08:18 19. listopadu 2019

Soud v USA uznal, že má glyfosát podíl na vzniku rakoviny u mužů. Jak to ovlivní Česko?

© AFP 2019 / Philippe Huguen
ČR
Získat krátkou URL
2529
Sledujte nás na

Minulý týden se v americkém tisku znovu objevil název kontroverzního herbicidu glyfosátu, známého také jako Roundup. Federální soud se postavil na stranu farmáře, který glyfosát přes 30 let využíval, a uznal, že mu tento přípravek částečně způsobil rakovinu lymfatického systému. Ovlivní tento případ rozhodování České republiky a Evropské komise, která znovu schválila používání daného přípravku až do roku 2022?

V USA se od roku 2018 jedná již o druhý takový případ, v němž soud rozhodl kladně. Diskuze o glyfosátu se však vedou poměrně dlouho. Na severoamerickém kontinentu už také delší dobu pokračuje boj proti využívání této chemické látky. Proti rozhodnutí Health Canada o využívání glyfosátu po dobu dalších 15 let se například několikrát odvolávali Přátelé Země (Friends of Earth) a další organizace. Těm státní úřad Kanady odmítl provést nezávislý výzkum o bezpečnosti herbicidu. Podle kanadského portálu National Observer bylo v letech 2016–2017, kdy se rozhodovalo o dalším využití glyfosátu, v Kanadě zaznamenáno celkem 68 „vážných případů“ od žalobců, kteří spojovali vznik rakoviny s kontaktem s glyfosátem.

Tento herbicid původně objevil jeden vědec a následně byl uveden na trh společnosti Monsanto, kterou nyní vlastní německá společnost Bayern. Stalo se tak v roce 1974 a přípravek vystupoval pod názvem Roundup. Jedná se o univerzální herbicid, který dokáže vyhubit plevel. Jeho chemickým základem je fosfor. Používá se po sklizni na polích se zemědělskými plodinami. Jeho charakteristickým rysem je to, že účinkuje u aktivně rostoucích rostlin.

O toxicitě glyfosátu hovořila řada evropských studií z roku 2013 až 2015. Nejvýznamnější však byla studie z roku 2015, kterou realizovala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. Světová zdravotnická organizace klasifikovala glyfosát jako látku „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“ (kategorie 2A). Těmto studiím však oponují výsledky studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a americké Agentury pro ochranu životního prostředí. V těch se totiž riziko nádorových onemocnění jen zmiňuje a uvádí se, že Roundup pravděpodobně není toxický. A jaký názor na používání glyfosátu mají odborníci ze Zemědělského svazu ČR?

Glyfosát v České republice

Ing. Vladimír Pícha, který je mluvčím Zemědělského svazu ČR, okomentoval pro Sputnik soudní případ z USA i zmíněné studie. Pícha uvedl, že citovanou studii nelze ověřit. „Pokud se jedná o studii z roku 2015, nikdo ji nepotvrdil. Když ji chtěli ověřit, tak to nevyšlo, protože se zjistilo, že vycházela ze špatných postupů,“ prozradil odborník.

O použití glyfosátu v zemědělství se rozhoduje na evropské a národní úrovni. Dne 12. prosince 2017 obnovila Evropská komise používání glyfosátu na dobu 5 let. Konec platnosti tohoto nařízení je stanoven na 15. prosince 2022. Tři roky před vypršením schválení (do 15. prosince 2019) budou muset společnosti, které si přejí zachovat schválení glyfosátu, podat žádost o jeho obnovu. Tomuto schválení musí předcházet pravidelné přezkoumání a vědecké posouzení členským státem.

Dobrou zprávou je, že členské země EU mají ve vlastní zemi pravomoc regulovat používání glyfosátu. V roce 2017 pro další využívání glyfosátu v zemědělství hlasovalo 18 států, včetně České republiky, Německa a Velké Británie. Proti využívání této chemické látky se vyslovilo celkem 9 zemí, a to převážně z jižní Evropy. Patřila k nim i Francie, která glyfosát na svém území dokonce hodlá zcela zakázat.

V minulém roce ministr zemědělství Miroslav Toman navrhl změnu pravidel pro používání této chemikálie. Od 1. ledna roku 2019 tedy platí, že se omezí plošné používání glyfosátu a zemědělci nebudou moci používat přípravky s obsahem glyfosátu k urychlení dozrávání (desikaci) řady plodin.

Důvody pro použití Roundupu

Podle Ing. Píchy by výsledek soudního sporu z USA mohl ovlivnit rozhodování EK jen na základě posouzení vědeckých podkladů: „Záleží, čím se bude komise řídit. Pokud se bude řídit vědeckými studiemi, tak rozhodnutí musí být stejné jako doteď: žádná vědecká studie zatím hodnověrně neprokázala souvislost mezi glyfosátem a rakovinou.“

Podle odborníka se jedná o účinný herbicid, který je schopen vyřešit řadu problémů zemědělců. A jeho nahrazení by vyžadovalo použití několika různých herbicidů pro různé rostliny. „Ostatní herbicidy účinkují úplně stejně, mají jen trochu jiný průběh. Pokud budeme chtít nahradit glyfosát, musíme využívat jeden herbicid na jednoděložné plevele, další herbicid na dvouděložné plevele, třetí herbicid na další plevele. Budeme muset používat daleko víc látek a tato zátěž bude daleko větší,“ vysvětlil odborník. K tomu Pícha dodal, že samozřejmě existují účinné látky, kteří mají podobný účinek, ale také mají prakticky totožný dopad. „To znamená, že jsou relativně bezpečné. Je to i v zájmu výrobců a uživatelů,“ dodal expert.

Navíc podle Píchy v případě, že se Roundup používá správně a podle návodu, nemůže žádný problém vzniknout. Dále to Vladimír Pícha okomentoval následujícím způsobem: „Pokud se používá tak, jak má, tedy ve správném množství a správným postupem, tak je bezpečnější než řada jiných chemických látek, které se běžně používají. A omezovat ho zrovna v zemědělství, kdy jsou lidi, kteří jsou proškolení na jeho používání, aby si vlastně likvidovali svůj vlastní výrobní prostředek, není moc rozumné. Je to však volně dostupný prostředek, který používá i laik. Pokud ho používá v rozporu s doporučením, tak pak napáchá škody.“

Vhodná alternativa

Ing. Lenka Veselá ze sdružení pro ekologii a zemědělství AREA VIVA prosazuje ekologické zemědělství a také odlišný pohled na vedení zemědělství. Podle ní může být jakákoliv chemie pro zdraví škodlivá. Myslí si, že v zemědělství se dají v boji proti plevelům prosazovat klasické strojové metody. Trvalá náhrada herbicidů však dle jejího názoru bude složitá. „Jsem zastánce ekologického zemědělství a nepoužívání jedu vůbec. Alternativy existují, ale nepropagujeme je v podobě chemických přípravků, ale agrotechnikou,“ řekla Veselá.

Ministerstvo zemědělství České republiky podporuje ekologické zemědělství národními dotacemi i Programem rozvoje venkova. I když má ekologické zemědělství extenzivní charakter, umožňuje nezatěžovat životní prostředí agrochemickými látkami. Podle portálu ministerstva zemědělství eagri.cz má navíc ekologické zemědělství sociální rozměr a přispívá k zaměstnanosti v ekonomicky i geograficky okrajových regionech a zachovává tradiční ráz krajiny.

Příkladem pro Českou republiku může být například rozhodnutí Francie o zákazu prodeje jednoho z druhu glyfosátu, Roundup Pro 360. Zákaz byl přijat soudem v polovině ledna letošního roku, a to z důvodu, že regulační orgán (Francouzská agentura pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSES) při svém rozhodování nezohlednil obavy ohledně bezpečnosti herbicidu. Navzdory tomu, že EK používání glyfosátu schválila, francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že jeho používání ve Francii zakáže až do roku 2021.

Podle portálu pro-bio.cz je další alternativou pro používání glyfosátu způsob orby a střídání plodin. Portál uvedl, že na veřejných prostranstvích lze plevel odstraňovat mechanicky nebo speciálním zařízením s horkou vodou, párou nebo horkým vzduchem. Vlastní alternativu navrhuje také Francie spolu s Belgií a Itálií.

Portál politico.eu informoval o tom, že tyto tři země společně usilují o vývoj alternativního herbicidu. Ten má být založen na kyselině pelargonové, která je obsažena v mnoha rostlinách. Výrobcem je údajně firma Jade se sídlem ve francouzském městě Bordeaux, která má exkluzivní distribuční smlouvu s italskou chemickou společností Novamont.

Závěrem

Lenka Veselá navíc Sputniku vysvětlila také svůj pohled na důvody, proč zachovat využívání Roundupu na globální úrovni. Podle ní jde o zájem velkých společností ohledně utajování kompletních informací o působení tohoto herbicidu.

„Lobby korporace Bayern se vždycky snaží svoje zájmy určitým způsobem hájit. A tady se právě naráží na takový problém. Vyhrožuje zemědělcům, kteří si stěžují na následky využívání totálních herbicidů. Problém není v tom, že vláda (glyfosát, pozn. red.) zakazovala nebo nepodporovala. Ze strany producentů herbicidů je spíše zájem o to, aby se nevědělo o škodlivých účincích,“ uvedla v závěru svého komentáře Veselá.

I když glyfosáty na první pohled zemědělcům šetří čas a peníze, stále častěji jsme svědky případů nádorových onemocnění, především pak v Severní Americe. Údaje o takových onemocněních však v Evropě nejsou aktuálně k dispozici. Důvěryhodné studie o vlivu glyfosátu na obyvatelstvo navíc vyžadují značné finanční, časové a vědecké investice. Otázkou tak zůstává, v čím zájmu se provádí a kdo do nich investuje. Pokud ale dostáváme varovné signály, je na čase se zamyslet nad využíváním těchto chemikálií a být opatrnější při nakupování zemědělských výrobků.  

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce  

Více:

Ministr zemědělství Toman: Česko začne testovat veškeré maso dovezené z Polska
To se týká všech! Odborníci odhalili nebezpečí nejpopulárnějších léků
Peníze přes oceán. Proč Kanada poskytne Ukrajině pomoc ve výši až 24 milionů dolarů?
Don Corleone by se divil: spiknutí lékařů a farmaceutů
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář