14:30 16. června 2019
Václav Klaus mladší

Jakou otázku pokaždé Srbové pokládají Čechům a Slovákům ne? Postřehy Václava Klause ml.

CC BY 3.0 / TVNWOO / Václav Klaus ml.
ČR
Získat krátkou URL
131301

Český politik a poslanec Václav Klaus mladší se na portálu Novinky.cz vyjádřil k událostem uplynulého týdne. Zmínil především svou návštěvu Srbska a také to, jaké jsou dnes vztahy České republiky s touto zemí. Klausův pohled na věc si přečtěte v našem článku.

V samotném úvodu článku se politik zmiňuje, že předchozí týden strávil v Srbsku, kam odjel jako vedoucí delegace českého parlamentního výboru. V souvislosti s tím uvedl, jak je to dnes se vztahy ČR a Srbska, píše portál.

„Vztahy České republiky a Srbska se utěšeně rozvíjejí. Není takřka měsíc, aby do Bělehradu nezavítal nějaký český ministr, opačně to platí také. Česká republika podporuje rychlý vstup Srbska do EU,“ zaznělo v jeho článku.

Dále v článku se však rozpovídal i o historii těchto vztahů, které mají svou tradici již přes sto let. Podle Klause ml. totiž Češi pomáhali Srbům se základy jejich národního života, a to konkrétně v 19. století po stažení Osmanské říše z této části Balkánu.

„Chodili k nám studovat, neměli vyšší školy. Českých učitelů, architektů, stavitelů, vojenských specialistů, hudebníků … na jejichž pomoc Srbové vzpomínají, najdeme spoustu. Také lékařů. Například každý zná Rudolfa Jedličku, zakladatele péče o hendikepované děti v Českých zemích (Jedličkův ústav). (...) Byl také českým a slovanským vlastencem, který se zúčastnil Balkánských válek coby vojenský lékař – operující stovky zraněných srbských vojáků, za což dostal vysoké srbské státní vyznamenání,“ cituje portál politika.

Klaus junior také uvádí, že úspěšný boj Srbů o nezávislost byl vlastně jakousi velkou vzpruhou českých vlastenců za Rakouska-Uherska, kteří měli stejný cíl. Poukázal například i na to, že prezident Masaryk otíkal do emigrace se srbským pasem.

Ve svém článku se dotkl také významné události – první světové války. Tu Srbové označují jako Velká válka. A právě tento mezník v historii je určitým předělem, kdy se blízké vazby obou národů zpečetily krví.

„Stovky českých legionářů bojovaly a umíraly především v 1. Srbské dobrovolnické divizi, nasazené na Rumunsko-Bulharské frontě. (…) Mnoho českých dobrovolníků se rekrutovalo i ze zajatců armády Rakousko-Uherska na srbské frontě. (…),“ uvádí politik.

Dle jeho názoru byl první světová válka pro Srby skutečnou demografickou katastrofou, v níž zemřela skoro polovina mužů a také třetina celého národa.

A Klaus pokračoval i dál: „Království Srbů, Chorvatů a Slovinců je pak první zemí světa, která uznává Českou prozatímní vládu v říjnu 1918.“

V článku uvádí, že vztahy prezidenta Masaryka a krále Alexandra byly nadstandardní. Stejně tak nadstandardní byly i vztahy obou našich zemí (tzv. Malá dohoda), a to až do roku 1939, kdy Československo přestává existovat.

Vzpomíná také na českou ambasádu v zemi, která je tou nejhonosnější ambasádou v Bělehradě.

„Československý dům, založený v Bělehradě roku 1928 při oslavách 10 let republiky, je i významným místem historie. Po napadení Polska zůstala tzv. Balkánská cesta jedinou únikovou cestou pro řadu českých vojáků, antifašistů a jejich rodin. Dům byl přeměněn na noclehárnu a lidé zde čekali na udělení francouzských víz na další cestu. Zásluhou zejména Dr. Lípy a majora Františka Hiekeho vzniká v Bělehradě něco jako Československé velvyslanectví v ilegalitě. Honosná budova bývalého československého velvyslanectví je místem podpisu kapitulace Jugoslávie,“ píše Klaus.

Klaus mladší nevynechal ani rok 1968, který hraje v historii velkou roli. V této souvislosti připomíná, že i tehdy stáli Srbové na české straně. Zároveň dodává, že netuším, kde a proč jsme stáli my v době jugoslávské občanské války, která jistě neměla viníka jen na jedné straně konfliktu.

„Podpora části našich politických špiček v roce 1999 bojovým náletům, ničení srbských mostů, fabrik, nemocnic, škol. Stovkám civilních obětí a následnému odtržení a uznání Kosova – je něco, co jsem nechápal před dvaceti lety (a demonstroval tehdy coby mladý učitel) a nechápu to ani dnes,“ dodal.

V této souvislosti připomněl Slováky, kteří se tak nezachovali:

„Slováci to neudělali (uznání Kosova) a nejsou o nic méně „prozápadní“ než my, ani jim za to nikdo nic neudělal. Nemusí pak ale ve skoro každém hovoru (na ulici, v hospodě …) v Srbsku dostávat tuhle otázku. Proč vy Češi? Zrovna vy? Kdyby nikdo další, ale vy Češi? Proč?“

Závěrem pak ironicky poznamenal, že odpověď na tuto otázku budou znát dozajista „předsedové některých českých stran s jejich mediálními hnojomety“.

Více:

S Babišem se nesmíte stýkat, s ním taky ... Klaus ml. se opřel do nové politické módy v ČR
Zakladatelka strany: Klaus ml. si v politice najde své místo. A ODS už nebude slyšet vůbec
Klaus mladší se vysmál protestujícím studentkám v Srbsku a znovu pobouřil český internet
Štítky:
delegace, EU, přátelství, boj, podpora, První světová válka, historie, vztahy, vzájemné vztahy, Česká republika, Srbsko, Václav Klaus mladší
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář