Widgets Magazine
18:05 22. září 2019
Česká vlajka v EU. Ilustrační foto

Česko má nejtvrdší azylovou politiku v EU. Loni zamítlo devět žádostí z deseti

© Depositphotos / Viperagp
ČR
Získat krátkou URL
16470
Sledujte nás na

Podle nových údajů Eurostatu je v celé EU šance na získání azylu či doplňkové ochrany třikrát vyšší než v Česku. Například ve Švýcarsku, i když není členem EU, byl poměr opačný. Devět z deseti žadatelů o azyl uspělo. Zájemců je tam přitom desetkrát víc než u nás.

Co se týče celkových počtů, v Německu měli žadatelé o azyl úspěšnost 42 procent, ve Francii a v Itálii 28 a 32 procent. Celkově státy Evropské unie v roce 2018 zpracovaly 582 tisíc žádostí o azyl a 217 tisíc z nich skončilo pozitivním rozhodnutím, tedy udělením azylu nebo doplňkové ochrany, uvádí se v dokumentu.

České úřady rozhodly ve 1385 případech, azyl nebo doplňkovou ochranu udělily 155 lidem, tedy patnácti žadatelům na milion obyvatel. Sousední Rakousko ve stejném období přijalo 2 345 běženců na milion obyvatel, tedy nejvíce z celé EU.

„V EU v roce 2018 podali nejvíce žádostí občané Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Tato skladba odpovídá žádostem podaným především v Německu, Řecku, ale také ve Francii,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Vysoké procento zamítnutých žádostí je podle něj důsledkem toho, že v České republice je ve srovnání se zbytkem EU vyšší podíl žadatelů z Ukrajiny (loni 418, tj. 25 %), z Gruzie (169, tj. 10 %), z Kuby (154, tj. 9 %) a Arménie (117, tj. 7 %).

Dodal také, že řada žadatelů sice podala žádost o mezinárodní ochranu u nás, ale dále cestují do zemí západní Evropy.

„V roce 2018 se objevovaly případy občanů Kuby a Arménie, kteří podávali své žádosti v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, aby mohli dále cestovat do EU. Jako opatření proti tomuto zneužívání azylového systému byla v roce 2018 a 2019 zavedena oběma státním příslušnostem povinnost vlastnit letištní tranzitní víza,“ dodal Krátoška.

Hana Franková, vedoucí právního týmu Organizace pro pomoc uprchlíkům, uvedla, že je u nás systém rozhodování přísný.

„Není to nijaký nový trend. Je to z našeho pohledu delší praxe, že to rozhodování je velmi přísné a počet pozitivních rozhodnutí velmi nízký. Z nízké úspěšnosti žadatelů o azyl v Česku jsme dlouhodobě zklamaní,“ uvedla.

Příčinou zamítnutí je podle ní často výsledek špatného vyhodnocení odpovědí a nedostatečné prostudování situace těch, kteří o azyl žádají.

Zkritizovala zároveň práci ministerstva a zdůraznila, že by každé žádosti mělo být věnováno mnohem více úsilí.

„Když se hlouběji seznámíme s příběhem toho konkrétního člověka, strávíme víc času rozhovory a studiem materiálů, v řadě případů zjistíme, že to rozhodnutí mělo být kladné. Že pro něj v jeho vlasti skutečně nebezpečí existuje. Myslím, že práce ministerstva často není kvalitní,“ postěžovala si.

Více:

Die Welt: téměř 60 % žadatelů o azyl přišlo do Německa v roce 2018 bez dokladů
Nedostal sociální dávky, tak vraždil. Žadatel o azyl v Rakousku ubodal šéfa úřadu
Studie: Více než polovina Němců se staví proti žadatelům o azyl
Štítky:
žádost, EU, azyl
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář