Widgets Magazine
21:11 15. října 2019
Linda Kamarádová a marmeláda její výroby

MarmeLinda. Češka opustila finančnictví, aby se stala marmeládovou královnou

© Sputnik / Vladimír Franta
ČR
Získat krátkou URL
4361
Sledujte nás na

Pracovní náplň ve finančnictví nebyla tak kreativní, jak si představovala – „Člověk byl pořád soustředěn, málo spal. Dostavila se únava a vyčerpání.“ Rozhodla se situaci rozseknout. Zařídila se pro sebe, rozjela vlastní firmu – „Než sloužit jinému korporátu, radši investovala do sebe.“ Říká pro Sputnik Linda Kamarádová, majitelka firmy MarmeLinda.

„Češi mají konzervativní chuť. Pořád hodně dají na jahodový džem namazaný na klasický chléb Šumava. Nyní už ale dokáží rozlišovat nejen mezi dobrými a špatnými víny, ale i mezi kvalitou různých marmelád a džemů.“

(Linda Bezusová Kamarádová)

„Dříve jsem šla z jedné finanční instituce do druhé – banky, pojišťovny, stavební spořitelny… Teď, když vařím marmelády, cítím, že jsem více sama sebou. Korporát byl místem bez duše […] řada lidí si tam stále na něco hraje, dotyční pak vypadají uměle.“

(Linda Bezusová Kamarádová)

„Zákazníci někdy nevědí, že když si sami uvaří marmeládu doma, díky přidání průmyslově vyráběných želírovacích přípravků si v podstatě vyrobí něco, co se ve výsledku neliší od průmyslově vyráběných marmelád ve velkém. Je pak těžké mluvit o zdravém životním stylu.“

(Linda Bezusová Kamarádová)

Jak jste se dostala k marmeládám?

Kamarádová: K marmeládám mě přivedla náhoda a jeden článek v novinách; snad i souhra toho, že v práci to neprobíhalo tak, jak jsem si představovala. Byla jsem energická, přemýšlela jsem, jak využít potenciál. Tyto skutečnosti mě přivedly k vaření marmelád. Předpokládala jsem, že budu sobotu dopoledne trávit na trhu, že to bude takový malý lehký koníček, na pár hodin týdně, že tím zkrátka vyplním nějaký ten volný čas.

Máte manžela, rodinu, děti… Jak vás napadlo, že člověk unikne z obvyklých zaměstnání a začne vařit marmeládu, a tím se živit?

Původní záměr měl být koníček. Původně jsem vše dělala souběžně se zaměstnáním. Po práci, po obstarání rodiny, jsem začala vymýšlet různé recepty, začala jsem doma něco vařit. Nebylo to jen tak z leknutí, protože když něco dělám, manžel mi do toho mluví, takže všechno bylo po vzájemné dohodě. Spočítali jsme si projekt, sestavili plán. Pak jsem objednala paletu sklenic a asi dvě stě kilogramů hrušek, a to byl takový malý začátek. Vlastně jsem do toho skočila rovnýma nohama, bylo to nezvratné, ještě jsem netušila, co dělám. Rozjezd trval asi tři roky, věnovala jsem se nové činnosti stále více, v hlavní práci to šlo mezitím od desíti k pěti. Upřímně než zase vlézt do jiného korporátu, to raději vypiplat své dítě, v tomto případě vlastní firmu. Pořád jsem si říkala, že to zkusím, případně toho zas nechám.

Linda Kamarádová
© Sputnik / Vladimír Franta
Linda Kamarádová

Co vás teď při současné činnosti nejvíce baví, naplňuje, resp. v porovnání s dřívějšími zaměstnáními…?

Předtím jsem střídala různé finanční instituce, banky, pojišťovny, stavební spořitelny. Nyní mám pocit, že jsem sama sebou. Korporát, kde jsem dříve pracovala, je místem bez duše: jsou tam dlouhé chodby s kuchyňkami, kde se potkávají lidé, kteří se tváří, že jsou vaši kamarádi. Ne vždy tomu tak úplně je. Řada lidí si tam na něco stále hraje. Ve výsledku pak dotyční vypadají uměle. Nebyl to příjemný svět, každý den se usmívat na lidi jen proto, že s nimi trávíte 8 hodin denně. Změna činnosti – to je příběh o obrodě duše, příběh o mně.

MarmeLinda. Češka opustila finančnictví, aby se stala marmeládovou královnou

Finančnictví je prý tak vysilující, protože bankéř, ve větší míře pak zprostředkovatel, – ti přece veskrze nekontrolují stoprocentně svůj produkt, jak by možná chtěli. Může to vést až k pracovnímu tzv. vyhoření. Hrozí něco takového vám? Jistě jste teď v daleko větší míře „paní“ své situace?

Když pracujete ve finanční sféře, je to náročné na pozornost, jde tam v první řadě o peníze, přičemž o nemalé. Pracujete s penězi, které nejsou vaše. Pod rukama se vám kutálí všechny ty nuly, které vám neříkají pane. Zde kontroluji každý jeden kousek ovoce. Produkt mám plně pod kontrolou, po celou dobu jeho cesty k zákazníkovi. Znám příběh každé skleničky, někdy i kupujícího. Mnoho zákazníků se stalo mými přáteli, kde přátelství je přátelstvím. Takové vztahy jsou přirozené a radostnější.

Nyní stylový dotaz – čím se liší marmeláda od džemu?

Podle evropské legislativy je marmeláda zavařenina, která musí obsahovat určitý podíl citrusových plodů (pomeranče, citrusy). Džem je cokoli jiného – klasická jahoda, angrešt, mango, to jsou džemy, jedno ať pasírované či s kousky. Jde spíše o podíl cukru, takže pak jde o extra džem, džem, případně méně sladký džem, ovocnou pomazánku (směs, barviva aj.).

Fotografie Lindy Kamarádové
© Sputnik / Vladimír Franta
Fotografie Lindy Kamarádové

Je český jazýček schopen rozlišit všechny modifikace základního provedení?

Když chce. Pokud se zákazník věnuje svému zdraví, když mu záleží na tom, co jí, co konzumuje. Pak je schopen to rozlišit. Je to stejné, jako jsme se naučili rozlišovat mezi dobrými a špatnými víny. V průmyslových marmeládách jsou přidané látky, které já nepoužívám. Když mi klienti říkají, že si vaří marmeládu sami, ptám se jich, co do ní přidali kromě ovoce a cukru. Součástí různých přípravků k zavařování jsou například odpěňovače. Většinou se pak ptám, zda si přečetli složení. Dostávám odpověď, že nepřečetli. Zákazník pak vlastně zjistí, že vyrobí-li si doma sám marmeládu, může se stát, že se nebude lišit od těch průmyslově vyráběných marmelád ve velkém. Malovýroba má hlavně ale výhodu v tom, že díky kvalitě ovoce nemusíte zneužívat činidla, zpomalující hnilobné procesy. Problém průmyslových marmelád je především v tom, že marmelády musí mít pořád stejnou chuť a barvu. Nevím, kdo je schopen zaručit, že jahoda, z níž džem sestává, pokaždé vyroste zcela identická… Ať se snažíte sebevíce, v poctivé výrobně nemůžete mít vždy úplně stejnou várku. Každá je přece jiná.

Češi mají prý konzervativní chutě…

Je to tak, hodně se prodává jahodový džem, v těsném závěsu je meruňkový. Už se ale do těsného závěsu dostávají právě pomeranče, které jsou na chuť náročnější. Je to jako s vínem. Od meruňky jsem se posunula k pomeranči, k marmeládě, kde je to pro mě zajímavější. 

Ambaláž – sklo je tuzemské?

Vybrala jsem si design sklenic, sklo je rakouské. Lepím na ně nálepky, protože papírová etiketa už nestačila. Šestihranné sklenice mám zálohované. Když si někdo koupí „šestihranku“, pokud ji přinese zpátky, ušetří svou peněženku, zachová se ekologicky.

Kde se nacházíte v Praze? Chodí sem hodně lidí? Plánujete rozšířit výrobu?

Na Folimance nedaleko Nuselského mostu. Hledala jsem klidné místo. Nechodí sem hodně lidí. Potřebovala jsem zvládnout prodej v jedné osobě. Nechci mít zaměstnance. Při výrobě nechci být navíc rušena. Na druhou stranu se sem dá přijet autem. Tohle místo je pro vyzvednutí objednávky z e-shopu ideální. Rozšíření výroby? To by znamenalo nábor zaměstnanců, což provází určité předvídatelné problémy. Musela bych v tu chvíli přitvrdit, někoho pořád hlídat, potažmo být třeba nepříjemná, pokud by něco neklapalo tak, jak má. To radši upřednostním milý a sladký svět marmelád, který mám teď.

Jak se vám existuje ve stínu řetězců? Jak správně konzumovat džemy a marmelády?

Těžce i lehce současně – ale jak už jsem říkala, znám každou skleničku, zákazník to ví. Když si otevře kvalitní marmeládu, je to důvod, zastavit se zde u nás pro novou. Jak konzumovat? K citrusovým příchutím doporučují bílý toust. Jsou marmelády vhodné na palačinky, na vdolky, do jogurtů… Pomerančová varianta se hodí k tvrdším sýrům: parmezánům, pecorinům. Hrušková, fíková se zase snoubí třeba se sýry jako camembert, brie…

Děkujeme za rozhovor, ať se daří v podnikání.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Mrkev, brambory, zavařeniny, dýka: co Lukašenko daroval cizincům
Krása, ktorú musíte vidieť: mladá Slovenka vás prekvapí (FOTO)
Po jakém jídle se stýská Rusům, když jsou daleko od vlasti
Štítky:
džem, marmeláda, Praha, Česká republika, potraviny, jídlo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář