03:10 14. prosince 2019
Dívka v klinice

Co najdete v německých blázincích, ale v českých ne

© Depositphotos / Brill
ČR
Získat krátkou URL
7103
Sledujte nás na

Ušlechtilý obor oborů, neurologie, nestojí na místě. V dobách starověku šlo vždy o trepanaci (otevření) lebky a o vypuštění zlých duchů ven (v Čechách 9. století). Dříve probíhalo vyšetření mozku invazivní cestou. V moderní době zažíváme luxus současných zobrazovacích metod. Pro srovnání vám popíšeme jednu metodu „starou“ a „novou“.

Kudy kráčí (česká) neurologie a její vyšetřovací metody? Medicína už není kovařina. Vyšetření bolet nemusí (Lumbální punkce bolet může, zobrazovací metody ne).

Poznámka: Protože změny v mozku mohou vykazovat určité psychiatrické příznaky, dané téma jsme konzultovali s MUDr. Ivanem Davidem, psychiatrem, CSc. Další informace nám poskytli na Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Škála vyšetření a zobrazovacích metod je samozřejmě širší. Pro zajímavost zde uvádíme snad již obsoletní, pro pacienty jistě „nezapomenutelnou“ metodu PEG.

Do mozku se dá podívat. Ale proč? Hlavně jak? Jak přitom nezabít pacienta…

Nejpozoruhodnějším lidským orgánem je určitě mozek. Odpovídá za celkový chod těla, za naše duševní zdraví, sebeprožívání, za integritu vlastního já („self“). Od jistých dob lze lidské tělo zkoumat. Tou nejstarší cestou je rituální zákrok trepanace. Pro pacienta je tato metoda nejdrastičtější a nese i riziko určitého poškození. Ve starověku (i později) se otevíraly lidem lebky. Pokud pacient trpěl zvýšeným nitrolebním tlakem, není překvapující, že se tato metoda (spíše léčby než vyšetření) mohla vyplatit. Bylo v tom však více štěstí než rozumu. Velkou revoluci do medicíny vnesly tzv. zobrazovací metody. Tou asi nejznámější je aplikace paprsků X vynálezce Wilhelma Röntgena. V kombinaci s počítači je rentgen významným zdrojem informací o zdravotním stavu pacienta. Důležitou otázkou pak bylo, co s výsledky vyšetření. Jak je interpretovat? Jak na jejich základě léčit… Správné pochopení problému (příčiny nemoci) je i základem úspěšné léčby. Proto je důležité vědět, jak mozek vypadá. Nabízí se také varianta, že by možná vstup do politiky měl být provázen doložením CT hlavy. (viz videa na YouTube Dr. Sergeje Saveljeva). Politiky by to dnes ani nebolelo… Saveljev říká, že to dnes neradi slyší, ale schopnosti člověka jsou dány strukturou jeho mozku.

Všemi obávaná pneumoencefalografie (PEG – zobrazovací metoda užívaná i v psychiatrii)

Potíž je v tom, že za časů dřívější medicíny vynález rentgenu sám o sobě nestačil a muselo se mu pomoci. Bylo třeba vytvořit takové prostředí, aby objekt zobrazení nabyl kontrastu. Jednou z cest zvýšení kontrastu byla diagnostická insuflace, tedy zavedení plynu do tělní dutiny. Hovoříme-li o mozku, pak mělo vyšetření zajímavý průběh: nejprve se odvedl mozkomíšní mok z hlavy pacienta pomocí lumbální punkce („vpich jehly do páteřního kanálu“) nebo pomocí subokcipitální punkce („vpich do mezi lebku a obratel v týlní oblasti“). Místo uniklého likvoru se vháněl vzduch, který páteřním kanálem stoupal do hlavy pacienta. Mozkové komory se daly naplnit vzduchem i přes trepanovanou lebku, což je ještě primitivní způsob z doby, než se začala používat metoda PEG pomocí punkcí. Rentgenový obraz za použití insuflace („nafouknutí“) nicméně získal požadovaný kontrast. Bylo možné s větší přesností zobrazit mozkové komory.

Postpunkční syndrom. Pacienti kdysi mohli dostat i epileptické záchvaty…

Metoda PEG byla používána od roku 1918, používala se do konce 70. let 20. století. Pracovnice jednoho radiologického oddělení v Brně nám potvrdila, že i když je v oboru už 30 let, na použití PEG si prakticky nevzpomíná. PEG byla poměrně drastickou metodou a obvykle se u jednoho pacienta neopakovala vícekrát. Ve filmu Exorcista (1973) herečka Linda Blairová hraje postavu Regan, která podstupuje vyšetření pomocí PEG. Dnes už se od této metody prakticky opustilo, byla vystřídána moderními metodami počítačové tomografie CT či magnetické rezonance MRI. Obě metody jsou šetrné, neinvazivní. Bell, White a Mellick v článku Následky pneumoencefalografie (Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry, 1973, 36, 146-151) uvádějí, že po vyšetření PEG mělo 78 % pacientů bolesti hlavy, 34 % trpělo pocitem napětí, strnulost šíje se říkalo příznaku zánětu mozkových blan, 38 % mělo horečku, 34 % zvracelo, 74 % mělo zvýšený srdeční rytmus, 18 % uvedlo změnu vědomí (zmatenost) a 30 % neurologické abnormality. Pacienti zůstávali v nemocnici na pozorování. Když vás dnes proskenují pomocí CT či MRI, můžete jít zase hned domů. Autoři uvádí, že následkem takového vyšetření PEG mohly být také snížené kognitivní funkce pacienta, ale i epileptické projevy. Jinými slovy velmi pěkné vyšetření před případnou operací… Naštěstí je dnes řada věcí jinak. 

Němečtí blázni mají pro své šílenství fotku z CT. Čeští blázni jsou jen blázni bez fotky…

Podle MUDr. Davida v německých psychiatrických nemocnicích naleznete přístroje pro CT vyšetření mozku, nebo i magnetickou rezonanci MRI. MUDr. Ivan David říká, že v ČR, nikde takovéto zobrazovací metody v psychiatrických nemocnicích nemají. Pojišťovna by to nehradila. Dnes je prý jasné, že řada psychiatrických abnormalit má svou příčinu ve změněné struktuře mozku, kterou moderní sofistikované přístroje již umí odhalit. Bylo by škoda nevyužít všech nabízejících se možností, zvláště pak, jsou-li šetrné k pacientovi. A jestli bylo v historii neurologie ještě něco ohavnějšího než PEG, pak byla, lobotomie. O té ale někdy příště. 

Aforismus na závěr: Nenechte si nikým udělat díru do hlavy. Jsme moderní a takové jsou i naše technologie.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Bylo odhaleno hlavní tajemství mozku
Vědci zjistili neobvyklé spojení mezi obezitou a „scvrkáváním“ mozku
Vědec: Rádiové záření mobilních telefonů vyvolává agresivní formu rakoviny mozku (VIDEO)
Vědci objevili rychlejší opotřebení mužského mozku
Štítky:
psychiatrie, Ivan David, medicína, mozek, zdraví
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář