomoc se v Praze spoléhalo rovněž. Výzvami, že se Hitlerovi máme vzdát, nás bombardoval i Bílý dům. A hned po něm i latinskoamerické vlády, které mu zobaly z ruky. Beneš, náš tehdejší prezident, to vše cituje i ve svých memoárech," říká Skála.

Známý politik si také pokládá otázku, v čem že spočívá zájem o naší bezpečnost ze strany USA? „Snad v tom, že i nás vtahuje do svých agresí vedených na jiných kontinentech — a jen a jen v zájmu svých chamtivých ‚elit‘? Stojíme opravdu o krvavou pomstu, jež za to může udeřit i na českém území? Jaký má naše země zájem na konfrontaci, do níž nás USA zatahují proti jaderným mocnostem? Chceme být skutečně mezi prvními na ráně? Tím spíš dnes, kdy Amerika hodlá zbořit i smlouvu zakazující rakety krátkého a středního doletu? A vrátit je hlavně do Evropy, které to zkrátí šanci vyloučit falešný poplach jen na pár desítek vteřin? Máme si o riziko, že každá chyba ohrozí i nás, koledovat i harašením českých zbraní přímo na ruských hranicích? Prospěje to jen pár nicotným kariérám. Tím víc to ohrozí Českou republiku," míní.

Když jsme u toho harašení zbraní. Harašíme žalostným haraburdím. „Naše obranyschopnost je skutečně v žalostném stavu. Tak děravá nebyla za samostatné republiky ještě nikdy. Tu a tam nazve věci pravým jménem i naše generalita. Jednou oznámením, že by ubránila jen jeden kraj a maximálně měsíc. Jindy už mluví pouze o okresech a týdnech. Svět je v pohybu. Doba houstne. Stát neschopný ubránit vlastní území je suverénní jen na papíře. Trpět to dál skutečně už nelze. To ovšem předpokládá pravý opak politiky předepisované z Ameriky. My potřebujeme posílit vlastní obranyschopnost — a ne zaskakovat za předlužený americký fiskál tím, že se na zisky amerických zbrojovek složíme ze svých daní. A budeme utrácet za arzenál poptávaný jen válkami za ‚změnu režimů‘. V zemích, které neohrožují nás ani Ameriku, ale brání se proti jejímu predátorskému diktátu," říká expert.

Objevila se tu zvláštní souhra náhod, která bije do očí prostého čtenáře denního tisku. Šedivého výrok zazněl před cestou ministra zahraničí Petříčka do USA. Na spadnutí je setkání premiéra Babiše s americkým prezidentem Trumpem. Nevypadá to, jako kdyby se něco chystalo? Třeba rozmístění americké základny v ČR, jak naznačoval ministr obrany Metnar, nebo zběsilé zbrojení v Česku?

„Metnar měl zřejmě vypustit ‚pokusný balónek‘. Zpátečku zařadil už pár hodin nato. Zavřít krám musela už parta námezdních kolaborantů, která k nám pašovala americký radar. Tím víc to hrozí pozvánce pro celou cizí základnu za dnešní konstelace. Tedy tvář v tvář válečným magorům obkličujícím Rusko od Baltu až po Černé moře — a zhovadilostem ‚Majdanu‘, jenž se chce z bankrotu vylhat válkou, kterou postaví před hotovou věc i celé NATO. Cizí základna proti jaderné velmoci je z nápadů, jež u nás narazí napříč hodně širokým spektrem. U lidí, kteří si neamputovali čest a svědomí, už z úcty k památce Rusů, kteří za naši svobodu položili život. Za cizí základnu však nepůjde do ulic ani většina těch, kdo se v Americe ‚vidí‘. Kde se probudí pud sebezáchovy, tahá za kratší konec i opičí láska," myslí si Skála.

Politik považuje premiéra Babiše za virtuóza pragmatismu, který úspěšně větří většinové mínění. To není vše. „Čelit vnějším tlakům však není žádný med. Kde se jim odolat nepodaří, je z toho kolosální ostuda. Tak jako před pár dny, kdy se i z Prahy dostalo nejen ‚uznání‘, ale dokonce i ‚pozvání‘ postavě, která je venezuelským ‚prezidentem‘ ještě méně než kandidát poražený Milošem Zemanem. Ten trapas si odpustilo i Slovensko, které je ještě menší než my. Bizarní tahanice běží i v Americe. Prezident Trump se netají, že základny v Evropě jsou příliš drahý špás. Tím méně by měl prahnout po další tam, kde americká vojska nejsou. Zato ‚deep state‘ by rád okupoval celý svět. My ten střet nebudeme sledovat z hlediště. Řada protiválečných mítinků proběhne už v nejbližších dnech. Říkají si o ně i dvě kulatá výročí — 80 let od hitlerovské okupace a 20 let našeho členství v NATO," míní historik.

Když už padl název západní vojenské organizace, která z nějakého důvodu přežila studenou válku, zajímalo nás, v čem tkví přesvědčení některých českých politiků, že Rusko chce expandovat a obnovit hranice Sovětského svazu? Vždyť každý ví, že to neodpovídá skutečnosti a je to jen pouhá propaganda.

„Když nám Gorbačov a Bush nadělili ‚Maltu místo Jalty‘, nastal čas groteskního katechismu. Pánbíčka v něm hraje Amerika. Andílky a cherubíny její satelity. A ďáblovo plemeno náš někdejší východní spojenec. Říkanka je to pitomoučká. Nebýt dobových okolností, zfanfrní jen zoufale podměrečnou inteligenci. Oporu ovšem našla v obrazoborecké mánii spouštěné perestrojkou. Dějiny vlastní země zhanobila víc než všichni Pinocchiové studené války. Podrazila tím i každého, komu se lhaní o Rusku hnusí a neváhá s ním zkřížit kordy. V tu samou dobu však běžel i jarmark planých nadějí. Od Ameriky si slibovaly, že z nás udělá druhé Švýcarsko. A zvlášť štědře v něm nadělí těm, kdo k novému náboženství konvertují bez váhání a se vším všudy. Stalo se to ‚kádrovým kritériem‘ číslo jedna. I při volbě náměstka odštěpného závodu na výrobu houpacích koňů. V politice to platilo stonásob víc. Rodokmen, vedoucí právě sem, v ní tahá za delší konec dodnes," míní známý politik.

Skála upozorňuje, že sliby o kopii Švýcarska kvetoucí v české kotlině nikdo nesplnil. Amerika ji jaktěživ neměla ani v plánu. Skutečným libretem „Malty místo Jalty" byla i naše proměna v dojnou krávu. V cizině mizí více než šestina českého HDP. Přesně opačně, než to hlásalo nové náboženství, je to i v jiných směrech.

„Linie dělící bipolární svět se posunula až k ruským hranicím, nikoliv k Atlantiku. Válkám šířícím smrt a humanitární pohromy velí Washington, nikoliv Moskva. Katechismus, jenž té povodni spustil stavidla, to žene uličkou hanby. Politik nadaný osobní integritou by se omluvil a tiše vyklidil scénu. Z těch pár, co dokázali to druhé, se na to na poprvé nezmohl žádný. Oč víc je jako na dlani, že nové náboženství bylo nekalou reklamou, tím víc to jeho preláty táhne do kšeftu se strachem. Na věčné časy jim to nevydrží. Strašákům typu novičok trčí amatérský švindl jako sláma z lakýrek. Zatím šlo o horory simulované na hony od českých hranic. Teď ale virvál o ‚ruské hrozbě‘ leze na nepoměrně tenčí led. Rakety s doletem za pár minut, vracené Amerikou do Evropy, znásobí riziko jaderných hřibů masakrujících i české domovy. Kdo buduje i takový hazard, koleduje si o politické harakiri," říká historik.

Pana doktora jsme se zeptali na módu, která v Česku panuje. Různí politici rádi rozmýšlí o tak zvané ruské hrozbě. Co za tím stojí? Expert je přesvědčen, že vlastně nic. „Nehledejte v tom postoj, za nějž by se chlap i porval. Jsou to dostihy nicotných hochštaplerů. Umí jen slinit prst a chytat vítr. Až by nabyli dojmu, že to ponese pod vlajkou Koránu, klidně nás začnou strašit i vojenskou expanzí Vatikánu. Vstoupí-li nejstarší řemeslo do politiky, plení vkus, morálku i zdraví rozum. Tím těžší to mají čestné výjimky. Tím méně to mají vzdát," myslí si Josef Skála.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

„Zahraniční politiku má na starosti především premiér.“ Babiš zesměšnil Petříčka
Petříček chce do Prahy pozvat Putina. Babiš zatím o ničem neví
Babiš na Hradě mluvil se Zemanem o cestě za Trumpem
Štítky:
Josef Skála, jednání, NATO, Tomáš Petříček, Andrej Babiš, Donald Trump, Miloš Zeman, Česká republika, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář