15:21 16. července 2020
ČR
Získat krátkou URL
879
Sledujte nás na

Portál Novinky.cz informoval o tom, že se vědci z Akademie věd ČR budou podílet na zajímavém projektu. Jejich úkolem totiž bude sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena. Daná družice by přitom do vesmíru měla zamířit v roce 2031. Pracovníci astronomického ústavu se pak dále zapojí i do výzkumu černých děr, temné hmoty nebo vzniku galaxií a galaktických kup.

Na portálu se uvádí, že projekt, kterého se čeští astronomové a fyzikové stanou součástí, spadá pod Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). A podle všeho má být jedním z pilířů moderní astronomie.

Přístrojem, na jehož sestavení budou vědci pracovat, je hlavní rentgenový detektor (X-IFU) s velkou „vesmírnou laboratoří“, stejně jako vesmírný dalekohled Athena.

„Jedná se o stovky kilogramů těžké zařízení, na kosmické poměry obrovský přístroj, zřejmě nejsložitější, jaký kdy ESA vyvíjela,“ vysvětlil Jan Souček, jeden z vedoucích českého týmu z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. „K tomuto systému budeme vyvíjet něco, co by se dalo přirovnat k řídicí jednotce v automobilu,“ dodal.

Uvádí se, že úkolem modulu Remote Terminal Unit je monitorovat správnou funkci a provozní parametry některých částí detektoru.

„Bude regulovat chladicí systém či ovládat a nastavovat parametry elektroniky, zodpovědné za vyčítání obrazu z detektoru. K jeho funkcím patří i další servisní úkony, například po startu družice otevře dveře detektoru,“ popsal Souček.

Proč byla účast v projektu nabídnuta právě ČR?

Českým vědcům bylo nabídnuto, aby se podíleli na tomto prestižním projektu zejména proto, že mají dobré renomé v oblasti modelování záření v silném gravitačním poli a při vysokých rychlostech.

„Máme zázemí v oblasti teorie, popisující, jak záření z okolí černých děr vypadá. Vytváříme teoretické modely, které pak uplatňujeme při zpracování rentgenových pozorování,“ uvádí Jiří Svoboda, šéf výzkumného týmu z astronomického ústavu.

Jednou z podmínek plnohodnotné účasti v konsorciu bylo zajištění hardwarového příspěvku k vybudování detektoru. Uvádí se, že země, která přispěje svým hardwarem a stane se členem konsorcia, bude následně moct spolurozhodovat o tom, co přesně by měl detektor pozorovat.

Na zmiňovaném projektu se podílí celkem třináct evropských zemí, přičemž jejich práci koordinuje vědecký tým z Francie z laboratoře IRAP v Toulouse, a to za podpory francouzské kosmické agentury CNES.

Rok 2031 jako důležitý mezník

Jak již bylo řečeno, mise Athena má být zahájena v roce 2031. Vědci od něj očekávají hodně, včetně zmiňovaného výzkumu černých děr.

„Athena by nám mohla pomoci odhalit, jak černé díry vznikají. Její citlivý rentgenový detektor dokáže zachytit i mnohem slabší zdroje rentgenového záření, a tudíž pozorovat i mnohem vzdálenější objekty. Pomůže nám také odhalit, jak vznikaly velké struktury hmoty, které ve vesmíru pozorujeme – tedy jak se formují galaxie do galaktických kup, které pak vytvářejí kosmické pavučiny,“ tvrdí Svoboda.

Výzkum černých děr má již v astronomickém ústavu jistou tradici. Ten se jimi totiž zabývá v oblasti teoretického bádání i prostřednictvím současné rentgenové družice Evropské vesmírné agentury XMM-Newton.

Projekt Athena je sice zatím na úplném začátku, ale v dalších třech letech budou čeští vědci specifikovat funkce a technické vlastnosti řídicí jednotky a její interakci s ostatními součástmi přístroje.

Více:

Astronomové dokázali, že se blízko Země nachází černá díra
„Bude se to podobat procesu usínání.” Propad do černé díry ve 13 bodech
Vědci se podělili o první snímky černé díry. Zajímá vás, jak vypadá?
Štítky:
temná hmota, galaxie, ESA, Akademie věd České republiky, Česká akademie věd, družice, projekt, Česká republika, výzkum, vesmír, černá díra
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář